Albion Day By Night - 23/8

Pro tento podnik jsem se rozhodl na poslední chvíli. Napsal jsem Jontimu s tím, že to bude taková malá 24 hodinovka a že jedem v pohodě na bednu. Souhlasil a tak startu závodu s podtitulkem „sedmihodinový štafetový MTB masakr“ nic nebránilo. Motivace do závodu byla i ta, že přesně v den závodu jsem slavil 30té narozeniny a chtěl jsem si tedy dát hezký dáreček. Před závodem jsem si nastudoval výsledky z 06 a 07, důkladně prošel startovní listinu a určil předem naše největší soupeře i černé koně závodu a trochu nahlédl do taktiky jak se jezdilo. Na místo jsme dorazili ve třech ještě se Simčou, která se o nás v pauzách mezi koly starala, což alespoň mě hodně pomohlo.

Princip závodu je jasný, povinná střídačka po jednom kole, limit 7 hodin poslední kolo se dá zajet i po limitu, pokud se stihne střídat do limitu. Mužská kategorie je jen jedna tak není co řešit. První kolo podle výsledků bývá masakr největší a tak si vědom toho, že se nesmím nechat vybláznit čekám před 15,00 na povel ke startu, pěkně v klídečku v druhé řadě. A je to tady, první řada za to bere už při „připravit“ no nic jedu taky. Hned na lajně dělá jeden z konkurentů řetěz, ale špunt se mě vyhne a po pár vteřinách už jedu druhej flek na čele. Zdá se mi, že se jede pomalu a tak předjíždím a tahám. Totální podlaha, z vláčku je na konci louky už jen tříčlená skupinka a já mám dost. Hmm, hlavně, že jsem chtěl jet takticky.

start Pokračujeme ve dvou a je vidět, že kromě ultra lehkýho celopéra Titus na Furious fredech má druhý závodník Frankie Salaquarda i brutálně najetou trasu. Jak by ne když to jezdí každý rok. V esíčku mi cukne ohlídne se a dupe, klasika. Deset metrů a nestáhnu to ani kdybych se rozkrájel. Tak na to kašlu a nechám vytvořit asi 20metrů rozestup a pokračujeme už volněji celým zbytkem kola –tzn ne na maximálce ale tak 5tepů pod.. V hlavním sjezdu mi ujel o dost a nakonec předává s náskokem cca 30 sec. Já předávám a parkuju na dece, jsem úplně mrtvej. Doufám, že Jonti stáhne, přeci jen druhý z tohoto teamu není tak dobrý. Ani se neoklepu a už další střídačka. A jsme první, paráda, beru za to a zase jedu kudlu, už to jde líp, ale vidina dalších 7 koleček mě zabíjí. Po dalším odstřídání se na nás začíná dotahovat ukrajinská dvojice závodníků na maximálně vymazlených scottech. Dresy Dynamo Kyjev a dupou zle. Jejich silnější závodník Oleg nakonec dává Jontiho a já dojíždím na oplátku kolegu Denyse, hned mne hákuje a když ho pustim dopředu jede 20km/h. Taktika jasná, uviset za mnou zatímco druhý pak Jontimu ujede. Zkouším trik Frankiho z esíčka, ale jsem moc rychlej beru trávu a Denys mě opět dojíždí. Rovnám se s tím, že mu nastoupím až v kopci a najednou si všímám, že mám defekt, kurva. Stočený kus drátu kterým se na střechy přichytává eternit v zadním plášti.

střídačka Takže přicházíme o vedení a navrch dáváme luxusní náskok. Přijíždím do cíle otrávenej, zničenej a máme 3,5 minuty ztrátu. Jsme naštvanej a hlavně vím, že už moc nepřidám. Párkrát střídáme, ale moc to neodsejpá. V jednu chvíli se na nás dotáhl team č. 16, ale pak zase odpadl. Pakárna soutěžit o vteřiny na závodě co trvá 7 hodin a něco. Na kraji noci, když už se jede se světlama opět dotahujeme ukrajince, měli defekt také. Já vždycky něco najedu a Oleg stáhne a najede na Jontiho. Poslední kolo pojede Jonti proti Olegovi, no radši zatím nad tím nepřemýšlím. Aniž bysme to tušili, tak nás i ukrajince předjel někde team Frankieho. Jsou před námi o dost, ale stahujeme. Jen malinké odbočení od závodění, v průběhu téhle akce jsem nasypal úplně nejvíc suplementů co kdy -3gely, 3enervit tabletky, kafe, rescue tab1x a coffeinum v půlce posledního kola. K tomu jsem snedl po každém kole pár vidliček těstovin a nějaký banány.

