KPŽ - Orlík Tour 3.5.2008

Na letošní premiéru v KPŽ jsem se moc netěšil. Jednak mi bylo jasné, že dvě kola bahňáku v 900 lidech budou tvrdou ránou pro techniku ,ale také jsem si nebyl jistý nakolik mě vyčerpal čtvrteční výkon na Posázavské50. Psychicky mi nepřidalo ani číslo na chvost pole. V duchu jsem si odmítal přiznat, že pojedu jen závod objet, ale pravidla jsou pravidla. Nakonec mě zachraňuje Jirka a magicky mi sehnal číslo do první lajny. Wow.

Stojím na startu vedle es KPŽ a přemýšlím jaké to asi bude. Startovní místo je vybráno celkem nešťastně a ikdyž nestojím špatně chvíli to trvá než se had na úzké asfaltce natáhne a můžeme začít šlapat. Po nájezdu do terénu je hned jasno jak to bude dnes vypadat. Orgie v blátě a nic jiného. Ikdyž nemám na bláto vhodné pláště nahrazuji to technikou a neztrácím ani v zatáčkách a sjezdech. Trochu škoda, mohl bych získávat. Po chvíli mi odmítá pracovat řazení, které nebylo před závodem úplně stoprocentní a taky mi přidírá zadní kotoučovka, což mě štve více psychicky než fyzicky. Pohybuji se okolo 60-70 fleku a jede se mi dobře. V závěru prvního kola při nástupu ze sedla mi proskočil řetez a dopadl jsem na sedlo, ve kterém zle křuplo. Zastavuji a zkoumám co se stalo. Karbonová sedlovka drží, sedlo snad také, ale posunulo se v zámku a má ted špatný sklon.

Pokračuji tedy v jízde, ale není to ono. Nemám efektivní záběr a abych stačil dost se trápím. Ve spojení s nestoprocentní technikou mám sto chutí to zabalit. Ale závody se nevzdávají a tak jedu dál. Měním závodní tempo na ostřejší jízdu, psychicky na to nějak nemám a další hodinu to jen tak pižlám a ztrácím pozice. Chybí mi lehkost záběhu a pohoda, to se pak jede špatně. Úplně zapomínám na výživu a když už cítím, že to není ok dávám gel. Těžko odhadovat kolik to bude do cíle, rád bych, aby mi neseklo, to by v tom bahně byla poslední rána. Přestávám vnímat trasu a už se moc těším do cíle. V úplném závěru toho mám plné zuby a dávám lacino ještě dvě pozice. Je mi to jedno. Projíždím branou a jdu čekat na wapku.

Celkově z Orlíku nemám dobrý dojem. Klasický důkaz jak se dá nezajet psychicky. To, že kolo dostalo strašně za uši mi taky nepřidá. Pomaličku jsem se dal do kupy, sprcha, jídlo, flákání po areálu závodu. Zmáknutý to mají dobře i pro tolik lidí. Vyšší úrovně v čechách moc závodů nedosahuje, což je bohužel spíš konstatování než pochvala. Trať dlouhou lehce přes 50km jsem jel 2,28,26 se ztrátou 30minut na vítězného Hrušku. Protože jsem si zapoměl pás k tepáku, tak nevím ani tepy. Celkově jsem dojel 99. a 26. v kategorii, což by měla být první lajna pro další KPŽ. Moc jich ale letos neplánuju tak nevím k čemu mi to bude. Trať by mohla být za sucha pěkná, celkem zpravedlivá, bez dlouhých hákovacích úseků. Bohužel vzhledem k volbě trasy bude Orlík na suchu spíše vzácná vyjímka.


Související články

Zbraslavská Osma Jaro 2008

Podle všech pravidel tréninku by po těžkém závodu měla následovat kompenzace a klid. Ovšem pravidla jsou tady většinou k tomu, aby se porušovala a tak jsem se hned následující den po Malevilu vydal na Zbraslav na malý XC závod Zbraslavská Osma. Jezdí se zde již tradičně na jaře a na podzim a na startovních pozicích se míchají opravdoví hobíci s ostřílenými borci, kterým nedělá problémy jezdit bednu na velkém závodě.

Zahořanská Klika 14/9

O nultém ročníku tohoto závodu jsem se dozvěděl jen den před jeho konáním. Jediná informace byla: v 10:00 v Libři na fotbalovém stadionu, 45km. Co víc vlastně je potřeba vědět? I tak jsem ještě stačil myšlenkou na účast nakazit Jitku s Petrem. Osobně jsem účasti moc šancí...

Zbraslavská Osma XC 9.5.

Již druhým rokem se jel změněný okruh a navýšený počet kol. Technicky nenáročné XC na okruhu 1,3km každoročně přiláká pár desítek závodníků a závodí se o každý metr a sekundu. Měl jsem na výběr kategorii Masters a Elite. Zhodnotil jsem, že Masters bych na 99% vyhrál bez většího boje a zapsal se...