Author Král Šumavy 2010

Na poslední květnový víkend byl naplánován už legendární MTB maraton v Klatovech - Král Šumavy. Letos se konal již 17. ročník a dle zkušeností pořadatelů to je vidět. Na závod se přihlašuji ještě před svými státnicemi s nadějí úspěchu ve škole i na trati. To první bylo úspěšně za mnou, stejně tak jako bouřlivé oslavy v týdnu a v pátek odpoledne po uskutečnění mé občanské povinnosti jít volit, se společně s Ondrou vydáváme směr Klatovy. Cesta bez problémů, jen těsně před Klatovama se začíná na auto snášet docela hustý déšť. Je to jasný, na suché trati to nebude. Prezentace probíhá v místní škole společně s volbami. Vše bez problémů, a tak se jedeme ubytovat. Ubytko super. K večeru se jedeme ještě lehce projet a já před spaním ještě měním Racing Ralfa za Nobbi Nica, protože tuším bahno a těžkou trať. Kolo je připraveno, já se jdu vyspat.

 

Ráno se budíme do optimistického počasí, sluníčko dává vědět, že bude hezky a slibovaný déšť nám dnes rozhodně hrozit nebude. Moje střední trat 70 km startuje z náměstí v 10 hod, takže absolvuji bezproblémové rozjetí a před desátou se stavím do první lajny společně s Lukášem Bauerem a Martinem Jakšem, asi největšími adepty na vítězství. Spolu s nimi jsou na startovní čáře ještě jezdci typu Kramár, Novota, Holub což slibuje řádné tempo hned od startu. Po startovním výstřelu na nic nečekám a jedu v přední skupině. Dlouhý asfaltový úsek pole jezdců, které čítá okolo 1500 řádně natáhne, přidají tomu i krátké kopečky hned v úvodu. Trochu začínám cítit tréninkový nedostatek z předchozího týdne. Po chvilce to není jen tréninkový nedostatek ale i nedostatek spánku a lehká únava z předchozích oslav. Nohy mám těžké, ale i tak se usazuji ve skupince okolo 10 – 15 místa. Terén je hodně podmáčený, tra´t se kroutí nahoru a dolů a po prudkých výjezdech přicházejí vždy odpočinkové pasáže v podobě kratších nebo delších sjezdů. Sjezdy v první části trati nejsou náročné a tak to stačí na vydýchání a přípravu na další stoupání.

 

První dvě občerstvovací stanice projíždím bez zastavení, beru si vždy jen kelímek s vodou, vody a jídla mám zatím dostatek a nepotřebuji stavět a ztrácet tak zbytečně pozice. Skupinku ve většině případů tahám, mám chuť se bojovat o lepší než 15. místo, ale pocitu těžkých nohou se nemůžu zbavit. Na 40. km trati přicházejí dva brody v Nemilkově. Tam už přijíždím více méně osamocen s touhou dojíždění soupeřů, kteří mi v začátku ujeli. Doposud se mi to docela dařilo. Brody jsou naplněné vodou, která je řádně studená a její množství odpovídá vytrvalým dešťům z předchozích dní. Před vodou slézám a rychle brod přebíhám s kolem v ruce. Sklízím potlesk (zahřeje to na duši Innocent ) ale na nic nečekám, naskakuji na kolo a upaluji po cestě k dalšímu brodu. Cestou dojíždím Tomáše Makoně a společně brodíme druhý brod. Následuje prudší výběh a po chvilce i dělení dlouhé a střední trasy. V průběhu delšího stoupání nás dojíždí jeden borec a od té chvíle jedeme ve třech a snažíme se spolupracovat. Do cíle nám zbývá už jen necelých 20 km a přichází menší kopec. Na nic nečekám a snažím se ujet a pokusit se sjet další závodníky přede mnou. Daří se mi to, rychlým sjezdem se dostávám k poslední občerstvovací stanici, kde si beru opět jen kelímek s vodou a deru se na vrchol posledního stoupání. Nahoře rychle řadím velkou placku a valím to plnou rychlostí dolů. Doposud mě Nobbi Nic podržel bez problémů, ale ve chvíli kdy si tohle pomyslím, předek mi ustřeluje a já v plné rychlosti letím hlavou a ramenem přímo proti pařezu a stromu. Hlavou se zarývám do země, naštěstí míjím pařez, ale strom už ne a tak hlavou narážím rovnou do něj. Na nic nečekám a zvedám se. Sem sice v šoku, hlava mě bolí a mám potlučený obličej, ale rychle naskakuji na kolo a snažím se jet dál. Po sjezdu přišla krátká asfaltová vložka a tak zjišťuji škody na sobě i na kole. Kolo je naštěstí v pořádku, odnesla to jen mírně pootočená řidítka a otočený roh, s tím se dalo jet. U mě je to trochu horší. Přilba rozlomená, držící pouze plastovým skeletem pohromadě, odřený loket, pomlácená noha, silně naražený rameno, naražená žebra od řidítek a potlučený obličej. Není čas na vnímání bolesti, hlavní je dokončit závod na co nejlepším místě. Dva soupeři, kterým sem se snažil ujet mě opět dojíždí a snaží se využít mé nepozornosti a jedou hranu. Na nic nečekám a držím se jich zuby nehty. Do cíle už nám chybí necelých 10 km a to více či méně po asfaltu a z kopce dolů.

