KPŽ - Karlštejn tour 10.7.2010

V týmu máme několik prioritnějších a důležitějších závodů. Jedním z nich je prakticky domácí Praha - Karlštejn tour, zařazený do seriálu Kolo Pro Život. Sobotní tropický den byl ve znamení slunce a nedostatku vody. Ráno pěkných 30 ve stínu, na slunci pak asi o několik desítek více...

Na start do Chuchle jsem se vydal na kole, rozjel jsem se, a vyvaroval jsem se tak nepříjemnostem s parkováním a nedostatkem místa. Před desátou jsem mezi všemi stánky vyhledal ten náš, na této akci jsme samozřejmě nemohli chybět.
Díky Škoda Auto jsme měli startovné VIP a tak vyzvednutí a prezentace bylo bleskové a luxusní. Za to samozřejmě patří velký dík.

Na závod jsme se chystali ve složení: Lukáš, Ota, Blacky. Dan díky několika opakovaných pádech nemohl držet řidítka a Honza měl jiný mimozávodní program. Rozjetí jsme s Otou zvolili po rovince do Radotína a zpět, finále pak po oválu v chuchli. Vedro se stupňuje a 12. hodina se blíží. Řadíme se do první vlny.Vyvolané napětí podkresovou hudbou opadá při kouzelném slůvku Start, a vyrážíme po okruhu.

První kolečko se jede za autem,poměrně poklidně, ale všichni se tlačí co nejvíce dopředu. Prach se zvedá, je nedýchatelno a není nic vidět. Z areálu vyjíždíme přes pískové pole kde se zasekávám a musím sesednout. Vím že je zle, na rovině do Radotína jedu plné a sám si dojíždím první skupinu. Tepy na maximu, celkem to přeháním. Výjezd na Kosoř jedu po asfaltu s Blackym ve skupině, jakmile se ale odbočí do terénu, odpadám. Je mi zle, mám tuhé nohy...

To moc hlavě nepřidá. Na rovinkách mi to docela jede, předjíždím, nebo někoho táhnu za sebou. Hned v pozvolném štěrkovém sjezdu málem fatálně padám, ale nakonec jsem to ustál. Ustlat si naštěrku v 40km/h bych opravdu nerad.
Klesání do solopisk jedu na jistotu, trasa je docela rozbitá a pláště mi dnes nedrží. Prudký výjezd před Vonoklasy trpělivě vytočím, nahoře mě ale zase pár lidí dává. Vedro mě přímo ubíjí a do kopce se nemůžu najít v tempu. Ota s Blackym jsou již v nedohlednu, ale nic nevzdávám. Klesání do Karlíku na pohodu, kousek po asfaltu a nejdelší kopec na Mořinku. Jedu průměrně, v Mořince měním bidon a beru ještě jeden kpž s ionťákem. Nad Třebání je obrátka trati a pokračujeme na Mořinu.

Lesní pasáže a táhlé rovinky mi jdou již dobře. Jedu svoje tempo, občas poodjedu ze skupiny. Párkrát se zatočíme po louce a v lese, podél pole a již klesáme zpět do údolí Karlíku. Následuje techničtější výjezd k Roblínu, vršek ale tlačím.
Na druhé občerstvovačce si beru bidon s vodou a trošku se chladím. Následuje Třebotov a Kosoř, asfaltové klesání do Radotína. Dole vím že ještě nic nekončí a jedu do čela skupinky. Ostrá levá z hlavní a hned doprava do lesa, do kopce. Vyjíždíme nad Radotín. Třetinu vyjíždím, pak je již výhodnější jít.

Jakmile se cesta narovnává, nasedám, a poodjíždím ostatním. Rovinky po vršku jedu co to jde, sjezd mezi vilkami po panelce je fajn. Bahenní zakončení pod podjezdem trati mě nepřekvapuje a osamoceně jedu do chuchle. Na závodišti se to ještě zamotá a hurá do cíle.

