24 Hodin MTB Bystřička 12-13/7 2008

Kudla ve vedru, kudla v dešti, kudla v blátě, asi tak bych na úvod charakterizoval druhý podnik seriálu 24 hodinovek MTB. Přijel jsem osvěžen 4 hodinami spánku po dovolené v Itálii a jediné na co jsem myslel při příjezdu do Bystřičky bylo, kde si v klídku tak 8 hodin schrupnout. Po týdnu nad 2000mnm mě bolela hlava a byl jsem ve vlažnějším rozpoložení. Ale nálada zbytku teamu mě rychle vtáhla do dění. První info o trati /7,3km 171m převýšení/ bylo, že je silová a není kde odpočívat, tak to není až tak dobrá zpráva. Ale podmínky jsou pro všechny stejný, takže nemá cenu to řešit. První rundu jede Tomáš a tak všichni vyhlížíme, kdo přijede první do cíle. Trochu nás zarazí, že to je závodník konkurenční 4ky. A to znamená jediné, bude boj! Já jsem ale přijel dneska vyhrát, takže druhej flek nepřipadá v úvahu.

Díky vedru Tomáš odstřídává už po druhém z plánovaných tří kol. Je to docela masakr, šlapat kopce na plno ve vedru víc jak 30 stupňů je dost zlý. Dostávám se na trať a první kolo jedu jako mamlas. Klasika. Zatáčky jak kdybych na tom nikdy neseděl, z kopce hledám a lovím kudy. No nakonec je z toho celkem i čas, ale půjde to i líp. Nazuty mám nanoraptory a jeví se to jako optimální. Střídáme, odpoledne ubíhá, jezdíme kola většinou pod 20 minut a mě osobně se jede skvěle. Tedy oproti Liberci, kdy to moc nešlo. Při pozdně odpolední rundě mě chytá ve druhém kole po prvním sjezdu klasický bouřkový plavák. A to mě baví. Vítr, že to bere stany a střechy, prší, že skoro není vidět, prostě jedinečná šance přiložit pod kotel. První i druhé kolo v dešti dávám okolo 19 a půl minuty. Sjezdy po louce jedu za hranou, ale bylo by to do měkkýho. Po dojezdu dávám ledovou sprchu a totálně vyprásklý dres Skisu hážu pod auto a oblékám set hodný závažnosti situace Xstream racing. Poté co zachranuju Lempla montáží světel –chtěl jet ve 21,00 na tři rundy bez nich J - si dávám oraz a připravuju bika na noc. 5w+10w sigma a fenix se jeví, že by to mohlo jít.

Měníme taktiku jen na dvě kola. Obě první noční jedu pod 21 minut a jsem spokojen. Chtělo by to ještě přidat ve sjezdu, ale trochu se bojím. Předávám Tomovi a ten vyráží vstříc svojí dávce. Po ani ne pěti minutách jeto tady. Bouřka jak má být. Ani se nesnažím přesunout do stanu a tak jsem odsouzen vyčkat si dvě hodiny na lavici u občerstvovačky hezky pod stanem. Po Tomovi to bere Jonti po něm Lempl a už není kam utíkat a vyrážím i já. Zatímco kluci přezuli, já stále jedu na NR. Asi dvě místa do kopce jsou na hraně a z kopce to je hustý všude. Zajíždím 22 a 23 minut a docela se těším do depa. Zadní brzda je na plechu a opravdu by to chtělo drapáky.

Střídá mě Tomáš, ale po chvíli volá a vrací se – defekt. Protože není nikdo ready, musím znovu na trať. Zdržením ztrácíme vedení a je na mě to dotáhnout. S vidinou, že jedu poslední noční kolo a jen jedině, do toho šlapu a svítím si téměř na plno. Sjel i předjel jsem naše soupeře a už je tu cíl, ale nikdo na střídání. Sakra. Jsem docela naštvanej, že musím jet další kolo. Za prvé už mám dost, za druhé mi zadní zaseklá brza dost přibržďuje a za třetí už jedu jen na fenixe, takže do kopce jedu úplně bez světel, abych si šetřil na rovinky a sjezdy. Dávám gel, fuj fuj jablko a snažím se v hlavě přemluvit tělo, že ještě 20 minut se pojede. Nakonec se dotrápím do cíle za 23 a mám totálně. Předávám Jontimu, meju kolo, trochu sebe a jdu umřít do spacáku. Budím se dost ráno nato, abych stihl přezout – díky kluci za NN a Michelina wildgripera. Očesávám kolo Splintera o zadní hydru a svojí ORO hážu do přepravky.

Ráno mám skvělou náladu a na trať se vyloženě těším. Všichni jsme přežili zdárně noc, sice už v použitém stavu ale stále v pohodě jezdíme slušné časy a vzdalujeme se soupeřům. Okolo desáté ranní se jeden z rychlejších členů teamu na druhém místě nechtěně podíval zblízka na strom a zbytek kola pokračuje sanitkou. Pokud se někdo z nás nezabije, je to naše a začínáme už tomu opravdu věřit. Lempl dojíždí poslední kolo – na kecačku se soupeři a jdeme se dát dohromady na bednu. Uff bylo to zasloužené. Stroje i závodníci dostali pořádně zahulit, následky na technice budou nejspíš značné. Vyhlášení je celkem brzo. V mixem jde na bednu Gung-Ho s Luckou, kdy předvedli opět nehoráznou jízdu. My si jdeme pro 4ku muži a Lucka a Jonti berou nejrychlejší kola. Na čekání na tombolu už není síla a tak vyrážíme k domovu. Usínám na tvrdo několikrát za volantem, v Hranicích na Moravě stavím a dávám kamikaze, 2x Rescue tabletku s kofeinem, kávu a pak se jen modlím aby to vydrželo do Prahy. Další kafe v Meziříčí. Je to fakt znát, že dvě noci jsem nespal. Nakonec to dobře dopadlo ale chtělo by to v pondělí dovolenou. Jezdit 24H závody bez podpory je hodně náročné.

Související články

Powerbar Posázavím

Už tomu jsou čtyři roky co jsem poprvé vyměnil polibky pod rozkvetlou třešní za dřinu bajkového závodu a ne jinak tomu bylo i letos. V Mnichovicích se rok od roku schází více lidí a větší konkurence a Posázavská 50. V deset ráno se na start postavilo téměř 850 bikerů, rekordní...

XC Úvaly 30/8

V Úvalech se podařilo partičce nadšenců resuscitovat jeden z původních závodů pražské ligy v XC a tak jednak proto, že dobrá věc se má podporovat a taky protože to mám za barákem jsem se rozhodl vydat v sobotu 30. srpna tímto směrem. Kategorie muži do 40 let byla zařazena jako hlavní závod od 13,30 a tak nebylo moc kam spěchat. Na místo jsem dorazil do rozjetého závodu sloučených kategorií ženy, junioři a muži nad 40 let. Po jejich dojezdu jsem ještě cvičně projel okruh a poté se jel rozjet na silničky okolo Úval.
Okruh měří 4,5km a vede po kopci Vinice, převýšení okruhu bude někde okolo 170metrů odhadem.

XC Točná 19.4.2009

Každá iniciativa v oblasti bajkování se cení a proto, když kamarád Lukáš oznámil úmysl pořádat menší XC na Točné, ihned jsem se přihlásil. Jeho trasy jsou totiž zárukou kvality, která snese srovnání s tratí CP XC. Po včerejší nahládačce na MTBO a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu byla moje...