KPŽ Karlštejn 2013

Klasika všech klasik a pro nás domácí závod – což přeloženo znamená, že si ho jel projet jenom Luky. Snad poprvé jsme se sešli všichni čtyři na startu a to rovnou v první vlně pro padesát nejrychlejších. Zřejmě dobrej oddílCool

Blacky

Star Karlštejna mi nikdy nejde, letos jsem si to okořenil rovnou po výstřelu. Špatné nacvaknutí a než jsem se rozjel, padla výhoda první vlny. Na silnici do Radotína stres, pak špunt u mostku, kdy mi nějaký jantar doslova spadnul do předního kola a ještě měl kecy. Z mostku vyjíždím hluboko v poli, všichni z teamu dávno v tahu. Nezbývá než za to sakra vzít. Předjíždím pár desítek lidí a ani mě nikdo nehákuje, na lesní asfaltce už vidím v dálce Jontiho. V lese v terénu si nepolevuji a propracovávám se stále dopředu. Před přejezdem silnice z Radotína se mě nějaký střelec z All trainingu snaží v zatáčce předjet (proč proboha když jedeme ve skupince), samozřejmě s velmi bídnou technikou, tak tak se o něj nerozsekám, když mi driftem profrčel po hubě pod kolo. Tím chytám zase zbytečnou mezeru, kterou musím sjíždět.

Z Černošic už to je klidnější, jedeme ve třech a do sjezdů jdu radši první. Nový úsek pod Vonoklasy mě baví a mám dobrý pocit. Následující kopec ovšem znamená obrat o 360 stupňů, je mi strašně a cedím se 3 místa, jak kdybych stál. Naštěstí to byla jen chvilková slabost a vracím se do tempa. V kopci do Vonoklas musím sesednout a narovnat otočený přesmykač, řadit jako prase se nevyplácí. Na půlce trati u Mořinky mi patří jenom třicátá pozice, to jsem čekal lepší. Vrchol nechutného kopce zdolávám s Berym a jeho kolegou, na lehce drncavé louce jim ale ujíždím.

V lese před Roblínem získávám pár míst, tentokrát se mi zdá, že jakmile není cesta rovně, má dost lidí problém a jde zbytečně na brzdy. Jsme zpátky u Vonoklas a spojují se zde tratě. Velká chyba. Sjezd na Kalu je o ničem, pořád se někdo motá, extrémisti i pěšky. Výjezd na Třebotov se jakž takž dá promotat mezi krátkaři, nová pasáž ke Kosoři ok. Tvořím skupinku s jezdci z Authoru, Symbio+ a Ivar CS, zhruba spolupracujeme, ale nic extra. Sjezd z Kosoře zase slalom a máme tady poslední prudký výjezd Radotínem. Bohužel se mi sukuje řetěz a musím to vzít po svých. Díky tréninku běhu v posledních týdnech ale nasazuji takovou rychlost, že skupinku nechávám vzadu. V půlce nasednu a ujíždím solo do cíle.

Vzpomenu si na klasickou poučku, že není těžké zaútočit, ale udržet to. Les se zdá nekonečný a na pasáži po schodech tomu dávám možná až moc. Kratší sety skáču, když jsem skočil 7 kousků na placku, začínám se krotit. Šrot po asfaltu, šrot po louce, stále se motají krátkaři a díky jedné slečně sotva ustojím vynucený manévr, stálo mě to nakonec nakopnutý palec a zlomený nehet, nemít tuhou tretru, zlomený prst je jistota. Na oválu rubu z posledních sil a v cíli mi patří 20. celkově a 4. v kategorii, což v rámci KPŽ hodnotím jako hodně solidní. Celkem rychle po mě doráží Šárka, jela prý velmi opatrně, což ji stálo první flek, ale i druhé místo v její kategorii je fantastický výsledek. Mám se ještě doma co učit jak se jezdí.

Za závod jsem vypil tři bidony a další asi 4 použil na polití. Jirka, Dana, Kat i Jenča tentokrát vytvořili super podporu. Bez nich by to v tom vedru šlo hodně ztuha.

Lukáš

Neskutečné vedro jsem se snažil nepodcenit a pil jsem od rána až do startu. Díky první vlně jsem měl dost času se v pohodě rozjet, což bylo na kpž neobvykle příjemné.

Po startu jsem si hlídal pozici v balíku na silnici do Radotína a vše šlo celkem v pohodě a bez zbytečného plýtvání sil. Nájezd na stoupání k červené doprovázelo tradiční zvýšení tempa. Docela jsem ztratil, v kopci mi to nejelo a osciloval jsem kolem Jontiho a Jakuba. Za Třebotovem jsem chytil skupinku ve které jel Standa Kejzlar z Vikingu (jezdíme často spolu na závodech) a vypadalo to že se bude dobře spolupracovat. Stoupání k Vonoklasům skupinku potrhalo a nahoře jsme byli +/- 3-4 jezdci. Nová vložka podél potoka a s brodem to nadělila na jednotlivce.