jonti V noci nejvíc na soupeře najíždím sjezdem z Kazatelny klidně i půl minuty. Jedu na 3 plný světla a neřeším. V předu noby nic by mě snad podržel. Ve svém posledním kole dostávám předávku na třetím fleku. V půlce okruhu sjíždím Denyse, tradičně, ale drží se zle. Vím, že musím být na Kazatelně nahoře první, abych ujel ve sjezdu. On zase ví,že mě nesmí pustit. Strašná řežba na totální krev a nakonec tam první jsem já. Zapínám fenixe a sigmu 10w a čau. Za chvíli si všímám, že to jedu na zamčený vidli, dnes již podruhé, lock na korunce nepřichází v úvahu, zpomalit a otevřít taky ne. Jedu plnej takzvaně na boha. Kdyby vidlice mohla tak mě zabije, krásná nová a dostává takovej kopr. Dole na šotolině odemykám a děkuji manitouovi, že to vydržel. Do cíle přijíždím na druhém místě, a předávám Jontimu do posledního. Instrukce je jasná, jeď podlahu! Asi v půlce okruhu dotahuje vedoucího závodníka a za chvíli je u nich i Oleg. Jestli první kolo bylo strašný tak tohle je peklo. Po sedmi hodinách, v noci, uprostřed hvozdů, všichni totálně vyšitý a jede se o bednu ve skupince. Ve výjezdu na Kazatelnu odpadá Oleg, neuvěřitelný, vzdal to tlumič na Sparkovi, stavba si sedla na dorazy. Přestává do toho dupat, přeci jen to nechce zničit totálně, navíc by ve sjezdu stejně odpadl. Jonti a Filip Kahoun pokračují ve strmém výjezdu sami. Na vrcholu má víc sil Jonti a jede o všechno. Na asfaltech před cílem se na něj ale Filip neuvěřitelným výkonem dotahuje a ve spurtu k parkovišti ho dává. Takže nakonec bereme druhé místo. Maximálně vydřené, jsme oba na pokraji sil, ale máme důvod k radosti. Byl to jeden z nejtěžších závodů co jsem kdy jel. Ujeli jsme 18 okruhů po 11km, tedy téměř 200km za 7,20,47. Technicky lehčí terén, ale právě ta nutnost střídání po kole je strašlivá. Čas na regeneraci není a jede se pořád sprint. O půl dvanácté v noci jdeme na bednu a není ani síla vypít ve třech lahev šampusu. Řídím domů a těším se do postele, bohužel po dávce kofeinu, kterou mám v sobě usínám až v 6 ráno a neděle je tedy odepsaná. Příští rok si tohle hodně rozmyslím.

Bedna

 

Štítky: 

Související články

Silniční Král Šumavy

V sobotu 13. září v 9,00 startoval v Klatovech na náměstí již 15. ročník tradičního silničního maratonu Král Šumavy na 150km. O dvě a půl hodiny předtím tratě na 200 a 250km.
Já se samozřejmě účastnil závodu na 150km ať už z důvodu prvního silničního závodu, pozdějšímu startu oproti...

Zbraslavský běh 7/12

V neděli 7. prosince se běžel závěrečný podnik velké ceny HSH a sice Zbraslavský běh. Závod sám o sobě má již celkem tradici a na startu 26. ročníku se sešlo kromě velmi početných dětských kategorií 124 borců o borkyň k hlavnímu závodu. Trasa začíná „vyzouvákem" po žluté turistické k ...

Berounský Bikemaraton 7/6/2009

Letos prvním závodem pod taktovkou Michala Daleckého byl Berounský bikemaraton. Datum připadlo na šťastnou sedmičku 7/6 a počasí přislíbilo o něco přívětivější tvář než minulý týden na Králi. Každý maraton se snaží mít...