KPŽ Trans Brdy 28.4.2012

Kolo pro život už dávno není akce pro radost a pro hobíky. Startovní listina Trans Brd je toho každoročně důkazem. V první lajně opálení malorkáři na nejnovějších modelech bajků s vlčím výrazem očekávají první startovní výstřel serie. Někde tam stojím s číslem B39 i já. Moc v klidu nejsem...

 

 

Tradičně se trochu procedím před nájezdem do osady ale jak začne stoupání, beru za to a dávám all-in. Sleduji jezdce před sebou a dávám si postupné cíle. Předjet Jakuba, Vojtu, Zbyňka. Trať se rovná na asfalt a jedeme v cca desetičlenné skupince podle mě docela vpředu. Víc už nemůžu a tak do druhé fáze kopce najíždím spíš opatrněji, nepředjíždím a šetřím sílu na ostrý kašparový závěr. Vše zdolávám v sedle. Na vrcholové prémii se pohybuji kolem 25-30 fleku v trojčlenné skupince. Pár metrů před námi jsou další tři. Až k řevničáku nám trvá je sjet. Jedu tempo vyšší než bych měl, ale co s tím teď dělat. Vystoupit si je nesmysl. V terénu na to zbytek skupinky šlápne a zůstávám sám s Vaškem Holubem.

 

Když se podívám podle výsledků na ty kdo nás odpárali, to stejně nebyla moje liga.

Snažíme se z dvoučlenné skupinky vytěžit maximum a až kousek za obrátku držíme pronásledovatele od těla. Po dvou ostřejších sjezdech si nás dojede Ondra Zelený a pokračujeme ve třech. Těžší stoupání na Vrážky je moje krizovka, vedro a tempo první části závodu se projevují naplno. Pouštím dva fleky a už chci být nahoře. Ještě mě čeká Babka, kde je to psychologický boj hlavy s nohama. Přicházím o další dvě místa a mám toho plné zuby.

 

 

Následující sjezd mám najetý, sice na fullech ale musí se pracovat s tím co mám v ruce, takže to posílám v plným a kromě planktonu z krátké zařezávám i dva soupeře z čehož mám radost. Singlík nad Řevnicema umím i po tmě a po deseti pivech, takže brzdy používám významněji až dole v ostré pravé. Trápení po cestě podle vody, opatrně po schodech na most a v klídku do cíle. Časomíra se zastavuje na 2:16.45 a 33. fleku absolutně. Na to, že mám od začátku roku 180 hodin mixů různých sportů to líp nejspíš nešlo.

 

 

Tepové maximum 185, průměr 169. Pocitově toho mám akorát a jsem rád za stín, tekutiny a klid. Všudypřítomné vedro mě drtí a není mi moc dobře. Zpětně si říkám, že jsem vypil málo tekutin v průběhu závodu ale na víc prostě nebyl čas. Na obrátce mě zachránil Jirka, dal mi plný bidon, bez toho bych tam nejspíš umřel.

 

 

Lukáš absolvoval závod z druhé vlny a dojel na 78. místě celkově, 20. v kategorii. Jano, který na start nestíhal a dorazil do Let v 11,55 startoval ze zadní vlny a za dvě a půl hodiny se dokázal prokousat více než tisícem závodníků na 103. flek. 

 

 

Organizace Kolo pro jako obvykle nezklamala, je fajn vědět co může člověk očekávat od závodu. 

Související články

XC Nasavrky 13.4.2008

Po sobotním poháru jsem přespal v Pardubicích u příbuzných a na lehké vyjetí vyrazil do Nasavrk. Již potřetí se tam jelo XC jako součást ceny Nasavrk v běhu. Běh je velmi známý, dorazila obrovská konkurence. Prvních osm běžců absolutně tradičně z Afriky, vítěz pražského ½ Hervisu doběhl až 4tý. Na XC, letos byla slibovaná nová technická trať, dorazilo i několik jezdců ze soboty, kteří dali Nasavrkám přednost před Pardubickou Alpinou.

24 Hodin MTB Bystřička 12-13/7 2008

Kudla ve vedru, kudla v dešti, kudla v blátě, asi tak bych na úvod charakterizoval druhý podnik seriálu 24 hodinovek MTB. Přijel jsem osvěžen 4 hodinami spánku po dovolené v Itálii a jediné na co jsem myslel při příjezdu do Bystřičky bylo, kde si v klídku tak 8 hodin schrupnout. Po týdnu nad 2000mnm mě bolela hlava a byl jsem ve vlažnějším rozpoložení. Ale nálada zbytku teamu mě rychle vtáhla do dění. První info o trati /7,3km 171m převýšení/ bylo, že je silová a není kde odpočívat, tak to není až tak dobrá zpráva. Ale podmínky jsou pro všechny stejný, takže nemá cenu to řešit. První rundu jede Tomáš a tak všichni vyhlížíme, kdo přijede první do cíle. Trochu nás zarazí, že to je závodník konkurenční 4ky. A to znamená jediné, bude boj! Já jsem ale přijel dneska vyhrát, takže druhej flek nepřipadá v úvahu.

První závod Českého poháru v půlmaratonu

Minulý týden jsem zahájil závodní sezónu na silnici, a to „Prvním šlápnutím“, které pořádají Vinohradské šlapky. Výsledky tohoto závodu byly dosti zmatečné, takže v podstatě ještě ani teď nevím, jak jsem to vlastně zajel. Holt bez čipů měřit okruhový závod se...