Velký výlet jsem si naplánoval na druhou srpnovou neděli. Konalo se totiž mistrovství ČR v půlmaratonu, tedy na trati kolem 50km. S předstihem jsem si zajistil ubytování a neodradilo mě ani to, že mi každý odvětil že na takový výlet rozhodně naplánuje jet :) . Inu vyrazil jsem kolem 10h dopoledne v sobotu. Počasí nemohlo být horší. Cestou přes vysočinu jsem chvílemi pochyboval jestli by nebyl lepší člun a zda mám nafukovací vestu...

Na konci července jsem se vydal na pohárový závod 1/2 maratonu, do Ústí nad Labem. Proměnlivé počasí působilo nevlídně, ale zajímavá krajina s průsvitem slunce to vše vyrovnala. Projeli jsme kolem Ústí a pak jsme "územím nikoho" dojeli mezi křovím a bejlím na místo konání. Parkování bylo ideální pro tak traktor a tak většina včetně nás zapíchla auto do pole a řešilo se vše při odjezdu :) .

„Jedeš do Chrudimi? Jo jedu, co ty? Já taky a jakou jedeš? No dlouhou, jakou jinou?“ tak tenhle malý rozhovor to rozseknul. Jedu dlouhou, jdu do toho. Mám najeto, zkusím to.

Závodní kolotoč maratonů je občas nutno zpestřit něčím dobrodružnějším. Když jsem se dozvěděl, že letošní Merida Bike Adventure bude v prostoru vojenského újezdu Brdy, bylo jasno. Šárku jsem nemusel dlouho přemlouvat a zbývalo už jen vecpat se do beznadějně vyprodané startovky. Tučné úplatky a kolotoč schůzek s lobisty se vyplatit a týden před startem se vyloupla dvojice s číslem 456 startující za Merida Biking Team ve složení Šárka Vejvodová a Milan Černý. Vzhledem ke konkurenci a mezinárodnímu obsazení závodu jsem vytyčil naše ambice někam mezi 10-15 flek.

Rok se s rokem sešel a já se opět přihlásil na dnes už legendární bikový maraton, největší bikemaraton v Rakousku, Salzkammergut Trophy. Závod je umístěn do krásného prostředí rakouských alp, do oblasti Solné komory s Hallstattského jezera. Celé zázemí závodu je umístěno ve městečku Bad Goisern, ležící cca 440 km od Prahy. Po loňském nepříznivém počasí, kdy byl závod částečně zrušen, díky vydatnému dešti a ve vyšších polohách i dokonce sněžení, letos počasí slibovalo sluníčko a pořádné teplo.

Třetí červencový víkend jsme se se Šárkou rozhodli strávit na Vysočině. V plánu byl sobotní závod, přesun na chatu, večerní párty s kamarády a v neděli bikování ve Žďárských Vrších. Na výběr byl maraton v Moravské Třebové nebo Horní Cerekvi. Vybrali jsme Cerekev a sice v kratší 50km podobě. Na dlouhou se nám v tom vedru nechtělo. V sobotu ráno jsme naložili ještě Jontiho, který narozdíl od nás při prezentaci nevyměkl a dal si přihlášku na 85km. Závod byl zařazen do Galaxy serie, ze které jedu tak 1-2 závody ročně. Celkové pořadí mi nic neříká a lidi co to jezdí také neznám. Konkurence i rivalita je v této sérii menší než na KPŽ nebo Okolo, a tak jsme čekali spíše komorní pohodovku.

V týmu máme několik prioritnějších a důležitějších závodů. Jedním z nich je prakticky domácí Praha - Karlštejn tour, zařazený do seriálu Kolo Pro Život. Sobotní tropický den byl ve znamení slunce a nedostatku vody. Ráno pěkných 30 ve stínu, na slunci pak asi o několik desítek více...