ABB Cup 2009

Týden po transbrdech, 23.5., se konal teprve druhý ročník závodu pod hlavičkou hlavního sponzora - ABB Cup. Místo konání bylo v Jablonci nad Nisou, tedy v Jizerských Horách. Na to, že se jednalo o druhý "díl" tohoto závodu, se sešlo poměrně početné startovní pole s cca 300 závodníky. Start byl naplánován již na 10h dopolední a počasí se jevilo velice nestabilní. Silnější studený vítr, chvilku mraky, pak zase slunce, ale nepršelo.

Jelikož v tomto kraji máme chalupu a trasa vedla přibližně 200m nad ní, byl to "povinný" závod v prostředí které dokonale znám a jezdím tam s oblibou. Sliboval jsem si vylepšení loňského výsledku a proto jsem si stoupnul poměrně dopředu na start. V 10h se odstartovalo, projel se areál firmy ABB, poté se za čtyřkolkou objel kousek podél Jablonecké přehrady a následovalo první těžké stoupání. Rozřazovací kopec z Jablonce směrem na Jindřichov byl sice po asfaltu ale byla to poměrně krutá stojka. Tady čelo poodjelo, já jsem zůstal trochu zpět v druhé skupince. Na běžkových tratích u Jindřichova se pole opět sjelo do jednoho celku a tak se pokračovalo v cca 40 lidech ve skupině. Ve stoupání po louce přišel další atak "eliťáků" na což nešlo reagovat a tak se skupina nadobro roztrhala. Pozvolně jsme vystoupali až na rozhlednu Bramberk, následoval asfaltový sjezd na Maxov kde jsem si ovšem neodpočinul, jelikož jsem dojížděl skupinku 4 lidí předemnou. To se naštěstí povedlo a tak jsem do stoupání v terénu nejel sám. Tato výhoda se projevila především o pár kilometrů dál ve stoupání na další jizerskou rozhlednu - na Slovanku. Tady foukalo proti a tempo bylo vysoké, párkrát jsme prostřídali a vcelku rychle jsme se dostali na vrchol. Odtud byl pěkný techničtější sjezd na sjezdovky severáku, pak dolů po sjezdovce a na Hrabětice. Dále se jelo kousek po asfaltu, chvilka odpočinku se hodila, protože poté se začalo stoupat na třetí rozhlednu - na Královku. Začátek stoupání byl v terénu a docela prudký, pak se cesta připojila na silnici po které jsme dojeli téměř až k rozhledně. Tady jsem se cítil jako doma, znal jsem každou díru v silnci, což byla výhoda. Klesání k Josefodolské přehradě bylo rychlé a klesání z ní do Josefova Dolu ještě rychlejší...

Následovala občerstvovačka kde jsem si dal kousek banánu a trochu pití a hned se začalo stoupat po vrstevnici na Albrechtické sedlo. Kopec po asfaltu místy pěkně utahoval, tempo šlo dávkovat a celkem jsme si dávali. Stále jsme jeli ve dvou až 4 lidech. To se nezměnilo ani po sjezdu do Albrechtic. Vylepšení trasy oproti loňskému roku spočívalo v luxusním výjezdu po sjezdovce na Tanvaldský Špičák. Sice se jednalo o modrou trasu, nicméně na kole jsme to cítili jinak...někdo tlačil, někdo jel, vycházelo to časově nastejno. Zde se skupinka natáhla, ale pod Špičákem jsme se zase dali dohromady. Do cíle zbývalo přibližně 20km a čekalo na nás poslední výživné stoupání. Druhou občerstvovačku jsem vynechal a začal jsem stoupat na Černou Studnici, spíše zatím na její hřeben. Tady jsem odjel sám, jel jsem už hodně na hraně, ale vyplatilo se. Nahoře jsem měl solidní náskok a někdo hlásil že jedu na 13. místě. Už to vypadalo nadějně, ovšem pak si smůla vybrala svoje a přišel defekt zadního kola. Pod kopcem v Loučné jsem tedy spravoval, předjela mě tak desítka závodníků. Pak už nebylo moc co dohánět, do cíle zbývalo pár kilometrů. V Jablonci jsem se objevil nakonec na 23.místě celkově, na 7. ve svojí kategorii. Závod byl pěkný a fajn, nakonec jsem dojel plus mínus jako minulý rok. Jizerky mají svoje kouzlo, pro příští rok doporučuji! :-)

Související články

Plešivecká Držka 19.4.2008

Jarní brdská klasika, dvě kolečka okolo legendárního Plešivce jsou poctivým závodem. Jedno kolo má 17,4km a převýšení 653 metrů, což je velmi výživná porce, obtížností nad drtivou většinou závodů v ČR – na 100km by vyšlo převýšení přes 3800m…

Salzkammergut Trophy 2008, 2. část

Jak sem již slíbil v minulém článku, zde je pokračování a další report ze Salzkammergut trophy 2008. Po týdením bikování v rakousko – italských dolomitech jsme se v pátek ráno zabalili, naložili kola, věci i sebe do auta a vydali jsme se směrem Salzburg, do místa našeho dalšího ubytování. Cestou jsme se ještě naposledy stavili v Lienzu, kde jsme natankovali kvalitní a opravdu lepší benzín než v ČR (o litr nižší spotřeba i s klimatizací) a pak jsme již upalovali směr Spittal a dál Taurenským tunelem po dálnici do Salzburgu. Do místa našeho ubytování jsme dorazili lehce po druhé hodině odpoledne. Po drobném nedorozumění jsme se ubytovali v pronajatém bytu v domě na kraji Salzburgu, kousíček od německých hranic. Vybalili jsme a odpoledne jsme se jeli všichni společně lehce projet před zítřejším závodem. Večer pak za námi dorazila Jana Martínková s Michalem Prokopem, a tak jsme na zítřejší závod byli komplet. Kromě Michala který jel 200 km trať, jsme všichni byli přihlášeni na krátkou variantu, tedy 56,7 km dlouhou trať.

1. závod KPŽ - Kutná Hora

Na první závod Kola pro život 2009, což je mimochodem již 10. Ročník, jsem se přihlašoval až na poslední chvíli, tedy na startu. Z toho také vycházela moje startovní pozice která nebyla moc příznivá. V minulých letech jsem KPŽ moc nejezdil, takže ani body nejsou. Smířil jsem se tedy s tím, že...