Při průjezdu Radotína dáváme pozor na hlavních silnicích, projedeme okolo úřadu MČ Praha 16 – Radotín a u mostu přes řeku Berounku se napojujeme na cyklostezku. Povrch zde je šotolinový a rovný, po stezce se po krátké době dostáváme až do Černošic, kde u železniční stanice přejíždíme koleje a okolo cukrárny začínáme pomalu nabírat první výškové metry. Začátek v Černošicích volíme ještě po asfaltu, projedeme celou obec a kousek za koncem obce se poprvé pouštíme do prvního terénu. Z hlavní silnice vedoucí na Roblín odbočujeme u Mejstříkova mlýna doleva a pokračujeme prudce vzhůru až k první modré turistické značce vedoucí z  Černošic. Milovníci terénu a stoupání po této značce mohou jet už z Černošic. Jen co mineme první značku, odbočujeme doprava a stále stoupáme nahoru. Tentokráte už modrou značku sledujeme, rychlými trailovými pasážemi se dostáváme ke sjezdu do obce Vonoklasy. Zde je dobré si dát pozor, sjezd je kamenitý a křoví po stranách cestu dělá úzkou. Prudkým, ale krátkým kopečkem se dostáváme přímo do Vonoklas, kde opouštíme modrou turistickou značku a napojujeme se na červenou, vedoucí kolem hradu Karštejn, až na Sv. Ján.

Zatáčíme doleva a opatrně se pouštíme do náročného a technického sjezdu plného kamení do Karlického údolí. Asi tak v první třetině volíme levou stranu, je těžší, ale zábavnější. Místy jsou hodně hluboké koleje a velké kameny, tak je dobré si zde dát velký pozor. Těsně před koncem, ještě lehce odbočíme doprava a užijeme si trochu legrace v technické pasáži plné skoků a klopených zatáček (jen pro technicky zdatné jezdce). V Karlickém údolí stále sledujeme červenou značku a po krátkém přejezdu silnice volíme levou stranu a zakusujeme se do dalšího stoupání vedoucí na Mořinku. Začátek je prudký, je dobré si včas odřadit na lehčí převody. Prostřední pasáž je o něco lehčí a odpočinková, abychom v posledních metrech opět nabrali pár metrů výšky v poslední částí kopce. Poté se už lehkým sjezdem dostaneme do Mořinky. Zde se můžeme občerstvit v místní hospodě na návsi. 

Červenou značku však neopouštíme, naopak ji nadále sledujeme. Značka nás vede po místech, kde jsou hezké výhledy na protější brdské hřebeny. Hrad Karlštejn je nám však nadále ukryt v hustém porostu lesů. Přejedeme hlavní silnici vedoucí z Mořiny do Třebáně a rychlým nenáročným sjezdem se dostáváme po červené značce přímo pod hrad. Krásný pohled na Karlštejn nám dnes kazí snad jen počasí, které na první den měsíce září není zrovna ideální. Zima, déšť a studený vítr připomínají, že konec léta a začátek podzimu se neúprosně blíží. U rozcestníku pod hradem, zatáčíme doprava a stoupáme po asfaltu směrem ke hradu. Zde červená značka vede přímo okolo hradu, ale cyklisté mají jízdu zakázanou, takže je třeba sesednout z kola a ten kousek přejít. Odvážnější z nás jednou na kole stále a jen si dají pozor na občasné chodce. Ale v tomto počasí je hrad úplně prázdný a tak problém s jízdou není. Schodu u brány do hradu sjíždíme s opatrností a krásnou cestou v úbočí kopce se dostáváme opět na asfaltovou cestu, vedoucí tentokráte z obce Karlštejn na Mořinu. Uhýbáme opět vlevo a jedeme ještě kousek po cestě. Jízda po asfaltu netrvá dlouhou, po necelých 500 metrech volíme levou stranu a kamenitým výjezdem se dostáváme k Dubu Sedmi Bratří.

U rozcestníků volíme opět levou stranu a po chvilce opouštíme červenou značku a napojujeme se na žlutou. Ta nás delším stoupáním dovede až k lomu Malá Amerika. Zde si na naučné ceduli můžeme přečíst historii lomů, které zde byly a ve kterých se ještě do války těžil vápenec (více informací lze také najít na www.lomy-amerika.cz). Po krásném výhledu na lom se vracíme zpět cca 100 metrů v protisměru žluté značky a na malé křižovatce odbočujeme doprava. Technicky náročným sjezdem plným mokrých kamenů a popadaných stromů se dostáváme opět na červenou značku ke Kubrychtově boudě. Zde volíme pravou stranu a po červené značce se dostáváme k cíli naší cesty – Bubovickým vodopádům. Vodopády jsou sice jen takový malý potůček, co teče z obce Bubovice dolů přes Srbsko do Berounky, ale můžeme být hrdí, že i CHKO Karštejnsko, má svoje vodopády. 

