KPŽ Trans Brdy 30.4.2011

TransBrdy. Po kolikáté už? Ani to nepočítám. Domácí závod, a různé jeho zimní i extrémní mutace, na kterém jsem si užil i vytrpěl co by stačilo na poctivou závodní sezonu. Letos se náš radotínský kádr ztenčil na dva jezdce, mě a Otu. Na start jsem se postavil se zdravou motivací a chutí opravit smůlu z loňska, kdy dva technické problémy znamenaly sice pěkné, ale až 41. místo celkově.

 

Lehce mě zaskočilo množství startujících, ale pravda s číslem 37 do prvního koridoru, mě to nechalo v klidu. Ota stál hned za mnou v 50-100 koridoru a Šárka si vyprosila wildcard tamtéž. Start závodu a nájezd do prvního kopce proběhl naprosto v klídku i podle mých měřítek. To mě uklidnilo a v táhlém stoupání na hřeben jsem se mohl soustředit pouze na výkon. Až k prvnímu sjezdu jsem jel zhruba 95% maxima a čekal kdy mne doskočí Ota abychom jeli společně. Na rychlostní prémii jsem v klídku vyjel v sedle někde kolem 30 místa celkově. Ota pořád nikde,už nebyl čas dále čekat a snažil jsem se dojet dobrou skupinku na následující pasáže. Jako vrchaři se mi nyní nejelo dobře, musel jsem jet opravdu maximum, abych udržel pozici. Následující pasáže po širokých cestách jsem vydýchával v háku.

Drobné stoupání ke Skalce nás neroztrhalo, a tak najíždíme do terénu v pěti kusech. Osvědčená kombinace šutrů, bláta a kamenů nás separuje na bojující jednotlivce a dvojice. Klasicky se letí bez velkého ohledu na materiál a ráfky s plášti dostávají co proto. Míjím občerstvovačku, pak rychlé úseky na obrátku trasy.

Po čipování by na mě měl čekat Honza, počítám s tím a mám zhruba deci pití. Bohužel nečeká. Pokračuji ve dvojici po široké asfaltce a přemýšlím kde si obstarat vodu. Ve sjezdu se rozdělujeme, trochu to šetřím, nemám úplně v pořádku hlavové složení a kolo není precizně ovladatelné jak bych potřeboval. Po pár minutách rovinek začínám pociťovat nedostatek pití.  Nezbývá než pokračovat, a litovat, že už se nejezdí kolem pramene Brdlavky.

V táhlém stoupání na druhou občerstvovačku ztrácím tři pozice a nejede se mi vůbec dobře. Beru si konečně bidon a frčím směr Halouny. V krátkém stoupání od altánu na louku začínám cítit křeče v lýtkách. Nikdy jsem na ně netrpěl a věřím, že to vydrží. Bohužel ve stoupání na Babku musím jet o dost volněji než bych chtěl a ztrácím  4 pozice. Měním strategii na dojetí bez křečí. Stopku mi vystavuje brod babského potoka při posledním sjezdu. Neriskuji pokus o projetí, případné vyšlápnutí bych určitě bez křeče nedal. Pomalinku jako důchodce přecházím potok, po nasednutí na kolo je to tady. Křeč v lýtku. Sesedám a čekám víc než minutu, než mohu v bolesti pomalu pokračovat. Moje další tempo už není závodní. Těžím ze znalosti tratě a jedu maximálně úsporně. Ztrácím další dvě pozice a to mě ještě čekají schody na most. Ty zdolávám jako stoletý dědeček po patách a opravdu pomalu. Další závodník mě přefrčel, ale já jsem rád, že dojíždím do cíle. Na nějaký finish ani pomyšlení.

Celkově beru 43. místo a 10. v kategorii, smůlu jsem tedy neprolomil. Ota závod díky technické komplikaci nedokončil vůbec. Šárka je třetí v kategorii a zachraňuje tak výkon naší výpravy. Musí z ní mít v Merida Biking Teamu radost. Její kolega bere navrch stříbro v Elite.

Večer se vracíme do Let na Čarodky a u piva hodnotíme závod. Organizace i počasí na jedničku. Příští rok přijedeme bojovat zase. 

 

foto: Miroslav Zbuzek 

Související články

VIPrahlý BAJKonur

Prvního letošního MTBO jsem se nemohl dočkat. Je to moje nejoblíbenější disciplína, přeci jen šlapat umí kde kdo, ale ještě u toho myslet, to už je pro některé borce oříšek. Hned po oznámení závodního prostoru v březnu jsem si čas od času vzal mapu a promýšlel, kam bych dal já kontroly a kudy bych případně jel postupy. Dost mi pomahálo i vědomí, že se jedná o téměř můj domácí revír.

Silniční Král Šumavy

V sobotu 13. září v 9,00 startoval v Klatovech na náměstí již 15. ročník tradičního silničního maratonu Král Šumavy na 150km. O dvě a půl hodiny předtím tratě na 200 a 250km.
Já se samozřejmě účastnil závodu na 150km ať už z důvodu prvního silničního závodu, pozdějšímu startu oproti...

CKKV časovka dvojic

Odpočinkový tréninkový cyklus a krásné slunečné počasí zvaly k sobotnímu popojíždění na kole po cukrárnách a kavárnách. Ne však naše závodnice Jitka.  V kalendáři CKKV po časovce jednotlivců z minulého týdne byla na řadě tentokrát časovka dvojic.

Jitka tak přišla s návrhem na účast v...