KPŽ TransBrdy 2015

Tradiční otvírák Kola pro život, který se konal tento víkend v Dobřichovicích, přilákal na startovní listinu konkurenci, která by se dala přirovnat k Českému poháru. Není se čemu divit, místní trasa patří k nejhezčím ze seriálu Kola pro život díky své náročnosti, která zaručeně prověří fyzické, ale hlavně i technické dovednosti účastníků. Náš team se na závod vydal ve složení Blacky, Hofi, Jonti a Šárka. Jak závod probíhal z pohledu našeho nejmladšího člena, Hofiho, se dočtete níže.

Start závodu byl plánován na 11:30 v Dobřichovicích. Startovní číslo B89 mě předurčovalo do druhého koridoru, stejně tak jako zbytek teamu a další borce jako Honza Štastný, Petr Tatíček nebo Venca Holub, to jen svědčí o konkurenci, která se letos sešla. Do koridoru se stavím 20 minut před oficiálním startem, dobrá startovní pozice je základ, ale zde to je spíš pro klid v duši, první kopce prosejí startovní pole zaručeně. V 11:30 vše vypukne, start a tím nervozita v balíku dosahuje vrcholu. Letošní ročník má zázemí místo v Letech v Dobřichovicích, což znamená nejen prodloužení závodu ale jiný příjezd pod kopec. Od startu se jede rychle, špuntuje se to vpředu jen minimálně, bohužel dále v poli není nouze o pády. Balík se natahuje, mně se daří pozičně a balíkem se dostávám dopředu a relativně čerstvý, což je hlavní úkol, přijet bez nohou pod první kopec by nebylo zrovna nejlepší. Stoupání rozjíždím rozumně, vím, že závod je dlouhý a přepálit úvod by se nemuselo vyplatit. Můj cíl je jasný, vyjet kopce tak, abych byl ve skupině na hřebenu spolu s Honzou Štastným a Vencou Holubem. Tento cíl se mi daří, první kopec je za mnou a já sem v prvním rychlém sjezdu nalepen na zadním kole Honzy, rychle se blížíme k pravotočivé odbočce na druhý kopec, ze zadu do nás nalítá skupina s Vencou Holubem, Davidem Klapem a dalšíma, já se nechávám trochu zavřít a kopec začínám kolem třetího místa ve skupině, tempo se jede na mě příjemné. Před námi jsou vidět další skupinky, závod probíhá podle plánu, vše na dohled a u mě lidi, co to na hřebenu rozjedou a dotáhnou mě o pár míst vpřed, jak geniálně promyšleno. Ovšem jedna věc je plán a druhá realita, v nejprudší části druhého kopce jedou lidi přede mnou tak pomalu, že nedokážu udržet optimální stopu a nezbývá, než ji opustit, to vede k zahrabání se v hlubokém listí a jako bonus k tomu se srážím s Davidem. Část kopce musím vyjít a ztrácím kontakt, než nasednu na kolo a rozjedu se do tempa, tak přicházím o další místa a na hřebenu jsem sám, nejhorší možná situace! Toto jsem opravdu nechtěl a nechávám se dojet zadní skupinou, kde je i Blacky a pár kluků ze Spořky v čele s Rajchartem. Tempo je příjemné a v poklidu se blížíme ke kořenům, takticky si s Blackym držíme přední místa v těchto pasážích závodu, znalost tratě nám hraje do karet a na kořenech se skupina dost dělí a natahuje, první dvě pasáže kořenů jsou za námi a skupina je o něco menší. V krátkém sledu přichází třetí, nejtěžší, pasáž kořenů, která začíná obtížným nájezdem, zde Blacky trochu zaváhá a vycvaká, já se stačím na poslední chvíli vyhnout a rychle vyrážím dojet kluky ze Spořky, kteří zde na fullech získávají výhodu. Po výjezdu z těchto pasáží je skupina rozdělena, já v první části a Blacky za mnou, v tu chvíli netahám a vezu se na chvostu a čekám na Blackyho, který si nás naštěstí po chvíli zalepí. Bohužel pár kilometrů na to ve sjezdu motá do drátů klacek a před klíčovými rovinkami ztrácí kontakt. Následují pasáže nahoru a dolu, v technice se cítím dobře a získávám výhodu, horší je to na rovině, kde nemám tah, pod každým sjezdem se přibližuji k lidem před sebou, ale na rovině vždy zůstanu sám a nemám sílu si to dojet, takže se takhle 2x musím nechat sjet skupinou za mnou. Poslední část závodu už je těžká a je to boj sám se sebou, nejede se mi dobře a začínám trpět jak pes. Ze zadu se ke mně blíží Štěpán Karban a David Soukup, spolu s Markem Kubánkem tvoříme takovou skupinku, která jede za sebou natrhaná. Spolupráce již žádná a je to boj o přežití. Poslední hezký úsek je singl ve svahu před nájezdem pod poslední kopec, zde ještě stíhám svou chybou vyletět z tratě do hlubokého listí s poučením, že ve vzduchu zkrátka zatočit nelze. Z posledních sil se drápu z listí na cestu a ještě si zpět dojíždím Marka s Davidem, ze zadu Štěpán, poslední sjezd, kde Štěpán váhá a netrefuje odbočku, já s Markem a Davidem jedem podle stopy, správně. Podél řeky, tunýlek, most a cíl, kde dojíždím druhý ve skupině a 36. celkově. Pocity ze závodu smíšené, kdyby mi někdo před závodem řekl, že v dané konkurenci budu 36tý, tak bych to bral, ale s průběhem závodů a množstvím chyb, které jsem udělal, spokojený rozhodně nejsem.

