Karlovarský AM bikemaraton České spořitelny a Škoda Auto

Tím závodem byl Karlovarský AM bikemaraton Škoda Auto a jeho jedenáctý ročník. Aby těch cyklistů ve městě nebylo málo, v nedalekém parku se v ten samý den konal čtvrtý závod Českého poháru v XCO.

Závod měl dvě tratě, tedy respektive tři, ale Fittnes jízdu nepočítám. Nejvíce závodníků se sešlo na krátké 50 km trati, já si vybral dlouhou 100 km. Natrénováno sem měl, dobrý pocit z minulého dlouhého závodu v Chrudimi také, takže bylo rozhodnuto. V týdnu před závodem sem se však necítil 100%, nohy netáhly a tak nějak jsem nedoufal v dobrý výsledek. Počasí ten den vyšlo výborně, sluníčko, teplo, prostě ideální na závodění. Suché počasí v předchozích dnech slibovalo suchý a rychlý závod.

Start je naplánován na 12 hod, společně se na trať vydávají všechny tratě, takže bylo jasné, že je třeba zvolit vhodné tempo a nenechat se strhnout bikery, kteří jednou jen poloviční trať. Plán sice byl, ale jeho plnění už šlo hůře. Na lajně stojím hodně vzadu, nedostal jsem dobré číslo a navíc jsem těsně před startem ještě ladil řazení, takže sem se zpozdil a přišel na poslední chvíli. Naštěstí start je cca 3 km po asfaltu za autem, které závodníky vyvede z města. Na nic jsem nečekal, využívám prázdný chodník a řítím se dopředu. Omlouvám se všem chodcům, ale nic jiného nezbývalo Innocent Po 3 km auta odjíždí a začíná se naplno závodit. Ostrá pravá a letí se na první kopec. Krátkaři to ženou a mě to nedá tak ženu taky. Jede se hodně svižně, ale s tempem nemám problém. První kopečky trhají pole. Zaváděcí okruh v okruhu místa cíle je cca 7 – 10 km a se svým zvlněným terénem řadě závodníků již dělá problémy. Utažené táhlé kopečky dělají své. Usazuji se ve skupince cca 7 lidí, (3 z dlouhé, zbytek na krátkou). Po necelé půlhodince najíždíme do prvního okruhu. Trať se krásně houpe v přilehlých lesích, moc se mi líbí. Po asfaltovém stoupání dojíždíme k první občerstvovací stanici, beru nové bidony a šahám pro banán. Ale v té rychlosti jsem minul stůl s banány a v rukou mi skončila buchta. Nedá se nic dělat, i ta je dobrá a tak místo banánu, schroupu povidlovou buchtu Embarassed

Po hodině závodění přichází technická pasáž, ostré kameny a kořeny s trochou bahna dělají své. Využívám toho, že jedu v tu chvíli na špici a vybírám si stopu, která je nejlepší. To se nakonec ukázalo jako dobrá volba, někdo se tam zasekl a ztrácí se skupinkou kontakt. Na rovinkách okolo letiště taháme skupinku jen my tři z dlouhé, zbytek se veze. Trochu to nechápu, hecuju krátkaře, ale nikomu se nechce na špic. Druhý bufet a lehký nástup Davida Klapa, chytám se ho a pouštíme to krásným technickým sjezdem dolů zpět do údolí, krásné točky, hupy, skoky. Prostě nádherný terén na ježdění i závodění. Po chvilce se blížíme k cíli, ale cíli jen pro krátkou trať, dělíme se a zbytek skupinky najíždíme do druhého kola. Tentokráte už se k nám přidali další borci, takže nejedeme ve třech ale v pěti. Okruh je stejný, takže víme už co a jak. Do technické pasáže opět najíždím jako první a to se opět ukazuje jako výhoda. Skupinka se ještě kolem letiště drží pohromadě, ale další nástup a sjezd z druhého bufetu už se dělí. Ujíždím spolu s Davidem a valíme směr cíl. Brod z důvodů bezpečnosti procházím a po chvilce už najíždíme do posledních kopečků. Cca 15 km před cílem dojíždíme s Davidem Zbyňka Kuglera. Je docela popravený, ale i tak se nás chytá a jedeme ve třech. Po chvilce však začínám ztrácet lehce kontakt. David trochu přidal ve výjezdu a já už lehce nemám kde brát. Dojíždí mě zbytek skupiny a dokonce mi ujíždí. Chytám malou krizi, ale naštěstí není dlouhá a na vršku kopce se oklepávám a rychlým sjezdem se dotahuji zpět. Po pár kilometrech opět dojíždíme Zbyňka, v tuhle chvíli se pohybuju na 3 místě v kat. Dojet takto do cíle, byl by to pro mě nejlepší výsledek na KPŽ.

Jenže to by v posledních 2 km nesměla přijít poslední stojka. Rozhodující kopec, Zbyněk se zvedá a nastupuju, spolu s ním i borci z Volva. Zkouším chytat nástup, ale nohy už mám dost popravené a lehce začínám cítit křeč. Takže polevuji a vzdávám boj. V klidu si vyjíždím kopec, kde na vrchu dojíždím ještě borce ze Superior riders Michala Janouška. Poslední točky v terénu, nájezd na asfalt a upalujeme směr cíl. Cíl je na fotbalovém stadionu, poctivě střídáme a je nám jasný, že se mezi námi rozhodne ve spurtu. Do poslední točky najíždím jako první, takže nevýhodná pozice, utáhlá levá točka mě lehce vynáší, borce cítím za zády. Chvilkový problesk hlavou, že pokud bych ho zavřel neměl by šanci, ale hraju fér a tak mu nechávám prostor. Rovnáme se na cílové rovince a jde se na spurt. Kolo na kolo, galuska na galusku, rveme to na max. V posledních centimetrech mu však lehce cukám a v cíli sem o zlomek vteřiny dříve, takže vyhraný spurt a další zářez Wink

V cíli se nakonec objevuji na celkovém 14. místě a 5. místě v kategorii M19-30. Super výsledek, ale zprvu cítím zklamání, že to mohlo být lepší a bedna na KPŽ rozhodně nebyla nereálná, nebyla daleko. Stačilo jen vydržet poslední brdek. Ponaučení do budoucna. Celkově pak dlouhou trať vyhrává Ondřej Fojtík v čase 3:31:41. Já dojíždím se ztrátou 18 minut v čase 3:49:58. Trať krásná, organizace jako vždy výborná, počasí skvělé, výsledek nejlepší Cool

 

Související články

Gary Fisher HiFi 2010 – 29“ XC full

HiFi 29“ představují kola pro nasazení na závodních tratí XC a maratonů. Oproti loňsku zde nalezneme pouze modely na 29“ kolech, byl zásadně změn systém zadního odpružení a link držící tlumič v rámu kola. HiFi 29“ tvoří cenově dostupnější alternativu ke kolu...