Na konci července jsem se vydal na pohárový závod 1/2 maratonu, do Ústí nad Labem. Proměnlivé počasí působilo nevlídně, ale zajímavá krajina s průsvitem slunce to vše vyrovnala. Projeli jsme kolem Ústí a pak jsme "územím nikoho" dojeli mezi křovím a bejlím na místo konání. Parkování bylo ideální pro tak traktor a tak většina včetně nás zapíchla auto do pole a řešilo se vše při odjezdu :) .

Docela foukalo a zatahovalo se, místy jemný deštík. Na rozjetí jsem jel docela navlečený, ale věděl jsem že pak bude vedro. Start byl tradičně v 11:30. V klidu jsem se zařadil do nějaké 4. řady. První kilometry vedly po široké asfaltce a vyvedly nás mimo civilizaci. Nájezd do terénu byl klasický špunt a začlo se závodit. Hned se to natrhalo a několik kalších kilometrů bylo jen o dojíždění a jízdě naplno. Měkký povrch mi seděl a tak to docela šlo. Trasa se kroutila v okolí nedalekého umělého rybníku a na hřebenu kousek od Ústí. V plánu byly 2 okruhy a dojezd do cíle. Techniku a obutí prověřil prudký bahnitý výjezd na který navazovala dlouhá louka proti větru. Jel jsem v cca 6 členné skupině. Společně jsme jeli třetinu prvního kola, po panelce, štěrku, docela se střídalo a za námi nebyl nikdo vidět. Po chvíli přišlo nejvýraznější stoupání okruhu. První metry po kluzkých kamenech, poté kousek vedle louky a hurá do bahnitého úvozu v lese. Špatně jsem zavrávoral a tak jsem si dal chodeckou vložku. Nahoře se rozjíždím ale pár lidí mi mizí. Zbytek stoupání jedu v tempu, snažím se jet lehce a frekvenčně.

Následuje občerstvovačka, chvilku jízda po hřebenu a pěkný padák po bahně dolů. Klouže to, ale je to sranda. Dole tak akorát vytočím zatáčku vpravo a pokračuji dál. Klesání pokračuje směrem k vodní nádrži a vím že se blíží nájezd do druhého kola. Jedu sám, na panelce mě ale dojede dvojice a tak aspoň trošku odpočívám v háku. Opět poctivě začneme střídat a daří se, dojedeme pár odpadlíků. Celé kolo jedeme společně, mineme pár lidí s defektem a finále se blíží. Asi 10 km před cílem se naše skupina trhá, bohužel nestačím těm lepším. Jedu sám. Vím že do cíle už je to prakticky jen dolů a po rovině. Snažím se jet naplno aby mě nikdo nesjel ale vůbec to neubíhá. Poslední kilometry fakt bolí a má představa dojezdu po asfaltu je mylná. Naštěstí již na trase není žádná záludnost a tak dorazím do cíle na 19. místě a 4. v kategorii.

Škoda, bedna to mohla být, ale dnes byli na startu lepší.