KPŽ TransBrdy 2015

Tradiční otvírák Kola pro život, který se konal tento víkend v Dobřichovicích, přilákal na startovní listinu konkurenci, která by se dala přirovnat k Českému poháru. Není se čemu divit, místní trasa patří k nejhezčím ze seriálu Kola pro život díky své náročnosti, která zaručeně prověří fyzické, ale hlavně i technické dovednosti účastníků. Náš team se na závod vydal ve složení Blacky, Hofi, Jonti a Šárka. Jak závod probíhal z pohledu našeho nejmladšího člena, Hofiho, se dočtete níže.

Start závodu byl plánován na 11:30 v Dobřichovicích. Startovní číslo B89 mě předurčovalo do druhého koridoru, stejně tak jako zbytek teamu a další borce jako Honza Štastný, Petr Tatíček nebo Venca Holub, to jen svědčí o konkurenci, která se letos sešla. Do koridoru se stavím 20 minut před oficiálním startem, dobrá startovní pozice je základ, ale zde to je spíš pro klid v duši, první kopce prosejí startovní pole zaručeně. V 11:30 vše vypukne, start a tím nervozita v balíku dosahuje vrcholu. Letošní ročník má zázemí místo v Letech v Dobřichovicích, což znamená nejen prodloužení závodu ale jiný příjezd pod kopec. Od startu se jede rychle, špuntuje se to vpředu jen minimálně, bohužel dále v poli není nouze o pády. Balík se natahuje, mně se daří pozičně a balíkem se dostávám dopředu a relativně čerstvý, což je hlavní úkol, přijet bez nohou pod první kopec by nebylo zrovna nejlepší. Stoupání rozjíždím rozumně, vím, že závod je dlouhý a přepálit úvod by se nemuselo vyplatit. Můj cíl je jasný, vyjet kopce tak, abych byl ve skupině na hřebenu spolu s Honzou Štastným a Vencou Holubem. Tento cíl se mi daří, první kopec je za mnou a já sem v prvním rychlém sjezdu nalepen na zadním kole Honzy, rychle se blížíme k pravotočivé odbočce na druhý kopec, ze zadu do nás nalítá skupina s Vencou Holubem, Davidem Klapem a dalšíma, já se nechávám trochu zavřít a kopec začínám kolem třetího místa ve skupině, tempo se jede na mě příjemné. Před námi jsou vidět další skupinky, závod probíhá podle plánu, vše na dohled a u mě lidi, co to na hřebenu rozjedou a dotáhnou mě o pár míst vpřed, jak geniálně promyšleno. Ovšem jedna věc je plán a druhá realita, v nejprudší části druhého kopce jedou lidi přede mnou tak pomalu, že nedokážu udržet optimální stopu a nezbývá, než ji opustit, to vede k zahrabání se v hlubokém listí a jako bonus k tomu se srážím s Davidem. Část kopce musím vyjít a ztrácím kontakt, než nasednu na kolo a rozjedu se do tempa, tak přicházím o další místa a na hřebenu jsem sám, nejhorší možná situace! Toto jsem opravdu nechtěl a nechávám se dojet zadní skupinou, kde je i Blacky a pár kluků ze Spořky v čele s Rajchartem. Tempo je příjemné a v poklidu se blížíme ke kořenům, takticky si s Blackym držíme přední místa v těchto pasážích závodu, znalost tratě nám hraje do karet a na kořenech se skupina dost dělí a natahuje, první dvě pasáže kořenů jsou za námi a skupina je o něco menší. V krátkém sledu přichází třetí, nejtěžší, pasáž kořenů, která začíná obtížným nájezdem, zde Blacky trochu zaváhá a vycvaká, já se stačím na poslední chvíli vyhnout a rychle vyrážím dojet kluky ze Spořky, kteří zde na fullech získávají výhodu. Po výjezdu z těchto pasáží je skupina rozdělena, já v první části a Blacky za mnou, v tu chvíli netahám a vezu se na chvostu a čekám na Blackyho, který si nás naštěstí po chvíli zalepí. Bohužel pár kilometrů na to ve sjezdu motá do drátů klacek a před klíčovými rovinkami ztrácí kontakt. Následují pasáže nahoru a dolu, v technice se cítím dobře a získávám výhodu, horší je to na rovině, kde nemám tah, pod každým sjezdem se přibližuji k lidem před sebou, ale na rovině vždy zůstanu sám a nemám sílu si to dojet, takže se takhle 2x musím nechat sjet skupinou za mnou. Poslední část závodu už je těžká a je to boj sám se sebou, nejede se mi dobře a začínám trpět jak pes. Ze zadu se ke mně blíží Štěpán Karban a David Soukup, spolu s Markem Kubánkem tvoříme takovou skupinku, která jede za sebou natrhaná. Spolupráce již žádná a je to boj o přežití. Poslední hezký úsek je singl ve svahu před nájezdem pod poslední kopec, zde ještě stíhám svou chybou vyletět z tratě do hlubokého listí s poučením, že ve vzduchu zkrátka zatočit nelze. Z posledních sil se drápu z listí na cestu a ještě si zpět dojíždím Marka s Davidem, ze zadu Štěpán, poslední sjezd, kde Štěpán váhá a netrefuje odbočku, já s Markem a Davidem jedem podle stopy, správně. Podél řeky, tunýlek, most a cíl, kde dojíždím druhý ve skupině a 36. celkově. Pocity ze závodu smíšené, kdyby mi někdo před závodem řekl, že v dané konkurenci budu 36tý, tak bych to bral, ale s průběhem závodů a množstvím chyb, které jsem udělal, spokojený rozhodně nejsem.

