Na poslední chvíli padlo rozhodnutí neúčastnit se Jihlavské 24h a tak jsme v úderné trojce vyrazili na Galaxy do Prachatic. Čekala na nás na podmínky této serie obtížnější trať, kdy se na 58km nastoupá 1650m. Před týdnem jsme v této lokalitě byli na pětidenním silničním soustředění a byli jsme připraveni formu zúročit na bajkové trati.
Příjemné počasí a bezproblémová prezentace i řazení na start nás skoro ukolébali k dojmu, že to bude pohodička. Závod je ale závod a jakmile jsme se zakousli do stoupání na Libín, nikdo nikoho nešetřil. Osobně jsem trať, kromě sjezdu z Libína který se jel na Loudání 202, vůbec neznal a tudíž jsem nemohl takticky pracovat s pozicí ve skupince. Poctivé stoupání pomalu prosévalo čelní skupinku a po necelé půlhodince jsme na vrcholu u rozhledny byli již fragmentováni na jednotlivce maximálně dvojičky. Jel jsem pátý flek a kousek za mnou byl Hofi, který těsně před vrcholem chytil solidní krizičku. Zachránil mě technický sjezd kde jsem si v klidu sjel dvojičku před sebou, bohužel je nešlo předjet a tak jsem se až na úplné čelo nedotáhl. Rychlé podání bidonu od hofiho táty na Libínském sedle a hurá opět do kopce. V průběhu následujících km jsme se na čele sjeli v pěti a v pro mě maximálním tempu pokračovali závodem. Kromě technických pasáží jsem všude visel s jazykem na vestě a doufal, že mě neurvou, vystřídal jsem výrazněji jen jednou. Zdravotně se mi v druhé půlce jara vůbec nedaří a výkon není díky tomu stoprocentní.
Trať samotná je poměrně nezajímavá a je minimum míst, které utkví v paměti. Těžištěm jsou louky a lesní cesty různé kvality, často velmi zarostlé, vyloženě technické úseky jsou tři, ovšem jejich délka není taková, aby rozhodovaly.
Moje skupinka se defitivně rozpadá zhruba 8km od cíle. Na čele ujíždí Tomáš Jakeš a David Kníže, za nimi s menší dírou Marek Švejnoha a pak já. Hofi se pohybuje kolem 7 fleku. Takhle nám to vydrží i v závěru a v kategorii to pro mě i Hofiho znamená druhý flek. Šárka sice dobila Libín jako první v ženách, ale nakonec jí patřila jen třetí příčka celkově i v kategorii.
Pokud bych to měl zhodnotit tak Prachatice doporučím jezdcům co mají rádi velmi kopcovaté závody bez těžšího terénu. Okruh je náročný a spravedlivý a jeho značení i při neznalosti tratě bylo dostatečné.