Šárka si dojela pro nepopulární bramboru v kategorii a celkové šesté místo. Jonti závod zlehka přepálil a z místa kolem 55 fleku v půlce závodu se procedil až za začátek druhé stovky.

Blacky: Po takticky parádní první části závodu mi to v klíčové pasáži díky klacku v drátech ujelo a následné solíčko stálo příliš mnoho sil. Pár lidí jsem sjel ve sjezdech, kdyby soupeři neblokovali, bylo by to i lepší. Finální třešnička na dortu byl kufr v posledním sjezdu. Jel jsem kousek za Davidem Klapem, za mnou Ota Zima a David nás zavedl úplně mimo, než jsme se vrátili na trať stálo nás to pár míst. Finální 50. flek po roční pauze beru jako solidní výsledek, ale z pocitů v závodě vím, že mezery jsou velké a je potřeba tvrdě dál makat. Ztráta na vítěze Kulhavého 19 minut je přeci jen dost, Hofi mi dal dvě minuty.

Související články

Sázavský Blizák 2008

Další závod konající se v údolí tekoucí řeky Sázavy se jel tuto sobotu. Zázemí závodu bylo situováno do města Sázavy pár kilometrů od Prahy. Ve stejném termínu konající se MČR v XC a maratón v Polské Gluszyci se nedalo očekávát účast liťáků, ovšem na startu se alespoň představili naši cyklokrosaři Radek Šimůnek a Martin Bína. I náš team měl své zastoupení v podobě Oty.

Winter Trans Brdy 15/11

„Přijeďte si do Let zazávodit a udělat tak pohodovou tečku za závodní sezonou“. Kdo na to Michalovi skočil, ten si pěkně protáhl nohy. Obec Lety, ač malá počtem obyvatel, je z bikového hlediska jednou z nejdůležitějších na mapě ČR. Startuje se zde každoročně serie tří brdských závodů s různým...

Berounský Bikemaraton 7/6/2009

Letos prvním závodem pod taktovkou Michala Daleckého byl Berounský bikemaraton. Datum připadlo na šťastnou sedmičku 7/6 a počasí přislíbilo o něco přívětivější tvář než minulý týden na Králi. Každý maraton se snaží mít...