Albixion Day By Night 17-19.8 2012

Jakub: Dobříšská sedmihodinovka je štafetový závod dvojic, který se proti podobným podnikům liší povinností střídání po jednom kole. Závodí se na 10,9km okruhu s převýšením 180m, vedeném především po šotolinách s jediným nepříliš náročným sjezdem, ve kterém hrozí nepříjemné riziko sklouznutí kola do vymletého koryta. Kombinace těchto faktorů staví závod spíš na srovnání krátkodobého maxima, než skutečný vytrvalostní závod nebo náročnou horskou cyklistiku. Okruh se jede lehce přes 20 minut a za světla se jezdí na čele průměry okolo 30km/h a pauza mezi koly je dobrá akorát na doplnění tekutin, něco malého k snědku a opravení případného defektu, rozhodně nestačí na odpočinek, zato člověk spolehlivě vychladne a rozjezdy pak bolí.

Plán jet ze začátku spíš opatrně a takticky vzal za své už v prvním kole, kdy se v úvodní skupince nasadilo opravdu brutální tempo a v závěrečném výjezdu se do toho opřel Tomáš Kozák, známý především ze sólo 24h a ukázal nám všem suverénně záda. Já se držel s lehkým odstupem za ním, protože jel smíšenou dvojici, takže nemělo smysl jít zbytečně na krev a radši jsem jel závěrečný sjezd na jistotu a nechal se sjet od jednoho z bratrů Doleželů, kteří se ukázali jako opravdu silní oponenti.

Za námi vytvořili dvojici Jonti a Jiří Jindříšek, kteří ale během 3 kol nabrali skoro 5 minut ztráty, částečně způsobené nedorozuměním Jontiho s jednou z křižovatek, kterou už nedohnali ani když můj spolujezdec Robert Dobrý měl defekt a závěrečnou část okruhu dobíhal. Chvíli jsem se bál, že když pojedeme za sebe, tak nemáme šanci náskok udržet, ale defekt Jirky Jindříška rozdělil i druhou skupinku a všichni už jsme jeli sami, kdy už to bylo především o psychice a rozestupy už se jen po vteřinách zvětšovaly.

Defekt se nevyhnul ani první dvojici, dokonce měli během závodu postupně defekt oba, ale rozhodli se dojet okruh na prázdném plášti a opravovat až v cíli. Možná by tomu šlo říkat závodní duch, já tomu říkal spíš zbytečné ničení materiálu, stejně byli rychlejší. Zbytek závodu se tak proti loňsku objel v relativním klidu, všichni jsme jeli svoje a pozice už se neměnily, naštěstí jsme tak nemuseli ve tmě nic hrotit, což by už i na relativně lehké trati bylo celkem riziko. Nejhorší moment pak byl v 21:56, kdy 4 minuty před koncem už jsme měli prakticky jisté 2. místo, ale ještě jsem musel prostydlý vyrazit do dalšího kola, v součtu už desátého, což jsme jeli z celého startovního pole jen dva.

Celkem tedy najeto jen na závodní trase 109km za 3:47, tedy s celkovou průměrnou rychlostí bezmála 29km/h. 

Mužské dvojice vyhráli zcela zaslouženě bratři Doleželové, na které i přes 2 defekty nikdo neměl, stříbro jsme brali já a Robert Dobrý a na třetím místě jako jediní bez defektu Jonti s Liborem Holubem. Ski a Bike Centrum Radotín tedy na bedně hned dvakrát, tak jsme alespoň trochu nahradili letošní absenci Blackyho ve smíšených párech. Myslím, že si to všichni užili, pádů bylo minimum, i když zase opravdu hodně defektů a organizátoři to zvládli na výbornou i přes výpadek elektrického proudu.

Takže pokud si chcete vyzkoušet závodění zase trochu jinak, uvidíme se příští rok.

 

 

 

Jano: Závod jsem jel ve dvojici s Liborem Holubem, který ho loni dokázal vyhrát. Ambice jsme měli vysoké, ale konkurence vypadala taky silně. Cítím se dobře a jedu jako první.

 

První kolo se hned po startu jede docela rychle, tempo určuje Jirka Jindříšek, roviny jede pekelné tempo až k 40km/h. Visím, ale necítím se komfortně. Asi na čtvrtým kilometru začíná mírné stoupání, kde se mi tempo už moc nezdá, tak se posouvám na špici a snažím se to roztrhat. Asi z desetičlenné skupiny nás zůstalo pět. Po asi dvou kilometrech mi ale mírně dochází, na špici jde Tomáš Kozák a odpadávám. Odjíždí mi taky Jakub Strach a jezdec v kraťasech Liquigas. Ve sjezdu si mě sjíždí Jirka Jindříšek a do cíle dojíždíme spolu na 3 a 4. místě. Tomáše Kozáka nepočítám, ten jede mixy. Libor potom jede celé kolo s Michalem Prokopem a snaží se dojet vedoucí skupinu.

