Merida Bike Adventure 24-25/7 2010

Závodní kolotoč maratonů je občas nutno zpestřit něčím dobrodružnějším. Když jsem se dozvěděl, že letošní Merida Bike Adventure bude v prostoru vojenského újezdu Brdy, bylo jasno. Šárku jsem nemusel dlouho přemlouvat a zbývalo už jen vecpat se do beznadějně vyprodané startovky. Tučné úplatky a kolotoč schůzek s lobisty se vyplatit a týden před startem se vyloupla dvojice s číslem 456 startující za Merida Biking Team ve složení Šárka Vejvodová a Milan Černý. Vzhledem ke konkurenci a mezinárodnímu obsazení závodu jsem vytyčil naše ambice někam mezi 10-15 flek.


Předpověď počasí byla tradičně víkendová, v pátek i v sobotu chcanec v neděli vás teda ušetříme, takže jen pod mrakem. Startovní tašku s mapou Šárka vyzvedla už v pátek, což bylo rozhodně plus. Já mezitím připravuju kola – blatníky, tachometry na rámovku, později tam lepím i popis kontrol. Plán je jet na dva mapníky, čip povezu já. V sobotu ráno frčíme směr Těnovice. Daří se nám v lehkým stresu stíhat start a jdeme na to. Žádná tlačenka jako na maratonech, startuje se intervalově po skupinách a jede se volně na „mapový start“ kde dostaneme bodové ohodnocení kontrol, ty jsou letos předkresleny v mapě předem. Rozhodně plus, menší prostor pro chybu a velká úspora času.


Po přidělení bodů do toho chvíli koukáme a pak vyrážíme ne Sever východní trasou. Ze začátku bereme asi zbytečně kontroly po 10 bodech, škoda času. Je všude mokro a nějak nemůžeme najít chuť to začít řádně drtit. Je to spíš takový vyjížďka. Povídáme si a jedeme hodně volně. Směřujeme k významným kopcům Žďár, Trhoň a Jivina. Po cestě začíná mžít, kaluže jsou všude. Přes rozvodněný brod na K61 najíždíme do vojenského prostoru a začíná regulérní déšť, potoky vody tečou po cestách a nás to nebaví ani trochu. Bereme pár kontrol, ale pak se zasekáváme v „tutové zkratce“. Když už nic objevil jsem super sjezd až zase pojedeme do Prostoru. Za mokra s mapníkem na HT je to ovšem pana-orel kdy pilot opustí stroj. Limit se chýlí, a tak měníme trasu na rychlou variantu. Obcházíme stará vrata na asfaltce, abysme po cca km z kopce narazili na aktivní vojenský objekt /nebyl v mapě/. Z tlampače se ozvalo „Ihned opusťte prostor vzad“ a bylo jasno, že je zle. Tady si neodpustím poznámku pořadatelům – když v mapě zakreslili „zakázané zóny“ proč nezakreslili i tohle? Znamená to surovou změnu v plánech. V brutálním dešti se plížíme na K62 a odtud je už čas jen na cestu do cíle. Z dnešního výkonu radost nemáme. Je nám jasné, že to nebude nic velkýho. Plán byl minimálně na 520 bodů. K tomu nám chybělo cca 30 minut a jen necelých 6km. Celkově za sobotu 450bodů 102km ale jen 5,15 jízdní čas. Průběžné pořadí v kategorii 18. V průběhu odpoledne se balíme a jedeme spát zpět do Prahy, abychom zjistili, že v domě vyhořela elektrika a jsme bez elektriky. Když se daří...


