Author 50 Bezděz 2009

Na třetí červnovou sobotu připadá rovinatá klasika v podobě závodu Autor Bezděz 50. Jak už z názvu vypovídá, jedná se o trať 50 km dlouhou, vedoucí převážně v rovinatějším, ale písečno-kořenitým terénem pod hradem Bezděz nedaleko od Máchova jezera. Z našeho teamu sem se na závod vydal sám, jelikož každý už měl na tuto sobotu naplánováno něco jiného. Jelikož se v závodě jela i soutěž teamu, začal sem shánět nějaké dobré „koně“. Touha po vítězství byla velká  V týdnu sem se domluvil s Michalem Kohoutkem z Bikeranch teamu a v pátek před závodem jsem od Blackyho dostal kontakt na Vaška Holuba jezdící za CK Mladá Vožice. Oba dva jsou hodně silný jezdci a tak šance jsme měli veliké.
Start a zázemí závodu bylo umístěno na louce v obci Bezděz. Parkování, prezentace a příprava proběhla bez problémů a tak jsme se v 11 hod postavili na startovní čáru. Největším favoritem na vítězství byl asi Tomáš Jiránek a Michal Kohoutek. Bylo jasné, že tempo nebude zrovna pomalé. Po startu přišel krátký, ale prudký kopeček, který natáhnul pole. Taktika byla jasná, držet se v předu a zajet dobrý výsledek. Bohužel ty moje starty jsou mizerné, a tak jsem po startu trochu ztratil, ale snažil jsem se bojovat. Po první třetině trati byla na čele skupinka v podobě Jiránka, Kohoutka, Holuba, a další dvou jezdců. Já jsem se snažil tahat druhou skupinku, kde nás bylo přibližně 8 jezdců. Ztráceli jsme naprosté minimum, místy to byly opravdu jen metry, ale dobře pracující čelo a mizerně střídající naše skupina byla výsledkem postupně narůstající ztráty. Před polovinou závodu v lehce bahnitém a písčitém terénu sem se pokusil o malý únik, ale nezadařilo se. Zkusil sem to znova ještě po občerstvovačce, ale taky marně. Nakonec sem se schoval do skupiny, poctivě střídal a čekal a šetřil síly na poslední část závodu. Z minulých let sem věděl, že konec není jednoduchý. Posledních 10 km je stále nahoru a v ještě obtížném terénu v podobě velkých kořenů a hlubokého písku. Jízda byla hodně silová, náročná i na techniku, protože každá chyba stála hodně sil, které v závěru mohli chybět. Samozřejmě se ve skupince našli i tací jedinci, kteří nestřídali a jen se vezli a čekali na závěrečná kopec. Trochu sem to tušil a tak sem si to hlídal.
V poslední fázi se lámal chleba. Vedoucí skupinka se roztrhala, naše byla stále pohromadě. Bahno, písek, kořeny. Přichází poslední metry závodu v podobě stojky. Rvu to z posledního, lehce mi cuká jeden závodník, ale zbytek si hlídám. Do cíle na vršku přijíždím totálně zničený. Nohy pálí, oči mě lezou z hlavy. Nakonec sem vylovil z písku 7. místo celkově a hodně překvapivě 3. místo v kat M30.
Vyhlášení už je hodně na pohodu. Spolu s Michalem a Vaškem tam s námi čeká i kolegyně Michala z teamu Bikeranch Lucka a moje známá Jarka Vnuková. Všichni bereme místa na stupních vítězů a každý dostáváme pohár. Postupně to u nás pod nohama vypadá jako slušná sbírka. Vašek Holub bere 1. místo M30, Michal 2. a já 3., Lucka 2. místo v Z30 a Jája 1. místo v kat. Z60. Bonus k tomu získává Vašek, který ještě bere pohár za celkové 2. místo. Korunu tomu však dává největší pohár který dostáváme za 1. místo v teamech – VBR team (Vožice, Bikeranch, Radotín)  Dobrý závod, super ceny, slušný počasí.
Více info na www.50bezdez.cz

Související články

Plešivecká Držka 19.4.2008

Jarní brdská klasika, dvě kolečka okolo legendárního Plešivce jsou poctivým závodem. Jedno kolo má 17,4km a převýšení 653 metrů, což je velmi výživná porce, obtížností nad drtivou většinou závodů v ČR – na 100km by vyšlo převýšení přes 3800m…

Salzkammergut Trophy 2008, 2. část

Jak sem již slíbil v minulém článku, zde je pokračování a další report ze Salzkammergut trophy 2008. Po týdením bikování v rakousko – italských dolomitech jsme se v pátek ráno zabalili, naložili kola, věci i sebe do auta a vydali jsme se směrem Salzburg, do místa našeho dalšího ubytování. Cestou jsme se ještě naposledy stavili v Lienzu, kde jsme natankovali kvalitní a opravdu lepší benzín než v ČR (o litr nižší spotřeba i s klimatizací) a pak jsme již upalovali směr Spittal a dál Taurenským tunelem po dálnici do Salzburgu. Do místa našeho ubytování jsme dorazili lehce po druhé hodině odpoledne. Po drobném nedorozumění jsme se ubytovali v pronajatém bytu v domě na kraji Salzburgu, kousíček od německých hranic. Vybalili jsme a odpoledne jsme se jeli všichni společně lehce projet před zítřejším závodem. Večer pak za námi dorazila Jana Martínková s Michalem Prokopem, a tak jsme na zítřejší závod byli komplet. Kromě Michala který jel 200 km trať, jsme všichni byli přihlášeni na krátkou variantu, tedy 56,7 km dlouhou trať.

1. závod KPŽ - Kutná Hora

Na první závod Kola pro život 2009, což je mimochodem již 10. Ročník, jsem se přihlašoval až na poslední chvíli, tedy na startu. Z toho také vycházela moje startovní pozice která nebyla moc příznivá. V minulých letech jsem KPŽ moc nejezdil, takže ani body nejsou. Smířil jsem se tedy s tím, že...