Genesis Bike Prague 2013

Nabitý závodní víkend znamenal konkrétně pro mě volbu mezi Genesis Bike Prague a MČR UAC v Odolene Vodě. Nejsem členem UAC a nerad bych opakoval loňskou situaci, kdy amatérským mistrem ČR v mojí kategorii byl vyhlášen jezdec, který dojel až za mnou a vyrazil jsem na Genesis, trasu dlouhou 60km. Kromě snahy o dobrý osobní výkon jsme se Šárkou vytvořili pár do teamové soutěže, kdy se sčítal čas obou jezdců, můj ze 60km a její z 35km. 

 

Druhý ročník závodu doznal o polovinu větší účast a musím říct, že příprava zázemí a startu byla příkladná, rezervy byly jako při loňském ročníku ve značení trasy, byť neúmyslně. Organizátor upravil i startovní podmínky a rozdělil pole na vlny s koridorem pro prvních top 50 jezdců. Tomuto rozdělení fandím, nenutí lepší závodníky stát půl hodiny před startem na místě jen proto, aby mohli dobře odstartovat, a zároveň nevytváří nebezpečné situace, když se někdo hodně silný probíjí ze začátku polem vpřed.

 

Úvodní kilometry za zaváděcím autem jsou tradičně nervózní a po solidním startu z druhé řady raději pouštím pár míst, než se smotat. Nájezd do kopce a ostrý start to vše řeší, přišlápnu a beru si pozice zpět. Klasicky držíme plný plyn a prokousáváme se tratí. Jedu ve druhé skupince, před námi je pouze sedm závodníků. Kousek za elektrickou rozvodnou u Slivence nastává první problém a lehce bloudíme, jedu zhruba pátý ve vláčku, trasu v tomto místě neznám tak následuji Davida, který prý ví kudy. U Zmrzlíku zjišťujeme, že jsme si zřejmě zkrátili neúmyslně trať, i když i špička jela jinudy než měla – za zaváděcí motorkou. Lehce zvolníme a pokračujeme dál. Ve sjezdu do Chotče opět menší kufr na vrub značení, dole u rybníka nás je asi patnáct a jedeme čelo.

 

Na loukách se lehce natahujeme, frčíme přes Třebotov na rozdělení tratí. Následuje sjezd k rybníku a je tu ostré stoupání kde poměrně nemravně diktuje Petr Koudelka, visím co to dá a společně ještě s Honzou Šťastným se vzdalujeme pronásledovatelům. Ve Vonoklasech nějaký dobrák zničil značení, navíc Honza má defekt. Chvíli váháme kudy vesnicí, pak se ocitáme u fotbalového hřiště opět na trase, přestává mě to bavit.

 

V technickém sjezdu jedu jistotu, s tím nesouhlasí Ondra Paur a bere mě trojnásobnou rychlostí, buď je magor nebo to nezná. Asi to nezná, protože za pár sekund se ocitá ve vzduchu, nemá šanci točit levou, navíc sklon se stává extrémně prudkým. Pokračuje vzduchem do roští, to si ho podává, být tam strom je asi po něm. Na tenhle styl jsem asi už moc starej, respektive zatím mi funguje mozek.

 

Po sjezdu tvořím dvojku s Adim z Německa a frčíme podél Berounky pod Cukrák. Někde kolem Všenor dojíždíme čelo, vypadá to, že je to nebaví, rozhodně jedou hodně volně. Do kopce nám opět ujíždí trio Spěšný, Vokr, Hruška za nimi vlaje Honza Kec a Ondra. V závěru stoupání Honza defektí. Aktuálně jedu ve trojici, kromě Adiho mi dělá společnost i Petr Kuba z Bike Gallery. Sjedeme Cukrák, vysápeme se na Třebotov a aby nebyla nuda Petr trhá řetěz. Zatím tedy solidní technický eliminátor. Čeká nás lehká pasáž na Kosoř, trochu mi tuhnou nohy, ale zatím s Adim spolupracujeme perfektně, a tak se to dá.

 

Pasáž od Třebotova je proplétačka mezi jezdci z krátké trati, místy je to hodně otravné. V sešupu ke Kalinovu mlýnu je regulérní zácpa a jedu nejhorší stopou abych vůbec se pohyboval kupředu. Za brodem ve výjezdu si smůla vybírá i mě a mám defekt. Hřebík tam i zpět pláštěm. Nejdřív vidím jen jednu díru jak je to od bláta, dávám nouzový knot a foukám, nic, hledám a nacházím druhou díru, dávám knot, foukám, nic. Bohužel plášť je na boku moc poškozen. Sundávám ho, vyndávám ust ventilek a nasazuji duši. Ta jak ji vozím celou sezonu samozřejmě uchází. Naprostá klasika. Zabil jsem tak deset minut a X míst, čeká mě odhadem 10km na hodně měkkém zadním kole. Terén jedu ve stoje s váhou na předku, zatáčky jen mírně, protože se to hrozně žvejká.

 

Ve stavu naprosté otrávenosti projíždím cílem na 11 místě, což je 9. flek v kategorii, při konkurenci 600 lidí to není až tak hrozné, ale Adi dojel celkově čtvrtý a každé místo se počítá. První trojka Spěšný, Vokrouhlík, Hruška byla jasně mimo. Šárka už je dávno vysmátá v cíli, zalítla druhé místo na své trati v ženách a 17té celkově ze 650 závodníků na krátké. Dračice to je. Společně si nakonec jdeme pro první místo v teamové soutěži a pěkná výhra mi vylepšuje náladu z nepodařeného závodu a zničeného pláště. Po obchodech, restauracích a kavárnách zevlujeme až do osmi do večera a unavení to frčíme vyspat.

 

Čtyři hvězdičky z pěti, za zničené značení a regulovčíky dávající přednost mobilům moc organizátor nemůže, ale pro perfektní závod je potřeba tohle doladit.


Související články

Author Král Šumavy 2008

Tento víkend se jel v Klatovech další, již 15. ročník legendárního závodu s největší cyklistickou účastí, Author Král Šumavy. Letos se i přes kolizní termín s jinými závody, postavilo na start více jak 2200 závodnic a závodníků milující horská kola. S roční odmlkou i náš team měl své zastoupení a to jak na dlouhé trase, kde závodil Jirka, tak na krátké, kde jsme měli dvě želízka v ohni Jitku a Otu. Start dlouhé byl již v 7:30 sobotního rána a to znamenalo se do Klatov vydat o den dříve. Start závodu proběhl v klidu. S vidinou 105 km v šumavských kopcích by se dalo čekat relativně pomalé tempo, ale to by na startu nesměli být závodníci, kteří si brousili zuby na dobré umístění.

Pražská padesátka 2008

Jednou z priorit pro letošní sezonu byl teamový závod v rámci pražské 50ky. Ohledně složení naší pětice nebylo jasno do poslední chvíle a nakonec jsme se v mrazivém ránu postavili na start pouze ve čtyřech. Skisáky mě a Otu doplnili hostující kralupský netopýr Marry a...

Mtb Posázavím

Prvomájový závod, který se již tradičně koná v den státního svátku, připadl tentokrát na pátek. Únava z minulého víkendu naštěstí odezněla včas a tak jsem byl připraven vpohodě. Náš tým zde měl početné zastoupení, jeli jsme ve složení: Lukáš, Ota, Blacky a Jitka. Já jsem měl bohužel až druhou...