Manitou Chrudim Škoda Auto MTB maraton

Na poslední červencovou sobotu byl naplánovaný další závod série KPŽ, tentokrát v podobě již tradičního závodu Manitou Chrudim. Na výběr byly dvě varianty tras v podobě 50 km a 115 km. Já jsem si vybral již pro mě tradiční délku v podobě 50 km. Start ve 12 hod z náměstí sliboval pohodové vstávání. Registrace a rozjetí proběhlo bez problémů, avšak začalo mírně poprchávat, což slibovalo bahnitý závod. Již v pátek vydatně pršelo.
Start proběhl již tradičně z náměstí, kde po pár metrech následují schody. Bohužel moje pozice na startu nebyla ideální a tak sjezd schodů sem jel velmi pomalu. Dole pod schodištěm, sem se snažil dojet čelo, ale následný táhlý mírný výjezd z města a silný protivítr čelo řádně natáhl. Sjet si čelo bylo hodně nereálně, každý hákoval soupeře a snažil se co nejvíce ušetřit síly. Až při nájezdu do terénu zjišťuji, jak špatně si stojím, cca 70 místo není nic příjemného, a tak bylo na čase s tím začít něco dělat. Následující kilometry po najetí do terénu vedou převážně po kořenech, loukách, lesem a kamenech. Bahno a voda z toho udělalo poměrně náročný terén a tak dostávat se dopředu stojí hodně sil.
V První třetině závodu si dojíždím Dana Vágnera, mého spolubojovníka ze spousta závodů a od té doby jedeme společně. Danovi to docela jelo a tak ve kratších výjezdech ztrácím, ale na rovinkách a ve sjezdech si ho vždy dojíždím. V polovině závodu nám hlásí cca 60 místo, nic moc, ale zlepšujeme se. Po nájezdu od občerstvovačky do těžšího terénu Danovi ujíždím a chytám druhý dech. Najednou mi to jede a tak se toho snažím využít. Beru jednoho soupeře za druhým. Těsně před cílem mi hlásí 51. místo. Do konce už mi chybí jen pár kilometrů a tak se sebe vymačkávám poslední zbytky sil. Ke konci, byla trať trochu hůře značená, ale po malém zaváhání dál uháním do cíle.
V cíli se objevují po necelých 2 hodinách, docela vyšťavený, ale z hrůzou zjišťuji, že pár závodníků, kterým sem ujel za polovinou závodu jsou v cíli přede mnou. Asi byla chyba ve značení trati, protože všichni shodně tvrdíme, že jsme jeli stejně. Ve výsledcích figuruji na 50.místě celkově a 13. v kategorii M30. Když odeberu 2 – 3 lidi, kteří měli být asi za mnou, je z toho 47. resp. 48. místo celkově a 11. místo v kategorii. Spokojenost z výkonu docela je a tak odpoledne můžu sledovat spolu s ostatními závodníky a doprovodem v cíli předposlední etapu TDF (stoupání na Mount Ventoux) na velkoplošné obrazovce s originálním komentářem Roberta Bakaláře. Při odjezdu ještě omrknu novou Škodu Yeti a s příjemným pocitem dobrého výkonu se vracím zpět domů.

Související články

ČP XC Pardubice

Páteční odpoledne slibovalo hezké počasí a tak jsem se na sobotní pohár moc těšil. První závod sezony, lehká nejistota a nervozita jak na tom jsou soupeři, navíc nové kolo, které jsem neprojel víc než kolem bloku.

Südtirol Dolomiti Superbike 2008, Salzkammergut Trophy 2008 (1. část)

Tyhle dva závody jsou na evropským kontinentu pojem. Jsou v těsném sledu za sebou a tak rozhodnutí zkusit si zazávodit na obou padlo hned jak sem o nich uslyšel. Tenhle nápad nadchl i Honzu se Šárkou a tak koncem května jsme se začali domlouvat na odjezdu. Konečné rozhodnutí padlo v půlce června a tak bylo jasné, že v červenci se vydáme na naši malou evropskou štaci. V pátek ráno 4. července se balíme a společně se Šárkou Vejvodovou (Rock machine - cyklomax Woman) vyrážím směr Beroun, kde nabíráme Honzu Sušánku (cyklotrenink.com) a plnou parou jedeme k německým hranicím. Naše Octavia combi je naložená až po střechu, ale i tak nám cesta ubíhá docela svižně. V Plzni stavíme ještě na rychlý nákup jídla, ale jelikož už v autě moc místa není, moc toho nenakupujeme, bereme jen jídlo na první dva dny.

XC Nasavrky 5/4/2009

První závody sezony bývají vždy trochu s otazníkem. Kdo přijede v jakém dresu? Kdo v jaké formě? Jaké bude počasí na začátku dubna? A hlavně jak mi to pojede? Zimní přípravu, jestli se to tak dá nazvat, nemám nijak systematickou a jaro beru spíše jako rozjíždění, než ladění formy....