Běh na Čerčanský Chlum 27/2

Poslední únorovou sobotu se sešlo na 80 běžců k otvíráku seriálu běhu do kopců v Praze a okolí, běhu na Čerčanský Chlum. Sluníčko krásně svítilo a nebe bylo jako vymalované. Tento závod jsem běžel v minulosti již jednou a tak jsem věděl zhruba co čeho jdu. Ovšem zatímco naposledy se běželo po relativně suchém povrchu, letos to byl regulérní boj ve sněhu. Běhy na konci zimy beru jako prověrku formy před cyklistickou sezonou.

Vyrazili jsme se Šárkou, které sice nejela závodit, ale dala si to tréninkově. Po prezentaci jsme se šli rozběhat na cca 20minut, pak krátký strečink a zatímco já se vracel ne start, Šárka pokračovala jako testovací bežec k vrcholu. Zvolil jsem spíše teplejší oblečení - proti borcům v trenkách a krátkém tedy rozhodně. V 11:00 se odstartovalo. Na rozběhnutí byla připravena cca kilometr asfaltka vesnicí. Podklad sucho, prostě paráda.

Závodně nemám naběháno téměř nic a tak mi slovo taktika je dost cizí. Běžím z kraje hned špic za borcem s tričkem atletika Radotín, to by tak hrálo, aby mě zaříz někdo z Radotína Cool takže za to hned při první přiležitosti beru a natahuju krok. Podle zvuků za sebou se pár běžců chytlo. Trasa pokračuje prudkým stoupákem kolem hřbitova. Držím tempo a zvyšuju tepy. Přecházíme na cestu komplet pokrytou sněhem, mačkám se maximálně a zkouším to urvat na těžkém smekavém podkladu. Boty mám už notně ošoupané a je to boj. Díky dlouhému kroku si mohu vybírat lépe místa pro odraz. Snažím se vybírat hluboké vymrzlé díky, vyhýbám se ledu a hlubokému sněhu. Tento povrch v různých sklonech nás teď čeká více než 3km k vrcholu. Věřím tomu, že díky poctivé zimní přípravě vydržím plné tempo až nahoru.

Zásadně se řídím radou kamaráda Lempla "neohlížej se, to znamená, že nemůžeš". Sice nemůžu, ale neohlížím se Smile. Na rovnější úseku si trochu povoluji, už za sebou nikoho neslyším. Následuje hezký úsek po kraji lesa s výhledem do kraje, kochám se zasněženou krajinou a nechávám tělo běžet volněji bez nucení. Před vrcholem je ještě prudký zvedák, kde dokonce pár kroků jdu, ale vynahrazuji si to finišem ve sněhu do cíle. Protínám oranžovou pásku a mám toho dost. Šárka mi hned dává bundu a pití - je to zlatíčko. Hned pár vteřin za mnou dobíhají další a podáváme si ruce. Po pár minutách sbíháme volně dolů. Jsem rád, že už to je za mnou 21,46 sekud téměř maximálního výkonu, to je na cyklistu v únoru ještě dost. V tombole beru ještě láhev Frankovky a pak se Šárkou pokračujeme užít si den výletem na Konopiště.

Abych to krátce zhodnotil z hlediska tréninku a formy, byl jsem hodně přijemně překvapen jak vysoký výkon letos mám. Určitě je to změnou tréninku, kterou jsem letos v zimě nasadil. Vyměnil jsem dlouhé intervaly ZDV za střední 2-3h intervaly okolo AP s občasnými intervaly okolo ANP. Přípravě dominovaly letos běžky. Budu muset v sezoně opatrně na závodech přes 4 hodiny, ale pro kratší je tento trénink dle mého velmi přínosný.

Související články

Prokopský Chrt - neoficiální MTBO - 4.6.2008

Je půlka týdne a zatímco moji kolegové v práci se už hroutí vyčerpáním a nemůžou se dočkat víkendu, já i přes nepřízeň počasí chci dnes zjistit co to obnáší stát se Prokopským Chrtem. Klasicky si mě ve tři stáhne generál na neohlášený meeting, nervozně koukám na hodinky, ale v 16,45 konec, hurá, profrčím kancelář, zaklapnu notes a mydlím to domů.

Ekor Cup - Kralupy nad Vltavou

Komorní akcička s názvem Ekor Cup se konala 27/9 v Kralupech. Jedná se o kratší bajkový závod v rámci seriálu UAC a pro letošní rok byla připravena nová trať. V Kralupech je početná banda bikerů a bikerek které znám, a tak jsem vyrazil změřit s nimi síly.

Na pořadu dne byly tři okruhy,...

Okolopardubic

O víkendu po transbrdech jsme vyrazili i na nedělní závod serie Cyklomaraton tour, tentokrát do Pardubic pod Kunětickou Horu. Počasí bylo krásné, takže se nedalo nejet. Po brdech jsem byl mírně zatuhlý, ale dalo se to rozhýbat. Vyrazili jsme společně s Otou z Radotína v 8h ráno, abychom...