KPŽ: Oderská Mlýnice aneb prachové slavnosti

Dan:


Jeden z posledních závodů MTB sezóny a příjemné rozloučení se sezónou – to je Oderská Mlýnice České spořitelny, která byla letos vyvrcholením celého seriálu Kolo pro život. Šestapadesát kilometrů s převýšením bezmála 1200 metrů v podzimní krajině Oderských vrchů byla letos skutečným obrazem babího léta.
Na závod jsme se vydali již v pátek dopoledne ve tříčlenné sestavě (Honza, Lukáš, Dan), abychom v klidu dojeli a na závod byli relativně čerství. Cesta ubíhala rychle, stihli jsme probrat několik věcí, zavtipkovat a už jsme šli do Hospody u Zdeňků v Odrách, kde jsme měli zamluvené ubytování. Pokoje bez problémů, akorát jsme si večer zahráli škatulata a stěhovali jsme se do vedlejšího pokoje, jelikož jsme dostali nesprávný pokoj. K večeru jsme se šli rozjet a stavili se pro čísla. Pocity vzhledem k zítřku smíšené, ale uvidí se zítra. Po návratu sprcha a hurá na večeři. Výběr z jídelního lístku nevypadal špatně, i když těstoviny, na které jsme měli zálusk nikde. Takže se hledá alternativa – vypadá to, že máme vybráno – nakonec ne tak úplně, servírka třikrát přijde, že něco z našeho vyberu není, tak se aspoň máme čemu smát, ale hladoví přece jen neodejdeme. Aspoň, že tu Plzeň měli :-) Na pokoji pustíme TV a chvíli koukáme, pak už je na čase to zabalit a jít spát.


Ráno stoupnu na nohy, a že by se těšily na to šlapání se říct nedá, ale co, nějak to půjde. Snídaně, sbalit věci a kola a vyrazit směr Start. Postupně se dooblékáme a vyrážíme se rozjet. Jedeme po trase a po prvním kopci vím, že začátek nebude nic moc, ale těším se až odstartujeme. Čas startu se blíží a tak se jedem zařadit, sice první vlna, ale koridor je úplně plný, takže se nějak namáčknout. (musíme začít víc jezdit ať je to první padesátka).
Odstartováno !!! Plán  jet s Lukášem je po pár set metrech pryč, Lukáš se vzdaluje a já prvotnímu tempu nestačím, tak si jedu svoje. Po prvním kopci mě předjíždí Honza. Jedu za ním a zapojujeme se do skupinu, která jede svižně. Trochu odpadám a držím se na chvostu. Přichází první stoupání – říkám si, no konečně – předjíždím Honzu a pomalu začínám proplouvat polem dopředu. Po stoupání po poli přichází pár sjezdů a zase rovina. Vracíme se zpět do areálu startu a začíná zábavnější část závodu – do lesa a do kopce a pak přichází Mlýnice, která dala jméno celému závodu: asfaltové stoupání v délce něco málo přes kilometr, ale s převýšením okolo dvou stovek metrů, jež je tradičně olemováno špalíry diváků. Kopce mám rád a tak si to užívám, dojíždím větší skupinu. Ve sjezdu jedeme spolu, pak přichází první občerstvovačka, kousek po silnici a poté stoupání do lesa a skupina nikde. Začíná se mi jet dobře a pasáže v lese, kdy se střídá stoupání se sjezdem a úzkými cestičkami se mi líbí. Dávám si gel od Lukáše a říkám, si že se musím zkusit dostat dopředu. Docela se mi to daří, akorát na šotolinových zatáčkách ve sjezdech ztrácím, přední brzda vypovídá službu, ale jedu co to jde. Začínáme se vracet k areálu, zbývá posledních 6km, dojíždím postupně 2 skupinky, ale  postupně všichni odpadávají. Poslední kilometr a přede mnou ještě čtveřice závodníků, jdu přes ně a vjíždíme do finiše – na čáře ztrácím jedno místo. Konečný součet dojíždím 50. celkově. Nejlépe zajel Lukáš 48./9. v kategorii. Honza si, jak říká, závod hlavně užil a na pohodu dojel 187./48. v kategorii.
Závod je za námi, ještě pár posledních závodů a poté bude od závodění na pár měsíců klid. Za sebe musím říci, že se na následující sezónu těším a doufám, že to výsledkově bude o něčem jiném, pokud ne, je to zábava a to je nejdůležitější.

Honza:

Z mého pohledu byl výlet do Oder především nevšední zakončení sezóny.  Původně byl plán si zazávodit avšak páteční rozjetí na prezentaci naznačovalo něco jiného. Prvně jsem si myslel že těžké znavené nohy jsou důsledkem pilotování vozu z Prahy do Oder avšak závod potvrdil únavu po dlouhé sezóně.


