Houštecký cyklomaraton 2015

HOFI: Po protrápeném Genesis Bike Prague, kde jsem před půlkou trasy přišel o nohy a celý týden jsem je stále nemohl najít, byl výběr závodu na následující víkend jasný. Po roční pauze jsem se opět vydal na Houštěcký cyklomaraton, vrchol všech Polabských vrchařů, kde na dlouhé trase, která čítá 82km, jezdec nastoupá krutých 400 výškových metrů.

Na start se stavím 10 minut před startem k Michalu Vláškovi, který i přes svou obezitu wink představuje největší konkurenci spolu s Jirkou Svobodou. Za zmínku stojí i účast Vladimíra Kyziváta, elitního cyklokrosaře. V 10 hodin vše vypukne a celý balík se vydává na trasu. Od startu se jede příjemné tempo, nikdo nikam nespěchá a je jasné, že prvních 23km se pojede ve větší skupině. Dost času trávím na špici, ale tempo si udávám svoje, vím, že první kilometry závodu jsou zde vyčkávacím a pozičním bojem až do Staré Lysé, kde začíná první selektivní nakloněná rovina. Trochu netakticky jedu z první pozice tempo, které stupňuji a na vrcholu jsme náhle 5ti lidech, kromě Vlašana a Jirky se tu drží ještě Franta Novotný a Roman Vosáhlo. Početná skupina o cca 20ti kusech má v tu chvíli na nás 20 vteřin. Tohle chci udržet! Naštěstí všichni máme zájem jet a poctivě točíme kolotoč, ale skupině se nevzdalujem. S vědomím, že na 34.km začiná druhé selektivní stoupání, zvolňuji a necháváme se dojet, přece jen vystřílet náboje na rovině by nebylo zrovna optimální. Od spoda kopce za to beru a daří se mi odjet všem, kousek za mnou jede dvojice Vlašan a Jirka, sám jet nechci a na rovině bych se zničil, tak zvolnuji a jedem ve třech, párkrát to otočíme a dalších 10-15km jedem svižně, abychom si vybudovali náskok. To se daří a od 50.km se jede už volněji, tepově jedu do 160 a začínám uvažovat nad taktikou do cíle. Mezitím se napojujem na okruh kratší trasy na 60km a začíná kličkovaná, naštěstí vše v klidu a v ležérním tempu se blížíme do cíle, cestou sbíráme Markétu Matouškovou, která se nás dokonce chytá i do háku a pár kiláků jede s náma, opravdu jedem peklo, vázně! cheeky Pár kilometrů do cíle je jasné, že rozhodne spurt, žádný kopec před námi již není a na nástup na rovině si nevěřím, protože Michal ke konci moc nestřídá a Jirka vypadá v poho, takže hrozí situace, že nastoupím, Jirka Michala ke mně pak dotáhne a ve spurtu utřu. Na cílovou rovinku najíždím z druhé pozice za Jirkou, Michal třetí, Jirka rozjíždí tempo, nic jiného mu ani moc nezbývá. Zkrátka pro mě optimální situace, jenže to by nesměla být cílová rovinka úzká, dojíždějící lidí z krátké trasy se nám přimotali do spurtu, musím na brzdy a objíždět si stranu, bohužel cíl je už moc blízko a nestíhám se dostat na první flek. Zklamání, věřil jsem si na spurt, ale okolnosti byli proti, Vlašan na konec třetí.

 

Ještě musím zmínit dva poznatky k závodu, prvním je Michal Douša, který se bud teleportoval po trase nebo se nechal na závod naklonovat, protože snad na každym asfaltovym přejezdu stál a dělal support Vlašanovi a druhym je moje ségra, která absolvovala svůj první závod a hned z toho byl 4tej flek na nejkratší trase. Hofman gang jede! A za rok zas na startu. 

 

 

Související články

Prokopský Chrt - neoficiální MTBO - 4.6.2008

Je půlka týdne a zatímco moji kolegové v práci se už hroutí vyčerpáním a nemůžou se dočkat víkendu, já i přes nepřízeň počasí chci dnes zjistit co to obnáší stát se Prokopským Chrtem. Klasicky si mě ve tři stáhne generál na neohlášený meeting, nervozně koukám na hodinky, ale v 16,45 konec, hurá, profrčím kancelář, zaklapnu notes a mydlím to domů.

Ekor Cup - Kralupy nad Vltavou

Komorní akcička s názvem Ekor Cup se konala 27/9 v Kralupech. Jedná se o kratší bajkový závod v rámci seriálu UAC a pro letošní rok byla připravena nová trať. V Kralupech je početná banda bikerů a bikerek které znám, a tak jsem vyrazil změřit s nimi síly.

Na pořadu dne byly tři okruhy,...

Okolopardubic

O víkendu po transbrdech jsme vyrazili i na nedělní závod serie Cyklomaraton tour, tentokrát do Pardubic pod Kunětickou Horu. Počasí bylo krásné, takže se nedalo nejet. Po brdech jsem byl mírně zatuhlý, ale dalo se to rozhýbat. Vyrazili jsme společně s Otou z Radotína v 8h ráno, abychom...