Bike Babí Léto a Xc velká cena Úval

Něco málo od naší nové posily Dana:

Bike Babí Léto

Ještě chvilku před startem mi vrtalo hlavou jestli náhodou nedám delší 80 km trať. Tenhle závod jsem bral hlavně jako trénink a v plánu jsem měl tempo cca na 2 hod. Takže 50 km varianta byla jasná volba. Hned po startu se začalo stoupat do pěkně dlouhýho a výživnýho kopce, kterej mi moc nechutnal, ale nahoře se mi to pak chytlo. Vepředu se vytvořila skupina 6 lidí (Já, Pavel Gonda, Strnadi, Honza Matoušek a ještě jeden). Gonda se Stranadama se na 16 km, kde se rozdělovaly trasy 80 a 50 km, oddělili a já zůstal sám s dvěma kouskama v háku. V následujícím táhlým asfaltovým kopci jsem na špici sice nejel žádnej doraz, ale nahoře jsem z ničeho nic zůstal sám. Od tý chvíle jsem jel svoje a náskok se kupodivu pořád zvětšoval až na konečných 3:08 min. Trať závodu by se dala popsat jako: standardní maraton. Na můj vkus by to chtělo víc techniky, ale zase bych to nepřeháněl jako na MTB trilogy...

Velká cena Úval 

V Úvalech to vypadalo asi takhle: Hned po příjezdu jsem na parkovišti potkal Matouše Ulmana, Honzu Škarnitzla a Tomáše Paprstku a říkal jsem si, že tam dneska budu jen do počtu. Jenže ono to s nima docela šlo (i v tom vedru). V zaváděčce jsem se držel v pohodě za nima. Po prvnim kopci jsem si říkal jestli jsem se nezbláznil a radši jsem z toho pekelnýho tempa vycouval. V tu chvíli jsme se sjeli s Jirkou Chybou a Michalem Kubínem. Kubín za chvilku odpadl a já zůstal jen s Jirkou. Furt jsem ho vláčel za sebou, často jsem nastupoval, ale on se držel jako klíště. Ve výjezdu na začátku čtvrtýho kola to na mě zkusil pro změnu on, ale odolal jsem. Nevěděl jsem, co s nim budu dělat, naštěstí to v poslednim kole vyšlo s nástupem přes hranu kopce a na následný rovině, kde jsem jel totální doraz. Jirka to nevydržel a v tomto malém souboji bylo "vyhráno". I když tak úplně vyhráno nebylo, protože jsem zároveň chtěl zajet trať pod 1 hod, takže nezbývalo než jet šrot až do konce. Časem 59:30 jsem sice vylepšil loňský rekord o 1:26 min, jenže až čtvrtý v pořadí, protože Matouš se Škarnym ulítli dokonce i Paprstkovi a nadělili mi 3:37 min. Na Paprstku jsem ztratil cca 1 min. Ten byl možná hratelnej, protože po prvních dvou kolech začal vadnout a dalo by se s nim jet. Druhou půlku závodu jsem měl dokonce rychlejší než on. Ze závodu jsem však, vzhledem ke konkurenci, odjížděl spokojenej i s bramboru.

Fotky:http://mmast.rajce.idnes.cz/
 

Související články

ČP XC Pardubice

Páteční odpoledne slibovalo hezké počasí a tak jsem se na sobotní pohár moc těšil. První závod sezony, lehká nejistota a nervozita jak na tom jsou soupeři, navíc nové kolo, které jsem neprojel víc než kolem bloku.

Südtirol Dolomiti Superbike 2008, Salzkammergut Trophy 2008 (1. část)

Tyhle dva závody jsou na evropským kontinentu pojem. Jsou v těsném sledu za sebou a tak rozhodnutí zkusit si zazávodit na obou padlo hned jak sem o nich uslyšel. Tenhle nápad nadchl i Honzu se Šárkou a tak koncem května jsme se začali domlouvat na odjezdu. Konečné rozhodnutí padlo v půlce června a tak bylo jasné, že v červenci se vydáme na naši malou evropskou štaci. V pátek ráno 4. července se balíme a společně se Šárkou Vejvodovou (Rock machine - cyklomax Woman) vyrážím směr Beroun, kde nabíráme Honzu Sušánku (cyklotrenink.com) a plnou parou jedeme k německým hranicím. Naše Octavia combi je naložená až po střechu, ale i tak nám cesta ubíhá docela svižně. V Plzni stavíme ještě na rychlý nákup jídla, ale jelikož už v autě moc místa není, moc toho nenakupujeme, bereme jen jídlo na první dva dny.

XC Nasavrky 5/4/2009

První závody sezony bývají vždy trochu s otazníkem. Kdo přijede v jakém dresu? Kdo v jaké formě? Jaké bude počasí na začátku dubna? A hlavně jak mi to pojede? Zimní přípravu, jestli se to tak dá nazvat, nemám nijak systematickou a jaro beru spíše jako rozjíždění, než ladění formy....