Cesta přes 350km ubíhala rychle a o srandu nebyla nouze. Holt v týmu máme samé vtipálky. Ubytování splnilo očekávání, personál až nadstandardně ochotný. Také poprvé jsem viděl placené parkoviště KPŽ uprostřed pole. 30kč za auto příjemně rozšíří rozpočet sedláků :-)
Rozjetí těsně před závodem potvrzuje domněnku z předešlého dne. Dnes to prostě nepojede.
Stavím se na start těsně vedle Lukáše a Dana s tím že se to pokusím zlomit. Prásk a valíme. Lukáš se proloktoval kamsi dopředu a hned v prvních metrech zmizel. Já se nikam neženu, nechci to zalomit hned v prvních metrech po šutrech. Prvních pár km se jede po sypané cestě šotolinou a asfaltu. Párkrát si vyměníme pozice s Danem a valíme do kopců. Starty mi dělají problémy vždy je to až moc velký fofr a tak v prvních kopečkách ztrácím. Dan je v prachu a já řadím nejlehčí převod abych se vůbec vydrápal na kopec. Je to zlé. Nahoře se potkávám s klučinou z drásalovců s kterým se pravidelně potkávám na KPŽ závodech a tak na mě houkne že jedem. OK ještě to zkusím. Valíme směr průjezd startem, střídáme a jedeme slušené tempo. Nevypadá to špatně. Ve sjezdu zpět do údolí všem ukazuji záda a rovinka je takřka časovka jednotlivce i když si na zadním kole vezu týpka z podkopce.
Přijíždím do místa startu a cíle, moderátor na mě pokřikuje ať najedu na skokánek. Jedu však v klidu normální cestu. Nevyjíždím areálem však jak po startu nýbrž druhou stranou do lesa. Zde je začátek pověstné mlýnice.
Nejprve kousek po kořenech a kamenech a poté asfaltem. Řadím malou-malou pro jistotu. Jistota však zklamala a řetěz zapadá za kazetu. Díky výpletu na Rovalech není problém řetěz vytáhnout. Naskakuju na kolo ale padám. Sakra jsem to ale nemehlo. V klidu si stavím kolo nasedám jak bába a rozjíždím se. Lidé okolo pokřikují ať makám, dávám a ještě něco. Dávám tak akorát kašpara a sunu se na asfalt. Jsem tuhej. Síla žádná, nohy jako by nebyly. Na vrchol se sotva drápu. Tohle je pravá prověrka. Když to tam není tak to tam není a nedá se nic dělat. Hlavou mi prochází že to zabalím. Ihned zase že přece ne dyť kdy jindy se projedu v tak krásné krajině a barevném listí. Řadím rekreační tempo a jedu pohodu dál. Sice mě předjíždí jeden závoďák za dalším ale to já už neřeším. Na občerstvovačce si chci vzít od podavače gel, nejspíš však uznal že si příliš nedávám a tak dělal že nevidí a neslyší a nepodal nic. Od dalšího jsem alespoň dostal bidon s vodou.
Druhá polovina byla o mnoho zábavnější. Široké cesty střídá singl, lesní nebo polní pěšina, sjezdík výjezdík.
Už jen pár km do cíle. Dojíždí mě slečna, Lenka Ochmannová z MaxCursoru. Sjezdy dává brutálně. No holt XC má něco do sebe. Prohodíme pár slov a je to finish.
Kluci si na mě ale museli počkat. Ztrácím na ně zhruba 20 minut. Pozice na první pohled k pousmání avšak s tepovým průměrem 155 (AP) a max 165 (nahoru to prostě nešlo) je s úsměvem zdravím a jedeme se vyjet.

Závody se prostě nevzdávají a pokud to jen trochu jde, dojet i rekreačním tempem mnohdy stojí zato. A to z mnoha důvodů.

Lukáš:

Já bych již jen rád doplnil že jsem po více než ročním úsilí "pokořil" moravu. Stále se nedařilo, štěstí nepřálo, a tak jsem do závodu šel s očekáváním co bude. Naštěstí vše vyšlo víceméně dle plánu. Začáte kzávodu nečekaně rychlý, první kopec jako by nebyl a předjížděl jsem co to šlo. Poté jsme spadli do údolí a pozvolně jsme stoupali po prašné cestě proti proudu potoku. Dotahoval jsem velkou skupinu, tedy první balík, měl jsem tak nadohled čelo závodu. Hodně jsem se nadýchal prachu, což s mojí alergií neni zrovna ideální. Skupinu jsem nakonec dotáhl ale v zápětí přišel kopec po louce kde se pole definitivně rozdělilo...elita je elita. Na mezičasu ztrácím pouze 3minuty, jede se vcelku dobře. Mlýnice se dala přežít, diváci podporovali, to bylo pěkné. Na 35km mi ovšem trochu seklo a tepy už nelezou do max. tepů, snažil jsem se to ještě zlomit a trošku jsem se k cíli rozjel. Nakonec dojíždím 48. a 9. v kategorii, což podle mého odhadu nebylo ani náhodou, takže jsem spokojen. Jen co dojedu a rozhlídnu se kolem, vidím v cíli Dana. Celý závod jsme jeli zasebou asi v minutovém odstupu, škoda, mohli jsme jet spolu a třeba si pomoct, tak příště! :-) . Z oder odjíždíme spokojeni, myslím že tenhle výlet do dáli stál za to! 

Kompletní výsledkový servis naleznete ZDE .

Štítky: 

Související články

KPŽ - Karlštejn tour 10.7.2010

V týmu máme několik prioritnějších a důležitějších závodů. Jedním z nich je prakticky domácí Praha - Karlštejn tour, zařazený do seriálu Kolo Pro Život. Sobotní tropický den byl ve znamení slunce a nedostatku vody. Ráno pěkných 30 ve stínu, na slunci pak asi o několik desítek více...

...

KPŽ - Ještěd Tour 8.8.09

Na další díl seriálu Kolo pro život jsem se chystal do blízkosti výrazného kopce s vysílačem - Ještědu. Po delší pauze od závodů jsem čekal jak mi to pojede, natrénováno něco bylo, cítil jsem se celkem fajn. Startovalo se opět v často využívaném areálu Vesec, což pro mě byla letos již 3 účast...

KPŽ - 22.8.09 - AM Bike Karlovy Vary

Jelikož nebyl v plánu jiný prioritní závod, rozhodla se část teamu vyrazit na "výlet" do Karlových Varů a pěkně si zazávodit. Pro mě to byla ve Varech premiéra obecně, takže jsem si zároveň rozšířil sbírku navštívených měst v ČR. Vyrazili jsme brzy ráno z Prahy, já konkrétně v 7. Postupně jsem...