Nejsem vůbec spokojen, ale výsledek ještě jde přežít, dojíždím na 58.místě celkově a 17. v kategorii. Nejlépe zajel Blacky na 33.místě a 5. v kategorii, Ota pak na 43.místě a 12. v kategorii.

V zastoupení naší prodejny závod úspěšně dokončil Erik na 155. místě a Zabi Zabiják na 269. místě celkového pořadí.

Po závodě vyhledávám stín v zázemí našeho Ski a Bike stánku, kde je sice hrozně, ale aspoň tam nesvítí slunce přímo na hlavu :) . Z týmového hlediska se myslím závod vyvedl, při účasti předních českých jezdců jsme myslím neudělali ostudu!

Kompletní výsledky naleznete ZDE.

Blacky 

Po 5ti dnech silničaření naplno v alpských průsmycích jsem byl hodně zvědav, jak to pojede. Sice jsem startoval v první 50ce, ale bohužel jsem se nechal zavřít na vnitřní straně a také díky pádu části pole kterému jsem se vyhnul spíše intuitivně smykem, jsem z areálu vyjížděl hodně vzadu cca kolem 100místa. Nasadil jsem teda časovku do Radotína, kde dojíždím Lukáše /startoval až za mnou/ a později na vrcholu kopce v Třebotově i Otu. Jede se mi dobře i v tom vedru, tepy ale extrémně vysoké. Ve sjezdech to nehrotím, nechám Otu jet, má to najetý a jede kule.

Před Vonoklasy se dělíme a já pokračuju s borcem ze Superioru. Jede rychle ale v klidu, skoro mám pocit, že to je někdo, kdo má navíc a dneska se nemačká. V Mořině mě odpáral, když vyjel stojku, kde já tlačil. Až do Roblína jedu sám, kousek se skupinkou a zase sám. Sem tam seberu nějakého odpadlíka. po sjezdu z Kosoře mě dolítne expres 4 spořínků a jede se hrozný peklo v posledním kopci. Nechci jet sám rovinky a tak visím. Je to už nadoraz. Následuje nervozní sjezd a kalup po asfaltu na závodiště. Točky v trávě už bolí hodně a skoro mě lámou, na oválu jedu v háku 186tepů. Borce co tahá nechápu, má číslo B11 tak asi umí Laughing. Férově nespurtuju a dojíždíme snad 20kou ve třech do cíle. Jsem uvařenej a mám dost. Průměrný tepy 177, max 192. Vedro udělalo svoje, protože za normálních podmínek bych 2 hodiny nas ANP jet logicky nemohl. Celkově jsem z toho měl pocit, že kopce byly v pohodě, ale chyběl max výkon na nástupy. Podal jsem kvalitní sportovní výkon a to se cení.