Těžké pro mě bylo následující stoupání zpět k Vonoklasům, neskutečná výheň kde to moc nejelo. Tam mě předjel Jonti a začal ujíždět. Sjezd do karlického údolí jsem jel totální hranu ale Jonti mi na fullu jednoduše zmizel Frown. Výjezd na Mořinku k občerstvovačce mi sedl, dojel jsem několik lidí včetně Oty a na otočce trasy jsem byl před skupinkou. Jirka mi podal bidon, bral jsem i druhý jen na polití. Další novou vložkou byl kopec po louce "na morál" stojka na přímém slunci byla krutá. Dojel jsem zase Standu a pokračovali jsme už víceméně spolu přes Mořinu, Roblín, Třebotov, Kosoř až do Radotína.

Poslední Radotínský kopec jsem musel díky lehčí zácpě jít pěšky, ale časově to bylo nastejno - nic jsem neztratil ani nezískal. Najeté schody Radotínem dolů jsem dal v pohodě a už jsem jen čekal co se stane na rovině do Chuchle. Vše se rozhodlo až na oválu kde nasadil Řehák k ataku a já se už nedokázal vyvézt. Do cíle jsem dojel sám na 33. / 10. místě.

Velký dík patří Jenčovi za podporu a podávání bidonů na snad 5 místech, Jirkovi za občerstvovačku :)

Jonti

Na skoro domácí závod jsem se po náročných závodech MTB Trilogy a Salzkammergut Trophy připravoval hlavně oddychem a rychlejšími tréninky. Vzhledem k jednoduchému profilu  a drncavému povrchu tratě jsem zvolil full a gumy šíře 2,25.

Po startu  luxusní první vlny se držím v čelní skupině, která až do Radotína jede pohodové tempo, které se postupně do kopce na Kosoř zvedá, až se musím odpojit. Přede mnou z teamu jede jen Jakub, Lukáš jede podobně jako já, Blacky zůstal vzadu.

Jedu vyrovnané tempo, je strašně teplo a každé zvýšení tempa je nepříjemné. Snažím se být ve sjezdech vepředu, dá se tak dost získat bez zbytečné námahy a zbytečného dojíždění skupiny.

Předjíždím Jakuba, dojíždí a předjíždí mě Blacky, kterému to jede dobře.

Je velmi teplo, pomáhá dost pít, hodil by se i druhý bidon, ale do rámu se nevejde.

V prudkém kopci znovu dojíždím Blackyho, který mi ale na horizontu znovu mizí. Jedu dál svoje tempo. V prudkém výjezdu v Radotíně znovu dojíždím Blackyho, který tlačí kolo. Tím asi ušetří nějaké síly, aby po nasednutí na kolo zrychlil z zmizel.

Sjezd po schodech si užívám, když nestíhám před dalšími schody dopadat na rovinku ani brzdit pro jistotu trochu zpomaluju, stejně předjížím dost jezdců. Co jsem z kopce nahnal ale ztrácím pod kopcem, spadnul mi řetěz a nepříjemně se zaseknul mezi kliku a rám. Nakonec se mi ho daří vypáčit a jedu do cíle. Na rovince a po oválu mi to nějak vůbec nesedlo, cítím se úplně uvařeně, až na oválu mě předjelo několik dalších soupeřů. A konečně cíl - stín a voda. 27. místo, 7. v kat., míň než minuta ztráta na Blackyho a s ním první dvacítku.

S výsledkem spokojenost, i když nějaké rezervy tam ještě byly. Velmi pomohli Jirka s Jenčou, bez bidonů a vody by to bylo daleko těžší. 

Jakub dorazil 16./46., tedy celý team v první padesátce. To si myslím, že je výborný výsledek a motivace dál makat.

 

Štítky: 

Související články

1. závod KPŽ - Kutná Hora

Na první závod Kola pro život 2009, což je mimochodem již 10. Ročník, jsem se přihlašoval až na poslední chvíli, tedy na startu. Z toho také vycházela moje startovní pozice která nebyla moc příznivá. V minulých letech jsem KPŽ moc nejezdil, takže ani body nejsou. Smířil jsem se tedy s tím, že...

KPŽ Karlštejn 21.7.2012

Druhý z trojice domácích závodů našeho teamu KPŽ Karlštejn přichystalo pro letošní ročník lehce pozměněnou trasu. Nikdo z nás neměl nové úseky najeté a bylo tak těžké odhadovat co konkrétně změní na průběhu závodu.

Na startovní čáru se letos postavil Blacky,...

Horská Výzva Krkonoše 2013

Pátek 23:25 je zhruba čas, kdy většina lidí zaslouženě relaxuje po pracovním týdnu a pomalu se chystají spát. Výjimky potvrzující pravidlo stojí zhruba v počtu 500kusů pod sjezdovkou ve Špindlu a počítají nervózně poslední minuty do startu krkonošské Horské Výzvy. Připraveno je 69...