Jelikož je nepříznivé počasí, na kochání se krásou vodopádů a hustotou lesů není čas a obracíme se zpět do místa našeho startu. Vracíme se zpět po červené značce, kterou sledujeme k Dubu Sedmi Bratří, až ke Kubrychtově boudě, kde následuje levá odbočka s prudším a technickým výjezdem. Kopec však netrvá dlouho, ale technická pasáž ano. Zde je dobré si včas řadit lehčí převod. Technickými pasážemi se opět dostáváme na šotolinovou cestu, která nás dovede příjemným sjezdem zpět na rozcestí k Dubu Sedmi Bratří. Na rozcestníku se napojujeme na modrou značku, která uhýbá vlevo na silnici. Asfaltovým stoupáním se dostáváme do obce Mořina a rychlým přechodem levé a pravé zatáčky přijíždíme na fotbalové hřiště. Za hezkého počasí se zde můžeme občerstvit dobrou točenou limonádou. Dnes je však hřiště prázdné, a tak nabíráme rychlost v nenáročném šotolinovém sjezdu do Dolního Roblína. Stále sledujeme modrou značku. Přejedeme silnici a dostáváme se opět k technické pasáži, respektive stoupání na Roblín. Technicky zdatní jedinci s prudkým výjezdem a řadou kořenů by neměli mít problém, méně zkušení závěrečnou pasáž kopce vytlačí. Nahoře se ocitáme venku z lesa a přímo vjíždíme do Roblína, na návsi zatáčíme doprava a mírným lesním stoupáním jedeme směr Vonoklasy. Po modré však nejedeme až do obce, nýbrž točíme na konci lesa mírně vlevo a držíme se na rozhraní lesa a pole. Po chvilce točíme ostře doleva a lesním sjezdem míříme k Pekárkově mlýnu. Zde pozor, sjezd je hodně kamenitý a místy vykukují i kořeny. Místo hodně náchylné na defekty pneumatik a duší.

Dole přejedeme hlavní silnici a kolem rybníka a Pekárkova mlýna stoupáme lehce do Třebotova. V Třebotově se můžeme opět zastavit na výbornou točenou limonádu, hospoda je přímo na trase, takže ji nelze minout. Na návsi odbočujeme doprava a okolo místního rybníka a asfaltového výjezdu se dostáváme ven z obce. Rychlým sjezdem přijedeme k lesu, kde ostře odbočujeme doleva. Od teď pojedeme stále rovně, lesní cestou místy poničenou těžkou lesní technikou. Přes Kulivou horu přijíždíme na konec lesa, kde opět odbočujeme doleva a na hranici obce a přejezdem silnice se dostáváme na pole mezi Třebotovem a Kosoří. Projedeme pod dráty elektrického napětí, kde opouštíme modrou turistickou značku a zatáčíme doprava. Mineme místní rybník a rychlým výjezdem se dostaneme do obce Kosoř, kde volíme pravou stanu okolo výběhu koní. Dole je dobré si dát pozor při opětovném přejezdu silnice. Je to tu z kopce a na silnici není moc dobře vidět. Následuje točna autobusů a pravá odbočka a asfaltové klesání. Zde pozor na díry ve vozovce. Stín a šero stromů může udělat své a ne vždy je čas rychle reagovat na nerovnost. Místy jsou díry hodně hluboké, popř. posypané štěrkem.

Cca v polovině kopce však opouštíme asfaltové klesání a odbočujeme doleva k závoře, kterou objíždíme z pravé strany. Krátkým stoupáním se napojujeme na červenou značku, po které se prudkým sjezdem přehoupneme až do Radotína. Průjezd okolo kina nás přivede na Náměstí Osvoboditelů. Z náměstí už jen okolo restaurace Sokolovna dojíždíme k prodejně Ski a bike centra Radotín. 

Zde naše cyklotrasa končí. Délka trasy činí cca 45 km a nastoupáme necelých 1300 výškových metrů (přesně 1278 m). Trasa je ideální pro horské kolo a pokud možno za sucha. Mokré kameny a kořeny, kterých jsou na trase spousty, jsou nebezpečné, avšak pro ty, kteří vyhledávají náročné terény ideální pro nácvik techniky jízdy.