Šárka si dojela pro nepopulární bramboru v kategorii a celkové šesté místo. Jonti závod zlehka přepálil a z místa kolem 55 fleku v půlce závodu se procedil až za začátek druhé stovky.

Blacky: Po takticky parádní první části závodu mi to v klíčové pasáži díky klacku v drátech ujelo a následné solíčko stálo příliš mnoho sil. Pár lidí jsem sjel ve sjezdech, kdyby soupeři neblokovali, bylo by to i lepší. Finální třešnička na dortu byl kufr v posledním sjezdu. Jel jsem kousek za Davidem Klapem, za mnou Ota Zima a David nás zavedl úplně mimo, než jsme se vrátili na trať stálo nás to pár míst. Finální 50. flek po roční pauze beru jako solidní výsledek, ale z pocitů v závodě vím, že mezery jsou velké a je potřeba tvrdě dál makat. Ztráta na vítěze Kulhavého 19 minut je přeci jen dost, Hofi mi dal dvě minuty.

Související články

Zbraslavská Osma Jaro 2008

Podle všech pravidel tréninku by po těžkém závodu měla následovat kompenzace a klid. Ovšem pravidla jsou tady většinou k tomu, aby se porušovala a tak jsem se hned následující den po Malevilu vydal na Zbraslav na malý XC závod Zbraslavská Osma. Jezdí se zde již tradičně na jaře a na podzim a na startovních pozicích se míchají opravdoví hobíci s ostřílenými borci, kterým nedělá problémy jezdit bednu na velkém závodě.

Zahořanská Klika 14/9

O nultém ročníku tohoto závodu jsem se dozvěděl jen den před jeho konáním. Jediná informace byla: v 10:00 v Libři na fotbalovém stadionu, 45km. Co víc vlastně je potřeba vědět? I tak jsem ještě stačil myšlenkou na účast nakazit Jitku s Petrem. Osobně jsem účasti moc šancí...

Zbraslavská Osma XC 9.5.

Již druhým rokem se jel změněný okruh a navýšený počet kol. Technicky nenáročné XC na okruhu 1,3km každoročně přiláká pár desítek závodníků a závodí se o každý metr a sekundu. Měl jsem na výběr kategorii Masters a Elite. Zhodnotil jsem, že Masters bych na 99% vyhrál bez většího boje a zapsal se...