Při nedělním přesunu do Těnovic rezolutně stanovuju strategii na neděli: šrot bez keců, žádný mrtvý minuty! Počasí i nálada jsou podstatně lepší než v sobotu a já čekám dobrý závodní den. Od startu jedeme svižně, mapujeme během 7 minut na ustřižené mapě - pro lepší skladnost jsem ji ustřihl :) alespoň tolik nerozptylovala vzdálenými kontrolami. Volíme variantu Sever středem, maximum asfaltu v prostoru, sjezdy nejkratší cestou. Šárka od začátku jede pilu a kde to jde drží hák jako profík. Díky tomu naše cestovní rychlost na rovince neklesá pod 35km/h a na táhlých úsecích lehce z kopce i hodně přes 40km/h. Do kopců se nám jede lehce a drtíme i dvojice mužů. Je znát, že v sobotu jsme jeli volně, vůbec v nohách necítíme včerejší den. Okolo půlky limitu dobýváme Hejlák a pokračujeme směr Pilská a přes pár kontrol se řítíme na vrchol Praha. Necelá hodina do limitu a volba zda jet pro K57 za 50 bodů i s rizikem propásnutí limitu. Šárka se cítí dobře a říká, že ano. Tomu říkám bojovnost. Nasazujeme dolů totální peklo a nahoru ještě větší. To asi nikdo nepochopil, nejdřív jsme okolo několika dvojic profrčeli v protisměru, abychom si je pak za pár minut v těžším stoupání lehce předjeli a zmizeli za horizontem. XC stylem prolétneme hráz mezi Padrťskými rybníky a pokračujeme přes ruiny kláštera na Trokavec. Po kratším kopci následuje lesní úsek víceméně po rovině a je to koncert pro velkou pilu. Šárka si drží i v těžším terénu těsný hák, jedeme 36-38 a není prostor pro chybu. Za tu dobu co jsme spolu už mi věří a já samozřejmě nechci, aby se něco stalo a tak velké díry objíždím a kde nestíhám alespoň ukazuju. Točivou šotolinou vletíme do Trokavce a mizíme po aslfaltu směr Vísky. Teď už je jasné, že limit stíháme, ale přesto jedeme hroznou pilu, do stoupání si nastupujeme a celkově si užíváme závěr závodu. Víme, že dneska se nám povedl parádní výkon a to se jede hned líp. Přijíždíme 5 minut před limitem a zaznamenáváme nejvyšší score dne v mixech 450 bodů. Nejlepší chlapi dali jen o 10 více. Najeli jsme 90km za 3:44.


Celkově nám to hodilo 8. místo. Merida Biking Team je druhá v teamech, ale jako sponzor bednu přenechává. Ze závodu máme dobrý pocit a kdybychom v sobotu „nevzdali“ psychicky bylo by to dost možná i na bednu. Pokud nám to vyjde, zkusíme si ještě letos nějaké další MTBO.

Související články

Galaxy Zruč 28/7

Víkend 28-29/7 jsem už dopředu odepsal jako pracovní galeje na chatě, a tak mě ani moc nezajímalo, co kdo kde pojede. Na poslední chvíli se ovšem rozhodlo, že sobotu budu mít volnou. Ve čtvrtek se rozkoukávám co by tedy připadalo v úvahu. Blízko Prahy se jely hned dva závody: Houštka z Poštovky a Galaxy Zruč. Do Zruče jsem chtěl jet i loni, navíc nemusím palbu po rovince ve skupině, což by mne v Houštce čekalo na 100%.

Zbraslavský běh 7/12

V neděli 7. prosince se běžel závěrečný podnik velké ceny HSH a sice Zbraslavský běh. Závod sám o sobě má již celkem tradici a na startu 26. ročníku se sešlo kromě velmi početných dětských kategorií 124 borců o borkyň k hlavnímu závodu. Trasa začíná „vyzouvákem" po žluté turistické k ...

Author 50 Bezděz 2009

Na třetí červnovou sobotu připadá rovinatá klasika v podobě závodu Autor Bezděz 50. Jak už z názvu vypovídá, jedná se o trať 50 km dlouhou, vedoucí převážně v rovinatějším, ale písečno-kořenitým terénem pod hradem Bezděz nedaleko od Máchova jezera. Z našeho teamu sem se na závod vydal sám, jelikož každý už měl na tuto sobotu naplánováno něco jiného. Jelikož se v závodě jela i soutěž teamu, začal sem shánět nějaké dobré „koně“.