Mistrovství ČR v závodě na 24 hodin - Liberec 11-12/6

Liberecká 24 hodinovka je stálicí v závodním programu našeho teamu. Zábavná trať, bezchybná organizace a zajímavý program v centru závodu přiláká každý rok stovky zájemců o nevšední závodní zážitek. My jsme přijeli obhájit titul mistrů republiky v kategorii čtyřky-mix teamu. 

 

Základními podmínkami pro úspěšné zvládnutí podobného závodu je nepodcenit přípravu, mít sebou podporu v depu, perfektně připravené závodní stroje a v neposlední řadě i zdravý a motivovaný team. 

 

V sobotu ráno jsme na parkovišti vytvořili veliké závodní depo, dva velké stany a pár menších jsme obestavěli 6ti auty a dohromady nás bylo v depu 7 závodníků, Jirka jako naše podpora a VIP host Petr. Nálada v depu byla perfektní, počasí bylo na opalovačku, prostě ideál. 

 

Papírově jsme letos v naší kategorii neměli srovnatelného konkurenta, ale vždycky je s kým závodit a dobré umístění v celkovém pořadí se cení. Do závodění jsme šli naplno od prvního úseku a nepolevili ani když už bylo jasné, že kategorii bez problémů vyhrajeme. Přeci jen je to závod a ten se jede nadoraz.

 

První úsek s běžeckým úvodem si vzal Jano, střídal jsem ho já, mě Lukáš a poslední jezdila Šárka. Trasa doznala od loňska pár vítaných změn. Za prvé byl vynechán první bahnitý výjezd/výběh. Za druhé byly odvodněny bahnité pasáže v druhé půlce trati a též dojezd do areálu byl jiný. Celkově je tato trať velmi odolná pro případ deště, což je velké plus. V průběhu závodu i letos totiž vícekrát pršelo, a na rozdíl od loňska se bahenní orgie nekonaly.

 

Liberec je místem setkání s desítkami našich kamarádů a tak sobotní den vždy rychle uteče. Ve čtyřčlenném teamu je čas si popovídat, mrknout na závody Slope Style, poslechnout si koncerty kapel v areálu a vůbec pěkně relaxovat.

 

Karta se obrací po západu slunce, kdy tělo začíná cítit únavu, ale do cíle je ještě daleko. Areál se vyprázdní a ze sobotní pohody se stává ta pravá Těžká Pohoda. Díky podpoře Jirky a šárčiny rodiny přežíváme v pohodě studenou a místy deštivou noc, je o nás postaráno jako u profi teamu. Jano v hluboké noci trhá řetěz a nechává na trati deset minut, Lukášovi není moc dobře ale drží se a neslevuje z tempa. Deštivé a studené nedělní ráno nás nepotěšilo, naštěstí jsme všichni měli dost suchého oblečení na každou jízdu. V areálu fungovalo letos nově prací a sušící centrum Miele, kde bylo možné si nechat zdarma vyprat oblečení. Novinkou byly i teplé mobilní sprchy. Prostě luxus.

 

Před nedělním polednem se vrátil z posledního kola bojovník Jano a uzavřel tak naše score na 44 kolech. V celkovém pořadí to dalo druhé místo za mužským teamem Big Shock, který dal o dvě kola více. V kategorii smíšených teamů jsme obhájili titul mistrů republiky a i přes velkou únavu jsme si užili vyhlášení vítězů v průtrži mračen.  Kamarád Kolda vyhrál závod na 12hodin, Tomáš Vitvar bohužel solo vzdal kvůli kolenům a Lukáš s Lukášem v kategorii mužských obsadili 22. příčku.

 

Závěrem bych chtěl poděkovat celému teamu za kvalitní výkon. Speciální poděkování patří Jirkovi, že se o nás celou dobu staral v depu. Dík patří také šárčiným rodičům, hlavně za půlnoční kaši s grankem a čaj s citronem, to bylo ňam ňam.

 

Tak zase za rok v Liberci.

Související články

Powerbar Posázavím

Už tomu jsou čtyři roky co jsem poprvé vyměnil polibky pod rozkvetlou třešní za dřinu bajkového závodu a ne jinak tomu bylo i letos. V Mnichovicích se rok od roku schází více lidí a větší konkurence a Posázavská 50. V deset ráno se na start postavilo téměř 850 bikerů, rekordní...

Albion Day By Night - 23/8

Pro tento podnik jsem se rozhodl na poslední chvíli. Napsal jsem Jontimu s tím, že to bude taková malá 24 hodinovka a že jedem v pohodě na bednu. Souhlasil a tak startu závodu s podtitulkem „sedmihodinový štafetový MTB masakr“ nic nebránilo. Motivace do závodu byla i ta, že přesně v den závodu jsem slavil 30té narozeniny a chtěl jsem si tedy dát hezký dáreček. Před závodem jsem si nastudoval výsledky z 06 a 07, důkladně prošel startovní listinu a určil předem naše největší soupeře i černé koně závodu a trochu nahlédl do taktiky jak se jezdilo. Na místo jsme dorazili ve třech ještě se Simčou, která se o nás v pauzách mezi koly starala, což alespoň mě hodně pomohlo.

Viprahlý Bajkonur 18.4.2009

Rok se sešel s rokem a je tady další ročník populárního MTBO. Letos to pořadatelé řádně nafoukli a místo loňských 4 hodin nám vyměřili limit rovných 7. Kategorie solo nebyla vypsána a tak jsem se domluvil s Otou, že si to dáme spolu. Plán byl, že to bude lehké rozjetí před sezonou a o tom, že...