Galaxy Tálín 2015

Po Cukroušově mazci, který jsem absolvoval den před Tálínem, jsem v sobotu moc nevěděl co od sebe čekat a zda nohy potáhnou. Přesto byl cíl jasný, bedna! Ráno v Tálíně to vypadalo všelijak, mírný déšť a zima, do toho zjištuji, že jsem si zapomněl návleky. Na start v 11:30 se stavím kvalitně promazán hřejivkou a v osvědčené kombinaci krátký-krátký.

Od startu než se najede do terénu a rovněž prvního kopce, je tempo mírné, držím se kolem třetího místa a tepy pod 155 značí, že bych mohl začít jet. To se stane v nájezdu do terénu, kde za to beru s Liborem Zavadilem a společně odjíždíme, na horizontu jsme ve třech spolu s Tomášem Jakešem a po následném sjezdu se k nám přidávají další tři borci. Tempo je mírné, nikomu se nechce jet, ani mě, v puse chroupu všudypřítomné bláto a ruce mám rudé zimou jak rak. Průměrným tempem se blížíme k největšímu stoupání na trati, na Velký Mehelník. Kopec začíná asfaltovou stěnou, kde od začátku jedu tempo, ale nohy mám tuhý zimou a potřebnou štávu to nemá, v nájezdu do terénu za to bere Tomáš, držím se ho i v následném výběhu na úplný vrchol, následuje sjezd, kde zjištujem, že jsme ve dvou, 10-15km jedem ve dvojici, ale zadní skupina nás má bohužel stále na dohled a nedokážeme si vypracovat větší náskok. V nájezdu do druhého kola jsme sjeti a opět se čeká a nikam nejede, vše rozhodne Velký Mehelník. Na asfaltu tentokrát rozjíždí tempo Tomáš a skupina se cedí a zůstáváme ve třech s Liborem, můj cíl za to vzít v pokračujícím stoupání v terénu hatí namotaný řetěz na převodníkách. Musím slézt z kola a řetěz vyrvat a následně i očistit kazetu, po které řetěz na 60% pastorkách skáče, než opět nasednu, skupina s Tomášem a Liborem je fuč, ted už není na taktiku čas jedu, no místama už spíš běžím, full gas. V posledním kopci se mi podaří ještě docvaknout Libora, ale Tomáš je fuč, 4km do cíle, vím, že si jedu pro první místo v kategorii, ale chtěl sem to celkové. Ještě v točkách před cílem mi na blátě podjíždí předek, toho využívá Libor, takže ve výsledku 3. absolutně a 1. v kategorii.

 

Související články

Plešivecká Držka 19.4.2008

Jarní brdská klasika, dvě kolečka okolo legendárního Plešivce jsou poctivým závodem. Jedno kolo má 17,4km a převýšení 653 metrů, což je velmi výživná porce, obtížností nad drtivou většinou závodů v ČR – na 100km by vyšlo převýšení přes 3800m…

Salzkammergut Trophy 2008, 2. část

Jak sem již slíbil v minulém článku, zde je pokračování a další report ze Salzkammergut trophy 2008. Po týdením bikování v rakousko – italských dolomitech jsme se v pátek ráno zabalili, naložili kola, věci i sebe do auta a vydali jsme se směrem Salzburg, do místa našeho dalšího ubytování. Cestou jsme se ještě naposledy stavili v Lienzu, kde jsme natankovali kvalitní a opravdu lepší benzín než v ČR (o litr nižší spotřeba i s klimatizací) a pak jsme již upalovali směr Spittal a dál Taurenským tunelem po dálnici do Salzburgu. Do místa našeho ubytování jsme dorazili lehce po druhé hodině odpoledne. Po drobném nedorozumění jsme se ubytovali v pronajatém bytu v domě na kraji Salzburgu, kousíček od německých hranic. Vybalili jsme a odpoledne jsme se jeli všichni společně lehce projet před zítřejším závodem. Večer pak za námi dorazila Jana Martínková s Michalem Prokopem, a tak jsme na zítřejší závod byli komplet. Kromě Michala který jel 200 km trať, jsme všichni byli přihlášeni na krátkou variantu, tedy 56,7 km dlouhou trať.

1. závod KPŽ - Kutná Hora

Na první závod Kola pro život 2009, což je mimochodem již 10. Ročník, jsem se přihlašoval až na poslední chvíli, tedy na startu. Z toho také vycházela moje startovní pozice která nebyla moc příznivá. V minulých letech jsem KPŽ moc nejezdil, takže ani body nejsou. Smířil jsem se tedy s tím, že...