 

Druhé kolo

Předávku dostávám s výrazným náskokem před pátým Jirkou Jindříškem. Zdá se to být dobré, až do chvíle kdynesprávně odbočím na křižovatce. Regulovčík nějak nezvládá současně ukazovat cestu mně i protijedoucím pomalejším jezdcům. Po nějaké chvíli mi dochází, že jedu blbě a vracím se. Ztrácím tím asi dvě minuty. Dojíždí mě Tomáš Kozák, kterého se ale v mírném stoupání nedokážu udržet. Do cíle dojíždím s víc než minutovou ztrátou na pátém místě. Libor dělá všechno proto aby ztrátu snížil, a taky se mu to daří.

 

Třetí kolo

Mám vizuální kontakt s Jirkou Jindříškem, ztráta asi půl minuty. Na rovině se dojet nedá, jedu co to dá a stejně se jeho náskok nesnižuje. Ve stoupání je to lepší, ale pořád to nestačí. Až v posledním stoupání jedu totální podlahu a dojíždím si ho. Zbytek kola dojíždíme spolu.  Libor potom jede spolu s Michalem, snažíme se spolupracovat a sólo jedoucího Jakuba a Roberta.

 

Čtvrté kolo

Těsně po předávce má Jirka defekt, ujíždím mu. Jedu si svoje tempo. V cíly je jeho ztráta přes pět minut. Na druhé místo je naše ztráta taky podobná. Snažíme se jet dál rychle, ale hlavně neriskovat defekt ani pád.

 

Páté až osmé kolo 

Jedeme pořád svoje tempo, postupně se zvyšuje naše ztráta na druhé místo a náskok před čtvrtým. Poslední dvě kola se jedou za tmy, jedu je velmi opatrně. Podle pravidel se po desáté hodině do dalšího kola už nejede. V cíli jsem 21:40, počítím že to už Libor stihnout nemůže a jdu se umýt a převlíct. Dojíždí do cíle v čase 22:03:36. Diví se, proč ho nečekám, hodinky mu ukazovali asi o dně minuty míň a přišlo mu, že to bylo velmi těsné a pravděpodobné, že ještě pojedu. 

 

Výsledek

Dojíždíme na třetím místě v kategorii i v kategorii, čtvrtý celkově je Tomáš Kozák s Ivanou Chlustinovou, oba podali obdivuhodný výkon. První jsou bratři Doležalové, druhý je Jakub Strach s Robertem Dobrým.

 

Analýza

Z jednotlivých průjezdů lze vyčíst zaujímavé informace. První kolo bylo pro úplně nejrychlejší, první tři ho měli pod 21 minut. Já jsem jezdil kola vždy o něco pomalejší než Jakub. Prvních několik kol jsem byl z naší dvojice rychlejší, ke konci jsem ale jezdil pomaleji, potmě jsem zpomalil až o dvě minuty. 


Související články

Sázavský Blizák 2008

Další závod konající se v údolí tekoucí řeky Sázavy se jel tuto sobotu. Zázemí závodu bylo situováno do města Sázavy pár kilometrů od Prahy. Ve stejném termínu konající se MČR v XC a maratón v Polské Gluszyci se nedalo očekávát účast liťáků, ovšem na startu se alespoň představili naši cyklokrosaři Radek Šimůnek a Martin Bína. I náš team měl své zastoupení v podobě Oty.

Winter Trans Brdy 15/11

„Přijeďte si do Let zazávodit a udělat tak pohodovou tečku za závodní sezonou“. Kdo na to Michalovi skočil, ten si pěkně protáhl nohy. Obec Lety, ač malá počtem obyvatel, je z bikového hlediska jednou z nejdůležitějších na mapě ČR. Startuje se zde každoročně serie tří brdských závodů s různým...

Berounský Bikemaraton 7/6/2009

Letos prvním závodem pod taktovkou Michala Daleckého byl Berounský bikemaraton. Datum připadlo na šťastnou sedmičku 7/6 a počasí přislíbilo o něco přívětivější tvář než minulý týden na Králi. Každý maraton se snaží mít...