 

V závěrečné pasáži k cíli už jedem jen ve dvou, v poklidu si dojíždíme k brance od areálu kde je cíl. V tu chvíli však za sebou slyším řazení a hluk přeskakování řetězu. Je mi to jasný, soupeř za mnou mě chce ospurtovat. Jedu první a tak mám lehkou nevýhodu, avšak nic nenechávám náhodě, řadím pilu a jdu do spurtu, i když s lehce otočenými řidítky. Nakonec ho porážím, a já si dojíždím v čase 3 hod a 10 minut pro 12. místo celkově i v kategorii muži do 40 let. Po projetí cílem se klátím k zemi a teprve teď zjišťuju, co všechno mě bolí. Začíná se mi lehce zvedat žaludek a bolet hlava. Asi sem to odnesl lehkých otřesem, ale hlavní je že sem přežil já i kolo. S 12. místem sem částečně nespokojen, plán sem měl do první desítky, ale po prohýřených nocích a bujarých oslavách inženýrského titulu na ČVUT se není asi čemu divit a nakonec sem rád i za to 12. místo. Oproti loňsku je to zlepšení o jednu příčku. Když to takhle půjde dál tak za jedenáct let sem vítěz Krále Šumavy Cool.


Související články

Sázavský Blizák 2008

Další závod konající se v údolí tekoucí řeky Sázavy se jel tuto sobotu. Zázemí závodu bylo situováno do města Sázavy pár kilometrů od Prahy. Ve stejném termínu konající se MČR v XC a maratón v Polské Gluszyci se nedalo očekávát účast liťáků, ovšem na startu se alespoň představili naši cyklokrosaři Radek Šimůnek a Martin Bína. I náš team měl své zastoupení v podobě Oty.

Winter Trans Brdy 15/11

„Přijeďte si do Let zazávodit a udělat tak pohodovou tečku za závodní sezonou“. Kdo na to Michalovi skočil, ten si pěkně protáhl nohy. Obec Lety, ač malá počtem obyvatel, je z bikového hlediska jednou z nejdůležitějších na mapě ČR. Startuje se zde každoročně serie tří brdských závodů s různým...

Berounský Bikemaraton 7/6/2009

Letos prvním závodem pod taktovkou Michala Daleckého byl Berounský bikemaraton. Datum připadlo na šťastnou sedmičku 7/6 a počasí přislíbilo o něco přívětivější tvář než minulý týden na Králi. Každý maraton se snaží mít...