Ota

Z mého pohledu sem se na závod Karštejn tour docela těšil. Věděl sem, že se akorát vrátíme ze soustředění na silničkách v Itálii a po krátkém odpočinku by trať mohla sedět. Navíc trať a závod znám velmi dobře, poněvadž mi vede takřka pod okny bytu Cool Prezentaci jsem zvládl už v pátek podvečer, takže sobotnímu shonu jsem se vyhnul. Rozjetí proběhlo s Lukášem, po rovince do Radotína a před polednem jsme se začali stavět na start. Vedro bylo k padnutí, člověk se nehýbal a už z něj lilo jak kdyby se polil vodou.
Start klasika na oválu. Držel sem se  tentokrát na vnější straně, vnitřní padá a nejede a letos se to opět potvrdilo, nájezd na rovinku do Radotína se neobešel bez problémů zaseknutí se v písku. Na začátek se jeli docela kule, měl sem docela práci se držet. Začátek mi moc nejeli nohy a první kopec na Třebotov se to potvrdilo, ale nahoře už sem se cítil lépe. Začala se vytvářet skupinka do které se dotáhl i blacky. Sjezd k Mejstříkova mlýnu probíhal dle plánu, ze špice a rovnou kule dolů. V pátek sem si trať projel a hodně se to vyplatilo, přesně sem věděl co a jak a i tak zkušenému sjezdaři jako je blacky sem ujel. V zápětí mě ale ve stoupání dojíždí a jedeme kousek spolu, hupy u Karlíka zvládám v poho a prudkou stojku na louce taky. Sluníčko brutálně pálí a mě docela rychle ubíhá voda. Na občerstvení čekám jak na smilování. Bohužel ta je až na Mořince a na mě ve stoupání k ní dopadá menší krize, začínám trochu vařit, bez vody sem out a ztrácím kontakt se skupinkou i blackym. Na občerstvení si od Jirky beru bidon a další s čistou vodu do zálohy, ten půlku leju na sebe zbytek si nechávám. Na otočce u Mořiny mě dojíždí Míra Brabec s Petrem Guntherem. Točíme se a spolupracujeme. Míra však trochu kotví v prďáku u Mořiny a tak mu ujíždíma a začínám makat a stahovat jezdce před sebou. Postupně dojíždím asi 4, občas se taháme, jindy jim ujíždím. Stojku u Roblína zvládám na výbornou, často v tréninku kopec nevyjedu, teď s tím nemám sebevětší problém Laughing Tady sem čekal Jirku s dalším bidonem, ale závod je rychlý a on se nestihl přemístit, takže od té doby na Třebotova šetřím s vodou.
Kalu zvládám bez problémů a mířím do Třebotova. Opět beru dva bidony, které do mě mizí jak do bezedné sklenice. Poslední sjezd do Radotína už trochu odpočívám, beru poslední gel a připravuji se na výjezd nad Radotín. Ostrá levá jdu na to. Je to ale prudký a i když mám kašpara sesedám a tlačím,. Je tam neskutečný dusno od keřů, potím se jak blázen a vodu už skoro nemám. V kopci mě znova dojíždí Petr a skupinka o dalších dvou lidech. Rychle promýšlím co a jak. Nemá smysl ujíždět, na rovince do Chuchle by si nás sjeli. Sjezd dolů po panelce se však docela trhá, Petr jede kaši, já za ním, ostatní nám nestíhají. Na rovince se párkrát vystřídáme a v závěrečných točkách ještě dojíždíme Vaška Smazala z Volva. Spurt dáváme, ale tak na pohodu, jsme popravení z vedra ale i tak jedu první. Do cíle dojíždím po necelých 2 hodinách totálně popravený, vysušený a uvařený. Pohled na Blackyho vypovídá, že na tom není jinak, jdeme se umýt a dát trochu do kupy.
Závod bezvadný, v domácím prostředí, je to sluníčko už to přehánělo, ale pořád lepší, než se koupat v bahně. Následující týden mě čeká Salzkammergut, takže trénink a ve čtvrtek hurá do rakouska Cool

Štítky: 

Související články

Malevil Cup 2010

Letošní MČR v maratonu se konalo v pěkném prostředí podještědí, na závodě Malevil Cup. My jsme se přihlásili na kratší trasu s výhledem, že bychom mohli uspět v týmové soutěži. Tým jsme vytvořili v sestavě: Já, Ota, Dan, Blacky. Ota s Blackym pobývali v místě konání již od pátku, a tak mezitím...

KPŽ - 22.8.09 - AM Bike Karlovy Vary

Jelikož nebyl v plánu jiný prioritní závod, rozhodla se část teamu vyrazit na "výlet" do Karlových Varů a pěkně si zazávodit. Pro mě to byla ve Varech premiéra obecně, takže jsem si zároveň rozšířil sbírku navštívených měst v ČR. Vyrazili jsme brzy ráno z Prahy, já konkrétně v 7. Postupně jsem...