24 hodin MTB - Jihlava 18-19.5.2013

Půlka května byla ve znamení  teamové 24h v Jihlavě. Když se sejde dobrá parta, dobré počasí a fajnová trať, není skoro možné, že by to dopadlo špatně. Loni jsme si odtud odvezli titul mistrů republiky a neskromný plán pro letošek byl opět najet nejvíce kilometrů ze všech kategorií. 

Kdo někdy balil na 24h ví svoje. Týden před závodem se shání to a tohle a nakonec je krámů plné auto. Sobotní náladu hned po probuzení chladí vytrvalý hustý déšť, za kterého se Šárkou vyrážíme. Kemp v areálu je už beznadějně zaplněn a naše plány udělat společné depo s dalšími kamarády závodníky tímto berou za své. Pořadatel  to nechal možná záměrně bez dohledu a nejen dle mého názoru, tohle by sneslo větší řád. Loni to nevadilo, ale letos přijelo více lidí a je divné když pak solo závodník na 24h má zázemí v autě daleko od trati a místní team, který jede jen pár hodin má u trati obrovské depo. My se usazujeme na kraji smyčky v depu kousek od pravotočivé zatáčky. Kolem 11 jsme komplet a vše je připraveno. Závodit budeme v pořadí Matěj, Blacky, Robert, Jano. Podporu nám přijel dělat Jirka a ještě jsou s námi Šárka a Zuzka.

Kolem půl dvanácté se začíná plnit jihlavské náměstí, odkud bude závod slavnostně odstartován. Matěj v dresu mistra republiky nastupuje do první lajny a čeká pár minut, které zbývají do poledne. Výstřelem z děla se zahajuje 24h zábavy a utrpení. První kola jsou hektická, teamy jedoucí kategorii na 6 hodin jedou ukrutnou palbu a zároveň na trase závodí i slabší závodníci a tak už ve druhé kole se předjíždí o kolo. K takovému to provozu není trať ideální a až do večera to než co jiného připomíná závody v předjíždění a riskování. Lepší se to až po ukončení kategorií na 6h a 12h. Jihlavská trať má pár míst, kde méně technicky a silově zdatní kolo tlačí nebo vedou, často je to v místech, kde nelze snadno předjet. Podle mě by pomohlo prodloužení okruhu o dalších zhruba 10-15 minut, pole by se více natáhlo. Po náhledu do výsledkové listiny 6h a 12h kategorií by se nic nestalo, kdyby to sloučili do solo ženy, solo muži a pak jen 2team mix a 2team muži, takhle vypadalo vyhlášení jako přebor Jihlavy a okolí s cílem, dáme všem bednu. Množství kategorií obsazených 1-3 soutěžícími radši nechám bez komentáře.

Co se týče letošního závodu, nesešla se v naší kategorii výrazná konkurence, tak nám trochu chyběla bojovnost. Nová osmičlenná kategorie se ukázala víc jako partičky se sudem a grilem, než jako seriozní závodníci, kteří by šli po maximálním nájezdu. My jsme si vynahradili absenci bitvy na trati parádní atmosférou v depu a zábavou na trati, točky smykem, skočky kde se dalo, táhlý zatáčky drift a v noci Radotín nejezdí jinak než full-gas, že nestíhá ani vlastní stín, padaly solidní časy jen lehce nad 22 minut. O zábavu se nám starali i soupeři, v noci nebylo deset minut, aby někdo nepoložil kolo v točce nejblíž k našemu depu. Padalo se solo i ve více najednou. Mokrá tráva, únava a slabší technika to je špatná kombinace.

Naše obvyklá taktika na teamovou 24h je jet plný kotel než padne tma. V noci precizní technickou jízdou většinou navýšíme náskok natolik, že ráno už můžeme sundat nohu z plynu. V praxi to vypadá stejně tak, že se pořád jede palba v honbě za co nejlepší průměr a hecujeme se navzájem. Za ty roky už víme na co dávat pozor a minimalizujeme možnosti komplikací a defektů. Tentokrát nás překvapila akorát uvolněná klika se kterou dorazil v noci Matěj, jinak se to obešlo bez technických problémů. Naštěstí na mohl dojet na předávku a ne jako před lety Michal v Liberci, který doběhl s klikou  v ruce.

V noci za námi přijeli Matějovi rodiče a profesionálně nám rozmasírovali zničené nohy, díky moc, myslím, že nejen mě to velmi pomohlo. Navíc ten zážitek, kdy masírují dva lidé naráz, na to určitě nezapomenu. Po celou dobu nám hodně pomáhal Jirka s organizací střídání a servisem a my se tak mohli soustředit jen na závod a odpočinek. Poučeni z mnoha závodů jsme si vezli i svoje jídlo a pití a dobře jsme udělali, protože oficiální závodní občerstvovačka byla nabídkou (ne servisem) jedna z nejslabších co jsem měl možnost zkusit. Jsou to jen drobnosti, ale pokud chce organizátor podnik někam posunovat, měl by se jim věnovat. Co naopak musíme pochválit jsou pořadatelé, na trase pokrývali důležitá místa a i v zázemí byli přítomni a ochotni poradit a pomoct.

Lehce před dvanáctou jsme uzavřeli účet na 59 kolech a 560kilometrech. Druzí za námi měli o 4 kola a 38km méně. Prestižní kategorie muži solo se stala kořistí Tomáše Kozáka, člověka, který těžko v této disciplíně hledá soupeře na naší planetě. 46 okruhů v jeho podání je fantastický výkon a myslím, že má letos našlápnuto na opětovný zisk titulu mistra světa. V ženách také nedošlo k překvapení a Daniela Chlíbková vyhrála s počtem 35 kol.

Z Jihlavy si tedy stejně jako loni odvážíme první místo, byť nebylo zdaleka tak vydřené. Největší výhrady mám k pojetí kategorií na 6h a 12h a propustnosti tratě. Myslím, že nebudu sám a věřím, že na to pořadatel pro rok 2014 zareaguje.

Závěrem bych chtěl poděkovat teamu i podpoře, byl to super víkend pohromadě a každý si odvedl svůj kus práce. 

foto: vlastní, Rudy95, Vanahonza, Jihlavská24mtb, Vocar 


Související články

Prokopský Chrt - neoficiální MTBO - 4.6.2008

Je půlka týdne a zatímco moji kolegové v práci se už hroutí vyčerpáním a nemůžou se dočkat víkendu, já i přes nepřízeň počasí chci dnes zjistit co to obnáší stát se Prokopským Chrtem. Klasicky si mě ve tři stáhne generál na neohlášený meeting, nervozně koukám na hodinky, ale v 16,45 konec, hurá, profrčím kancelář, zaklapnu notes a mydlím to domů.

Ekor Cup - Kralupy nad Vltavou

Komorní akcička s názvem Ekor Cup se konala 27/9 v Kralupech. Jedná se o kratší bajkový závod v rámci seriálu UAC a pro letošní rok byla připravena nová trať. V Kralupech je početná banda bikerů a bikerek které znám, a tak jsem vyrazil změřit s nimi síly.

Na pořadu dne byly tři okruhy,...

Okolopardubic

O víkendu po transbrdech jsme vyrazili i na nedělní závod serie Cyklomaraton tour, tentokrát do Pardubic pod Kunětickou Horu. Počasí bylo krásné, takže se nedalo nejet. Po brdech jsem byl mírně zatuhlý, ale dalo se to rozhýbat. Vyrazili jsme společně s Otou z Radotína v 8h ráno, abychom...