Bobr Cup 2013

Legenda mezi štafetovými závody Bobr cup se v průběhu let nafoukla z malé akce pro pár bláznivých vodáků na podnik přitahující špičku domácí sportovní scény. Dost dlouho jsem účast odkládal, ale nakonec přišlo pozvání do štafety, které prostě nešlo odmítnout. Malý háček byl v tom, že kolo už bylo zamluvené, takže na mě vyšel běh.


Celkem nevině znějící rozpis disciplín: 15km běh, 25km kolo a 6km kajak je v podání Bobra zpestřeno všudypřítomným broděním řeky Moravy, která, co si budeme povídat, není v říjnu už nejteplejší. Počasí na závod bylo sice slunečné, nicméně teploměr se jen neochotně přehoupl přes desítku a v noci už mohlo být v Litovli i pod nulou.
Připínám si číslo 167 a jdu se lehce rozklusat, profil tratě je téměř placka po pěšinkách kolem řeky, dvakrát lehce do kopce a 5x těžce skrz řeku. Nic co bych nazval trasou pro mne. Zázemí závodu šlape na jedničku, dostatek parkování i stánků s občerstvením, komerční zóna stánků s oblečením a vybavením, trasa na trialovou a parkurovou exhibici, nafukovací foam pit plus rozjezd a odpal na skákací triky, zkrátka klobouk dolů.


Za tónů posledního mohykána vyráží v pravé poledne zhruba 266 štafet na trať. Palba po louce, první brod po pás, ven z vody a hned druhý brod kde už je vody trochu víc. Tím máme za sebou legraci a následuje zhruba pět kilometrů placka. Už si ani nepamatuju, kdy jsem naposledy běžel závod po rovině, snad jen štafle na maratonu v roce 2009. Peru se s tím co to dá a běžím kolem třicátého místa, naštěstí se běží hezkým lesem u řeky a tak neumírám nudou. V místě kde se říká Templ opět dvakrát brodíme řeku, pak následuje lehce zvlněný úsek a už to točíme zpátky. Zhruba na desátém kilometru mi nepěkně seká, musím se do běhu nutit a začínám se propadat dozadu.

Zajímavý je poznatek, že zatímco já dýchám relativně normálně na dva nádechy a jeden až dva výdechy podle dopadů nohou, většina co mě předbíhá, dýchá jeden-jeden a dokážou tak běžet dlouhou dobu. Je vidět, že pro běh po rovině to chce úplně jiný trénink než pro běh do kopce, což jsem trénoval skoro celé léto. Nechutným protivětrem se přibližuji cíli a stále mne někdo předbíhá. Poslední hluboký brod, finiš po louce a mám za sebou. Od prvního jsem dostal 10 minut, můj čas se zastavil na hodině a dvou minutách, což znamenalo 55. místo. Osobně jsem to čekal lépe, i když ztrátu deseti minut jsem odhadoval, že bud mít, ti první mají osobáky na desítku kolem 32minut, to není prostě moje liga.


Ohlodaný štafetový kolík přebírá Mašky a hrne svoji devětadvácu vstříc loukám a třem brodům. Na rozdíl ode mne jemu rovinatý profil sedí a to stvrzuje excelentním časem. Svůj úsek předává jako třináctý nejrychlejší za 57 minut, pouze 6 minut za Kulhavým, 5 minut ztráta na Škarnitzla a 3 na Hrušku. Na to, že jeho hlavní disciplína je kajak, kde roky reprezentoval ČR je to výkon hodný uznání.

Kolík mezitím putuje ke Zbyškovi a ten se po hlavě vrhá do vod Moravy, aby si doběhl na kajakový start. Na rozdíl od jiných štafetových závodů se na Bobru jede hladká voda, nejdříve 3km proti proudu, pak zpět, ven z vody, brod, skok z postavené rampy, pár metrů po vodě, opět ven, skok z vyšší rampy a cíl. Drží vysokou laťku a i jemu patří v rámci disciplíny třináctý flek, ztráta 4 minuty na Kamila Mrůzka a dováží náš team s názvem Old School na finální 18. místo, celková ztráta na první dvacet minut.


Mezitím se Mašky převléká do kajakářského a ještě jde jet jinému teamu vodu. Nemá dost, a když už vážil 300km cestu chce si to prostě užít. Já jdu radši na pivko a relaxuji s kamarády.


Kdybych to měl pro sebe zhodnotit, tak mne pojetí akce příjemně překvapilo. Co mne překvapilo nepříjemně, byla náročnost běhu a úroveň konkurence, loni by deset minut ztráty stačilo na o zhruba deset míst lepší pozici a potvrzuje to vzrůstající úroveň závodu. Z jednotlivých disciplín dorazila skutečná top špička a řekl bych, že Bobr Cup má našlápnuto do dalších let excelentně.

Související články

Trek Night XC 2013 - Hostivař

Druhý ročník noční série XC závodů pořádaný Petrem Polívkou si nemohl přát lepší zahájení. Relativně teplý večer, dokonale suchá trať a velmi solidní účast dávaly tušit, že opět půjde o pohodovou, byť pro čelo závodu ostrou akcičku.


Již loni se Petrovi podařilo...

Enduro série 2014 #3: Zadov - aneb taková menší letní bouřka

Na svůj třetí závod se Endurosérie přesunula do šumavského Zadova. V sobotu ještě stíhám pozdravit jontiho, který dojíždí KPŽ maraton a vydávám se na prohlídku rychlostních zkoušek nedělního závodu. Jak už jsem pochytil z informací z loňska, čekal nás závod patřící mezi ty lehčí a kratší, což...

Bike Prague 2015

Bike Prague už loni po Pražské 50 převzal titul největšího bikového závodu v Praze, tedy nemohli jsme chybět. Podruhé letos v plné sestavě chrtí sekce Ski a Bike Radotín teamu: Šárka, Blacky, Jonti a Hofi. Všichni v první lajně, jak jinak.

Jonti: Na startu se...