Author 50 Český ráj

Je začátek dubna a s Blackym se domlouváme na Bajkonuru, a na dalších závodech. Jeden ze závodů na úvod sezony je rychlá klasika v Českým ráji. 50 km po asfalto – štěrkových cestách, kdy vítěz dojede s časem okolo 1,5 hodiny. V sobotu v den závodu nabírám Blackyho na Vinohradech a valíme směr Branžeš - Nová Ves, kde je zázemí závodů. Rychlá prezentace byla bez problémů a tak jsme měli dostatek času na přípravu na závod.
Blíží se 11 hod a jedeme na start. Na startovní čáře vidíme pár dobrých borců a zhodnocujeme kdo a jak se pojede.

Přesně v 11 hod zazní výstřel a my se vydáváme na trať. Hned na 2 km přichází krátká, zato prudká stojka, kdo uvisí, jede špič, kdo ne má smůlu a musí si počkat na skupinku za ním. První kopec hned dělí závodníky. Blacky se nešetří a práská to nahoru hlava nehlava, já se snažím taky, ale moje starty jsou dost mizerné. Po chvilku se zařazuji do druhé skupinky, Blacky se snaží hákovat špič, ale Hruška rozjel takovou hranu, že se to nedá. Na 5 km dojíždí naše skupinka Blackyho a vytváříme spolu s ostatními závodníky druhou skupinu hned za špicí, tvořenou asi 15 lidmi. Poctivě se střídáme, ale nedostatek intenzit při tréninku si vybírá svoji daň a já se propadám v půlce závodu na chvost a následně ztrácím kontakt. Blacky visí dál ve skupince a začíná diktovat tempo. Já sem si počkal na další skupinu a už relativně v poklidu projíždíme občerstvovanou u Hrubé Skály a míříme k cíli.

Těšně před dojezdem do cíle, předchází kopec,který většinou rozhoduje a letos to není ani jinak. Blacky rve plnou a v cíli se objevuje na krásném 18. místě celkově a 4. místě v kat. M40. Já si hlídám svoji skupinu, pár lidí dávám ve výjezdu i následném sjezdu a v cíli se objevuji s tří minutovou ztrátou na Blackyho na celkovém 27. místě a 13. místě v kat. M30. Blacky je spokojen, já moc ne, cítil sem, že by mohlo být lépe. Jedeme se lehce vyjet, umýt kola i sebe, najíst se a počkat na výsledky tomboly, kde beru 2 drátěné pláště. Nic moc, ale hodí se  S pocitem slušného tréninku na další závody sedáme do auta a míříme zpět do Prahy.

Související články

ČP XC Pardubice

Páteční odpoledne slibovalo hezké počasí a tak jsem se na sobotní pohár moc těšil. První závod sezony, lehká nejistota a nervozita jak na tom jsou soupeři, navíc nové kolo, které jsem neprojel víc než kolem bloku.

Südtirol Dolomiti Superbike 2008, Salzkammergut Trophy 2008 (1. část)

Tyhle dva závody jsou na evropským kontinentu pojem. Jsou v těsném sledu za sebou a tak rozhodnutí zkusit si zazávodit na obou padlo hned jak sem o nich uslyšel. Tenhle nápad nadchl i Honzu se Šárkou a tak koncem května jsme se začali domlouvat na odjezdu. Konečné rozhodnutí padlo v půlce června a tak bylo jasné, že v červenci se vydáme na naši malou evropskou štaci. V pátek ráno 4. července se balíme a společně se Šárkou Vejvodovou (Rock machine - cyklomax Woman) vyrážím směr Beroun, kde nabíráme Honzu Sušánku (cyklotrenink.com) a plnou parou jedeme k německým hranicím. Naše Octavia combi je naložená až po střechu, ale i tak nám cesta ubíhá docela svižně. V Plzni stavíme ještě na rychlý nákup jídla, ale jelikož už v autě moc místa není, moc toho nenakupujeme, bereme jen jídlo na první dva dny.

XC Nasavrky 5/4/2009

První závody sezony bývají vždy trochu s otazníkem. Kdo přijede v jakém dresu? Kdo v jaké formě? Jaké bude počasí na začátku dubna? A hlavně jak mi to pojede? Zimní přípravu, jestli se to tak dá nazvat, nemám nijak systematickou a jaro beru spíše jako rozjíždění, než ladění formy....