16.5. Okolopardubic - CMT 2010

Po jednom "volném" (tréninkovém) víkendu následoval opět závodní. Tentokrát jsme se promítli na prakticky jediném kopci blízkého okolí - Kunětické hoře u Pradubic. Čekalo na nás 52km plných rovinek, protivětru, a jak se ukázalo - i bahna. V Cyklomaraton tour se jednalo již o třetí podnik této série, díky nedělnímu termínu se tu sešla i klasická elita. Startovní číslo jsem měl do první padesátky a tak jsem se mohl v klidu rozjet, projet si dojezd, zkusili jsme si i výjezd sadem podél ohrady s místními pštrosy...

Počasí bylo divoké, zima, vítr, naštěstí však bez deště. 8 stupňů moc nepotěšilo, nakonec jsem zvolil návleky na kolena a dlouhý dres. 15 minut do startu a pomalu se řadíme na start. Dan bohužel vyfasoval vysoké číslo a tak musí do druhé, již celkem plné, vlny. Pět minut, začíná být kosa, dvě minuty, jedna, a už ať se jede! Start vede netradičně z kopce a do zatáčky, po asfaltové silnici, první metry za pořadatelským autem. Jakmile je to bezpečné, auto přidává a začínáme závodit. První nástup "na krev" zvládám, stále jedu první velkou skupinu. Odbočujeme vlevo na polňačku, občas foukne, zatím je skupina natáhlá ale kompaktní propojená...Následuje pasáž po cestách, v lesním měkkém podkladu mi bezvadně drží bezdušáky, hodně si to užívám. Hlavní nadělení startovního pole se koná mezi polem a lese kde začal foukat protivítr a najelo se do slibovaných "bahenních lázní". Tento úsek měl snad dva kilometry, z louže do bláta a naopak a pak projistotu dokola. Na asfaltové pauze se dávám dohromady s dvojicí závodníků a pokračujeme dál. Čeká na nás malý výjezdík, chvilka prašné písčité cesty a pak nekonečná silnice proti větru. Střídáme, trpíme, ale skupina před námi je daleko. Ti dva zvyšují tempo, nestačím, jedu chvíli sám. Hned mě dojíždí skupina 5 lidí, kde se vpohodě schovávám a po pár minutách "pohlcujeme" i zbytek z trojice. Další lesní vložka s točivými zatáčkami mě opět baví, vyjíždíme ke golfovému hřišti. 

Někdo z Cyklomaxu hrotí tempo, nestupuje, mám co dělat abych se udržel. Naštěstí jsem uvisel a společně sjíždíme po panelce z golfu. Mírný chaos v značení trasy zavinil pád, vše jsem měl z "první ruky". Většina se zbrzdila, a tak pokračuji ve dvojici dále. Konec prvního kola se blíží, jedeme podél vody, zakončujeme výběhem po schodech na silnici. Ještě okruh v lese pod kunětickou horou,bahenní lázně s diváckou kulisou, jeden sjezd, prudší výjezd a už se pokračuje na mezočas. První kolo jedu pod hodinu,o umístění nemám tušení. Výjezd kolem již splašených pštrosů si dávám vpohodě, cítím že jsem se rozjel. Po rovinkách diktuji tempo, jede to pěkně. Bahno jedu standartně, moc se tam nedá vymýšlet, konzistence je řidší a stopa menší...Protivítr zdoláváme ve skupině vpohodě. Na golfu dávám další gel a pod ním trošku nastupuji v "singlíku" ve vysoké trávě. V lesním okruhu mi pár lidí nakonec poodskočí a v bahně celkem zabředám, do cíle dojíždím 21. celkově a 4. v kategorii.

Bahno do jisté míry působí jako ozdravná kůra, ale na materiál to moc neplatí, ba naopak. Kromě KO řetězu jsem luxusně rozlepil tretru od paty, a to ve stylu. Kdyby dopadla bedna, hned by bylo veseleji, tak snad příště :) .

Dan:

Je neděle 16.5. a před námi již 3. závod letošního ročníku Cyklomaratontour, který se konal v Pardubicích.
Trať po deštivém týdnu připomínala bahenní lázně, takže pořádná vložka, která závod oživila. Okruh byl prakticky rovinatý (převýšení na 25km bylo cca 150m), s větší částí po asfaltu a polních cestách (tedy bahenních), ale nechyběly i pěkné, jezdivé lesní pasáže, které mě opravdu bavily.
Věděl jsem, že to bude rychlý závod, a že nebude úplně jednoduché prodrat se dopředu startovního pole (snad už příště bude lepší startovní číslo : ) ) , jelikož i předjíždění na trati bylo v lese prakticky nemožné.
Start a jdeme do toho. Jedu co to jde, ale to není to ono, nohy dopředu zrovna ochotně jít nechtějí, co se dá dělat, uvidíme. Pole se natahuje, dělí se na skupiny, což se nejvíce projeví na dlouhém silničním úseku proti větru, kde není snadné dojíždět skupiny přede mnou. Jakmile se vjede do „terénu“ tak už to jde lépe. První okruh je rychle pryč, tak s chutí do toho druhého. Člověk už ví co ho čeká a nemine, takže to jde. Přede mnou skoro nikdo, takže jedu sólo, až 10km před cílem postupně začínám předjíždět větší počet závodníků, ale na větší výsledkový posun už to nebude. Potřeboval bych tak další 2 okruhy nebo více kopců : )
Závod jsem si nakonec užil, protáhl nohy, jen chudák kolo dostalo pořádně zabrat.
Nezbývá nic jiného než potrénovat a těšit se na další závody.

Štítky: 

Související články

První závod CMT 2010 - Okolobudějc

Již 18.4. se rozjel první z velkých seriálů tohoto roku. Na sezonu 2010 jsem stanovil prioritu v obježdění nějakého seriálu na celkové umístění a nejvíce tomu vyhovuje právě Cyklomaratontour. Úvodní závod byl jako minulý rok v pěkném prostředí Hluboké, nedaleko "Budějc"....

1.5. - Okololiberce

První květnový víkend, a den, uvítal druhý podnik Cyklomaratontour. Tentokrát jsme se přesouvali na sever čech, konkrétně pod Ještěd, do Liberce. Areál Vesec je ideálním místem pro tyto akce, zázemí a parkování tak prakticky nemají chybu. Vše při ruce, v kompaktním prostoru a v krásném...

Okoloplzně CMT

Na konec Června jsem zamířil do mnou oblíbené Plzně. Jel se zde další díl serie CMT, pod taktovkou Aarcha Sportu. Počasí na jedničku, celkem vedro. Bral jsem tedy krátký krátký a hodně vody. Z minule jsem měl již číslo do první padesátky, a tak jsem se v klidu mohl rozjet a rozhýbat. Projel...