Drásal OBR 175 km/5080 m

Super dlouhá trať, která mě od jejího zveřejnění přitahovala navzdory letošnímu zaměření se na XC a krátké závody a nedostatku odpovídajícího tréninku. Profil je zajímavý, těžký, asi 8 dlouhých kopců. 

Taktika byla jet od startu vlastní tempo, nedostávat se přes ANP a dostatečně jíst a pít. Start z náměstí v Holešově v 5:30, dostávám se nam na poslední chvíli. Asi minutu před startem se dozvídám, že nemám bidony. Nevadí, budou na občerstvovačkách. A už se startuje.

Po startu se jede pohodové tempo, v prvním kopci se začíná zrychlovat. Hlídám si tepy, nechci jít přes 170, proto nechávám odjet dost lidí. Jsem na 167 a mám pocit, že vůbec nejedu. Další nepříjemné překvapení mě čeká na prvních dvou občerstvovačkách, kde jsou jen kelímky. Na první vypiju jeden, na druhé dva. Vytvářejí se menší skupinky, ty se ale postupně rozpadají, každý je rychlejší někde jinde. Mám pocit, že mi to docela jede a mám rezervy. Dost dlouho jedu s jezdcem z ČS Petrem Frankem, jsem rychlejší ve sjezdech, ale do kopců a hlavně rovin mě vždy dojede. Nakonec jedeme už jen ve dvou. Okolo 50.km na jediné dlouhé rovině v protivětru jede velmi rychle, jednou vystřídám na špici, ale následně visím v háku s tepy 170 a jsem rád, že se tam jsem. Do kopce se potom držím ještě asi 10 minut a dobrovolně se odpojuji. Asi během dalších deseti minut postupně přichází  totální krize. Vůbec mi to nejede a cítím se blbě. Asi za to může poslední občerstvovačka, přepití se příliš sladkého jonťáku a tyčinka.

Jsem na trati něco přes tři hodiny, končí boj o pozice a začíná boj o dojetí. Nějak se doplazím na občerstovačku na 78.km, kde mě zaujme nejvíc chleba se sádlem. Dám si jeden a další dva beru na cestu. Docela dlouho se mi ještě jede velmi špatně, všechny kopce na malou a mám co dělat, abych vůbec jel. Tepy okolo 130 a výš se jim nechce. Na křižovatce, kde se rozděluje trať do dalšího okruhu a zpátky do cíle stojím asi 5 minut, jím tyčinku a odhodlávám se jet dál. Jsem ve stavu, kde si nedokážu představit ani vzdát a dojet zbývajících 40km do cíle, 95 km po trase OBRa je mimo jakoukoliv představivost. Přesto nakonec vyrážím do druhého okruhu. Asi během pěti minut se mi začíná jet trochu obstojně, tepy se dostávájí znovu k 160. Na každé občerstvovačce zastavuji a jím něco slané, mezitím to doplňuji tyčinkou z kapsy. Předjíždím velké množství jezdců z trasy A, ze začátku to jde bez problémů, jezdci na chvostu nejedou moc rychle a není problém je předjet ve výjezdech nebo ve sjezdech volit jinou stopu. Postupně se to zhoršuje, když dojíždím ty ambicioznější, pokoušejí se jet a není je vždy kudy předjet.

Když podruhé dojíždím na Troják, jsem ve výrazně lepší náladě než poprvé, vím, že před sebou mám už jen 40 km. Něco sním a v dobré náladě vyrážím dál. Zdá se, že by cílový čas měl být něco přes devět hodin. Jedu ješte asi hodinu a půl a postupně na mě začíná přicházet další krize. Není až tak extrémní jako ta první, ale příjemné to není. Není ale co řešit, tak jedu dál. Na občerstvovačce se dozvídám, že do cíle je už asi jen 20 km. Dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že podobné číslo mi řeknou po dalších asi 30 minutách jízdy. Potom co míjím ceduly s nápisem A-104km, počítám, že do cíle je už jen 9km. Počítám blbě, na poslední občertvovačce to je znovu 20km. Asi jsem už někam mimo. Nevím. Překvapivě mě předjíždí jen minimum dalších obrů, asi na tom jsou podobně i ostatní. Po posledním bufetu mi to vůbec nejedu dlouhý nepříjemný kopec tlačím, i když vůbec není prudký. Následuje pár km zvlněného terénu a sjezd k Holešovu. Na rovině před cílem mě ještě předjíždějí další dva závodníci se zeleným číslem, vůbec mě to ale netrápí a těším se do cíle. Tím projíždím v čase těsně přes 10 hodin na 37. místě.

 

Můj zatím vůbec nejdelší závod je za mnou, byl to zajímavý zážitek. Finisher tričko nebylo zadarmo. 

Související články

TZB Houštecký cyklomaraton 2008 - náš team na bedně

Poslední červnovou sobotu se jel kousek od Prahy ve Staré Boleslavi další závod Poštovní spořitelna maratón série TZB Houštecký cyklomaratón. Start a cíl je situován u sportovního areálu v samotné Houšťce u Staré Boleslavi. Závod díky svému rovinatému profilu bez většího kopce se řadí mezi rychlé závody s průměrem, za který by se nemusel stydět ani dobrý silniční cyklista. Náš team měl zastoupení v podobě Jitky, která se postavila na delší variantu trati, která měla cca. 78 km a Otu, který věřil v úspěch na trati krátké (50 km). Na start v /10:30/ se jako první postavila Jitka a ihned po startu si držela vedení ve své kategorii žen do 40 let. Jedinou vážnou soupeřku pro Jitku znamenala Jana Martínková z teamu cyklotrenink.com.

Běh do vrchu: Listonošův Krpál 15/3

V okolí Prahy pořádá již několik let sdružení Kopec sérii závodů do vrchu. Některé jsou snadné, jiné brutální, ale jak už u závodů do vrchu bývá, všechny spravedlivé. První podniky seriálu začínají již v únoru a běhá se v průběhu celého roku, většinou v neděli a někdy i v ...

Sázavský Blizák 2009

Nejprve jsem plánoval na víkend 20-21.6. volno, nicméně poté jsem se rozhodl že si zajedu "lokální" závod na sázavě - Sázavský Blizák. Trasu jsem zvolil kratší - 42km a myslím že jsem udělal dobře. Byl jsem poměrně znaven z celého týdnu a tak jsem se potřeboval pořádně rozjet. Na místě startu,...