Bedřichovská 30

Šárka: Po loňském sněhovém fiasku a zrušené Jizerské 50 to i letos nevypadalo před
Vánoci o moc nadějněji, a tak jsem v průběhu adventních silničářských
vyjížděk na svoji přihlášku na Bedřichovskou 30 lehce pozapomněla a v duchu
ji už opět odepsala. Na lyže jsem se postavila poprvé 26.12. na Mísečkách,
následovaly výjezdy do Jakuszyc a na Jizerku, podmínky prachbídné, na
tratích štěrk a sněhu málo. Ovšem někomu nahoře se nejspíše organizátorů a
závodníku zželelo, a tak těsně před závodem přisla bohatá sněhová nadílka a
Jizerská 50 včetně všech doplňkových závodů dostala pro rok 2015 zelenou.

Narychlo jsem si ještě zařídila start z první vlny, neb moje předchozí
výsledky zůstaly v systému dobře utajené pod mým rodným jménem, den před
závodem se jela poprvé sklouznout na nových lyžích, a pak už se jen těšila.
Bedřichovská 30 je doplňkový závod Jizerské 50, jak už název napovídá, jde
o 30 km okruh (ve skutečnosti ale jen lehce přes 28 km) s převýšením něco
přes 500 m, který se narozdíl od Jizerské 50 jede volnou technikou. Závod
jsem jela v minulosti čtyřikrát, poprvé v roce 2005, naposled v roce 2011.

Milan zařídil nezbytný předzávodní servis, alchymii mazání na závod má v
malíčku, k čemuž navíc obětavě přidal páteční brzký ranní výlet za
kamarádem Maškym pro finální napráškování, a tak mě na startu čekaly
luxusně připravené SpeedMaxy. Podle domluvy se pak vydává na Rozmezí
zařídit mi soukromý bufet, je to prostě miláček... Já se stavím na
startovní rošt do první řady, což je velkou výhodou, neb výjezd ze stadionu
je úzký. I tak se ale po startu lehce cedím dozadu, bojím se o hůlky a
agresivní soupaž není úplně můj šálek kávy. Nahoru k Buku tak musím
akceptovat rozvážné tempo okolí, ale aspoň se člověk hned z kraje nezahltí.
Na svažité rovince na Novou louku si už ale vybuju prostor, SpeedMaxy &
Eins und Eins se dostanou ke slovu a svižně se tak propracovávám dopředu.
Trať je krásně připravená, tvrdá, mokřejší sníh dobře drží, téměř ideální
podmínky.

Ostré zatáčky ve sjezdu za Blatným rybníkem beru opatrněji a vyhnu se tak
kolizím, kterých bylo nemálo, podaří se mi ujet z tlačnice a prakticky až
do konce závodu se melu ve skupince jen s několika málo borci, před i za
námi dlouho nikdo. Na začátku výjezdu na Kristiánov akorát ještě předjíždím
jednu holčinu, načež nasadím relativně příjemně intenzivní tempo a vydávám
se na Rozmezí. Celé stoupání má asi 4km a průměrný sklon asi 6,5%, narozdíl
od předchozích ročníků, kdy jsem se tu pohybovala ve štrůdlu lidí, teď
kolem mně na trati není téměř nikdo. Na vršku čeká Milan s Jardou, Maškym a
ještě dalšími známými, podává mi občerstvovací vychytávku - bidon s
přilepeným gelem, rychle se občerstvím a hurá dolů.


Čihadla, výšvih na Ždárek, rovinky kolem Máří, sjezd na Hřebínek, jen to
sviští. Ve sjezdíku před Bílou Kuchyní se na středovém manžestru dostávám
na čelo skupinky, borci ve vajíčku ve stopě sice moc nechápou, ale lyže mi
jedou prostě famózně. Do výjezdu na Olivetskou horu najíždím jako první a
můžu si tak jet svoje tempo, což se ukazuje jak dobrý tah - trať je tam
úzká a ze skupinky mi uviseli už jen dva kusy. Ve sjezdu z Olivetské
jsem opatrnější, jsou tam ostřejší zatáčky a bývají tam muldy, navíc ho
jedu po dvou letech poprvé... Borcové mi tak lehce cukají, což mi ale
nevadí, neb v táhlém výjezdu na Vládní je mám zas v pohodě na kontakt.
Poslední kilometry k Buku a sjezd do cíle, kde jim definitivně mizím, před
nájezdem na stadion sjíždím další finishery, a tak se dokonce spurtuje, což
teda s ohledem na to, že startovní čas se počítá od průjezdu kobercem při
výjezdu ze stadionu, je celkem zbytečné, ale tak ta atmosféra k tomu prostě
strhne...

V cíli nakonec čas 1:30h a ďábelské umístění 6./66. ženy/celkově, což je o
třídu lepší výsledek, než v předchozích letech, kdy jsem se pohybovala
nejlépe okolo 120. místa. Suma sumárum tedy veliká spokojenost a motivace
do dalších běžkařských podniků, které jsou tak vítaným odpočinkem od
předlouhé cyklistické sezony.

 

Štítky: 

Související články

Ski park Velká Chuchle

Konečně i do Prahy dorazil projekt na tréninkový běžecký okruh. Konkrétně do Velké Chuchle. Celou akci zaštiťuje Kateřina Neumanová. Navštívil jsem závodiště hned první den po otevření a tady jsou rychlé dojmy.

Letošní netypicky teplá zima odložila start areálu až do začátku února, což...

Boboloppet 2015

Šárka: Letošní krásně rozběhlá lyžařská sezóna přímo vybízela k účasti na
největším a nejtěžsím českém závodě BoBoloppet. Nádherná trať se motá skrze
celé Jizerské hory, závod má podtitulek "závod pravých chlapů",  90...

24 Hodin MTB Bystřička 12-13/7 2008

Kudla ve vedru, kudla v dešti, kudla v blátě, asi tak bych na úvod charakterizoval druhý podnik seriálu 24 hodinovek MTB. Přijel jsem osvěžen 4 hodinami spánku po dovolené v Itálii a jediné na co jsem myslel při příjezdu do Bystřičky bylo, kde si v klídku tak 8 hodin schrupnout. Po týdnu nad 2000mnm mě bolela hlava a byl jsem ve vlažnějším rozpoložení. Ale nálada zbytku teamu mě rychle vtáhla do dění. První info o trati /7,3km 171m převýšení/ bylo, že je silová a není kde odpočívat, tak to není až tak dobrá zpráva. Ale podmínky jsou pro všechny stejný, takže nemá cenu to řešit. První rundu jede Tomáš a tak všichni vyhlížíme, kdo přijede první do cíle. Trochu nás zarazí, že to je závodník konkurenční 4ky. A to znamená jediné, bude boj! Já jsem ale přijel dneska vyhrát, takže druhej flek nepřipadá v úvahu.