Bike Babí Léto 2011

Bike Babí léto lze charakterizovat jako perfektně organizovaný podnik střední velikosti se zajímavou trasou. Když se tohle spojí s pěkným počasím a dobrou formou, je na místě čekat skvělý závod. Zvolili jsme se Šárkou trasu 55km, protože podle našeho názoru, trasa 88km je jen zbytečně prodloužená po méně zajímavých cestách s malým podílem terénu.

 

Prezentace a cíl je trochu jinde než start a ten je zase jinde než ostrý start. Nakonec ale všechno dobře dopadlo a vystartovalo se. Hned do kopce a prvních zhruba 20minut čekala jezdce jen velká dřina. Trochu jsem se opozdil v postartovní mačkanici což mělo později za následek divnou situaci, kdy jsem jel sám mezi první a druhou skupinkou až na začátek dlouhého sjezdu z Buku republiky. V tomto stoupání všem ujel Michal Bubílek, který to pojal jako solo jízdu na 88km a už ho viděli akorát na bedně. 

 

Sjezd z Buku kombinoval přesně to co nemám rád, prudkou  volnější rozbitou šotolinu s množstvím zatáček a horizontků, do toho všeho hluboké odvodňovací koryta. Na můj vkus se tam letělo opravdu zle. Dole na to doplatil Mario Nebesář defektem pláště.

Pokračujeme ve skupince zhruba 5 jezdců k premiovému stoupání na Ovčí Horu. Jako jednomu z 18 závodníků se mi daří ji překonat a vyhrávám tak pro Šárku ponožky. Po alpských stoupáních mi to až tak hrozné nepřišlo.

 

Pokračujeme dále ve dvou později ve třech. Za půlkou závodu jedu už jen s Patrikem Mullerem, jezdce z Německa v dresu Eleven jsme zanechali v technickém sjezdu, kde jsme trochu zapomněli brzdit.

A chvíli později sbíráme odpadlíka skupinky před námi, který hlásí, že jsou tam z krátké 3 jezdci a že jsou daleko. To znamená, že jedeme o 4-6 místo. Náladu mi to rozhodně nezvedlo. Druhou občerstvovačku míjíme v časovkářském módu a opět zůstávám jen s Patrikem. V následujícím táhlém stoupání mě informuje kamarád Pavel, že na bednu jedu určitě. Mezitím totiž jeden jezdec pro defekt vzdal. Je mi jasné, že Patrika ve spurtu nemám šanci porazit a tak útočím jako obvykle v prudších částech stoupání a daří se mi vybudovat náskok. Jedu už skoro dvě hodiny ve vysoké intenzitě a ikdyž si hlídám jídlo, čekám kdy mi sekne. V dalším stoupání na takzvané Větráky dorážím Vencu Šafránka, kterému už stačilo seknout. To mě nakopává, protože rázem je bedna velmi reálná. I přes nastupující křeče jedu co to dá po loukách a doufám, že mi tempo vydrží. 

 

Jak už to bývá, přichází chvíle kdy se idylka prostě pokazí. Na nejasné křižovatce pokračuji rovně a to je chyba. Sjíždím do vesnice a rychle zapínám MTBO mód. Nacházím opět trať ale vidím, že Patrik je zhruba 50 metrů napřed. Ve stoupání po asfaltu si neuvěřitelně ubližuji abych ho dotáhnul. Prohodíme pár slov a já opět útočím a odjíždím. Závěrečné pasáže jedu na hranici křečí a snažím se jet vysokou kadenci. Při sjezdu do Chrastavy opět přichází navigační chyták, když mlíko je pověšeno na dvou stromech lemujících odbočku do chatové kolonie. Zastavuji, váhám a pak dávám odbočku, kousek mlíka na keři vypadá aktuálně. Samozřejmě se mělo jet rovně. Sjíždím do Chrastavy k řece a do nějakého areálu a vím, že je to doslova v prdeli. Náhodou nacházím provizorní most a cestu k prezentaci. Naprosto otráveně to drtím tím směrem, těsně před cílem podjíždím pásku a napojuji se na trať. V cílové rovince vidím Patrika, který to už má jen 10 metrů k pásce. Když si mne všimne, zastaví, počká a nechá mě projet před ním. Tomu říkám gesto gentlemana, které jsem opravdu nečekal a myslím, že v ČR je toho schopen jen málokterý závodník.

 

V celkovém pořadí mi tak patří druhá příčka a Patrik bere třetí místo. Vítězem trati 55km se stal výborný triatlonista Pavel Jindra za 2,17. Mě a Patrikovi to trvalo o 5 minut déle. 

V čase lehce přes tři hodiny přijíždí Šárka jako první ve své kategorii. Oba jsme byli s výkonem velmi spokojení. Jeli jsme od začátku vysoké tempo a dařilo se ho držet až do cíle bez výraznější krize. 

 

Bike Babí léto bych rozhodně doporučil všem, kteří mají rádi pestrou a náročnou trať nebo nemilují davy závodníků na podnicích KPŽ. Abych jen nechválil, lehké doladění značení by nebylo od věci, ne každý je místní a trať zná.


Související články

TZB Houštecký cyklomaraton 2008 - náš team na bedně

Poslední červnovou sobotu se jel kousek od Prahy ve Staré Boleslavi další závod Poštovní spořitelna maratón série TZB Houštecký cyklomaratón. Start a cíl je situován u sportovního areálu v samotné Houšťce u Staré Boleslavi. Závod díky svému rovinatému profilu bez většího kopce se řadí mezi rychlé závody s průměrem, za který by se nemusel stydět ani dobrý silniční cyklista. Náš team měl zastoupení v podobě Jitky, která se postavila na delší variantu trati, která měla cca. 78 km a Otu, který věřil v úspěch na trati krátké (50 km). Na start v /10:30/ se jako první postavila Jitka a ihned po startu si držela vedení ve své kategorii žen do 40 let. Jedinou vážnou soupeřku pro Jitku znamenala Jana Martínková z teamu cyklotrenink.com.

Běh do vrchu: Listonošův Krpál 15/3

V okolí Prahy pořádá již několik let sdružení Kopec sérii závodů do vrchu. Některé jsou snadné, jiné brutální, ale jak už u závodů do vrchu bývá, všechny spravedlivé. První podniky seriálu začínají již v únoru a běhá se v průběhu celého roku, většinou v neděli a někdy i v ...

Sázavský Blizák 2009

Nejprve jsem plánoval na víkend 20-21.6. volno, nicméně poté jsem se rozhodl že si zajedu "lokální" závod na sázavě - Sázavský Blizák. Trasu jsem zvolil kratší - 42km a myslím že jsem udělal dobře. Byl jsem poměrně znaven z celého týdnu a tak jsem se potřeboval pořádně rozjet. Na místě startu,...