KPŽ Trans Brdy 28.4.2012

Kolo pro život už dávno není akce pro radost a pro hobíky. Startovní listina Trans Brd je toho každoročně důkazem. V první lajně opálení malorkáři na nejnovějších modelech bajků s vlčím výrazem očekávají první startovní výstřel serie. Někde tam stojím s číslem B39 i já. Moc v klidu nejsem...

 

 

Tradičně se trochu procedím před nájezdem do osady ale jak začne stoupání, beru za to a dávám all-in. Sleduji jezdce před sebou a dávám si postupné cíle. Předjet Jakuba, Vojtu, Zbyňka. Trať se rovná na asfalt a jedeme v cca desetičlenné skupince podle mě docela vpředu. Víc už nemůžu a tak do druhé fáze kopce najíždím spíš opatrněji, nepředjíždím a šetřím sílu na ostrý kašparový závěr. Vše zdolávám v sedle. Na vrcholové prémii se pohybuji kolem 25-30 fleku v trojčlenné skupince. Pár metrů před námi jsou další tři. Až k řevničáku nám trvá je sjet. Jedu tempo vyšší než bych měl, ale co s tím teď dělat. Vystoupit si je nesmysl. V terénu na to zbytek skupinky šlápne a zůstávám sám s Vaškem Holubem.

 

Když se podívám podle výsledků na ty kdo nás odpárali, to stejně nebyla moje liga.

Snažíme se z dvoučlenné skupinky vytěžit maximum a až kousek za obrátku držíme pronásledovatele od těla. Po dvou ostřejších sjezdech si nás dojede Ondra Zelený a pokračujeme ve třech. Těžší stoupání na Vrážky je moje krizovka, vedro a tempo první části závodu se projevují naplno. Pouštím dva fleky a už chci být nahoře. Ještě mě čeká Babka, kde je to psychologický boj hlavy s nohama. Přicházím o další dvě místa a mám toho plné zuby.

 

 

Následující sjezd mám najetý, sice na fullech ale musí se pracovat s tím co mám v ruce, takže to posílám v plným a kromě planktonu z krátké zařezávám i dva soupeře z čehož mám radost. Singlík nad Řevnicema umím i po tmě a po deseti pivech, takže brzdy používám významněji až dole v ostré pravé. Trápení po cestě podle vody, opatrně po schodech na most a v klídku do cíle. Časomíra se zastavuje na 2:16.45 a 33. fleku absolutně. Na to, že mám od začátku roku 180 hodin mixů různých sportů to líp nejspíš nešlo.

 

 

Tepové maximum 185, průměr 169. Pocitově toho mám akorát a jsem rád za stín, tekutiny a klid. Všudypřítomné vedro mě drtí a není mi moc dobře. Zpětně si říkám, že jsem vypil málo tekutin v průběhu závodu ale na víc prostě nebyl čas. Na obrátce mě zachránil Jirka, dal mi plný bidon, bez toho bych tam nejspíš umřel.

 

 

Lukáš absolvoval závod z druhé vlny a dojel na 78. místě celkově, 20. v kategorii. Jano, který na start nestíhal a dorazil do Let v 11,55 startoval ze zadní vlny a za dvě a půl hodiny se dokázal prokousat více než tisícem závodníků na 103. flek. 

 

 

Organizace Kolo pro jako obvykle nezklamala, je fajn vědět co může člověk očekávat od závodu. 

Související články

Prokopský Chrt - neoficiální MTBO - 4.6.2008

Je půlka týdne a zatímco moji kolegové v práci se už hroutí vyčerpáním a nemůžou se dočkat víkendu, já i přes nepřízeň počasí chci dnes zjistit co to obnáší stát se Prokopským Chrtem. Klasicky si mě ve tři stáhne generál na neohlášený meeting, nervozně koukám na hodinky, ale v 16,45 konec, hurá, profrčím kancelář, zaklapnu notes a mydlím to domů.

Ekor Cup - Kralupy nad Vltavou

Komorní akcička s názvem Ekor Cup se konala 27/9 v Kralupech. Jedná se o kratší bajkový závod v rámci seriálu UAC a pro letošní rok byla připravena nová trať. V Kralupech je početná banda bikerů a bikerek které znám, a tak jsem vyrazil změřit s nimi síly.

Na pořadu dne byly tři okruhy,...

Okolopardubic

O víkendu po transbrdech jsme vyrazili i na nedělní závod serie Cyklomaraton tour, tentokrát do Pardubic pod Kunětickou Horu. Počasí bylo krásné, takže se nedalo nejet. Po brdech jsem byl mírně zatuhlý, ale dalo se to rozhýbat. Vyrazili jsme společně s Otou z Radotína v 8h ráno, abychom...