MTB 12 hodinovka Podlesí-Lávky

Otevřít bikovou sezonu je třeba pořádně. Při zimní hibernaci jsme s přítelkyní Šárkou narazili na zajímavou akcičku v Kuřimi u Brna a sice jarní bikovou 12ti hodinovku. Termín hezky zapadl do velikonoc, které jsme trávili kousek od Brna. Hlavním cílem bylo seznámit se s novými bajky a osahat si je pro ostřejší závody. Samozřejmě jsme předpokládali, že to bude hodně bolet. A nakonec bolelo, hodně.

Při pohledu na startovní listinu bylo jasno, že mnoho závodníků z čelních pozic závodů na 24 hodin si nenechá tuto příležitost ujít. Čistě namátkou Bártík, Bek, Mazák, favoritem byl místní borec, který na této akci každoročně najíždí přes 220km! Pro závodníky byl připraven 9km okruh s převýšením cca 230metrů. Někteří z borců ve startovce dokonce porazili v roce 2009 Jana Kopku na akci 500km MTB, kterou dal vítěz za 40 a půl hodiny. Abych to shrnul, bylo to dostaveníčko lidí co z kola slezou jen když mají defekt.

Start byl naplánován na nelidských 6 hodin ráno, teplota tou dobou dle polaru -3! Ještě za tmy, nabaleni do zimních hadrů jsme odstartovali. Pro jistotu jsme si vzali i aurory a nebylo to od věci, přeci jen neznali jsme trasu a byla ještě docela tma. Měj jsem plán držet se co to půjde na čele, abych hned z kraje nekufroval. Šárka jela podle sebe s vědomím, že 12 hodin je dost času na to se zničit jakýmkoli volným tempem. V kapsách jsme měli obložené housky a tyčinky, v plánu bylo stavět až po dopití 2l v camel bagu, což při dané teplotě bylo cca 3 hodiny jízdy bez zastávky.

Už v prvním kole se pole znatelně trhá a jedeme jen ve dvou, poměrně ostře, sám bych jel volněji, ale jet za někým kdo zná trať je výhoda. Osahávám si stopy a pomalu se dostávám do tempa. Cílem profrčíme po 25 minutách a to je hodně rychlé. Ve druhém nechávám soupeře jet a jedu cca 10 tepů méně než předtím, což odhaduju na tempo, které by mohlo vydržet. Během prvních 4 kol se propadám na 4 pozici, ale bez výraznější ztráty. V pátém mi ale zničeho nic ve výjezdu praská přední duše a tak ztrácím výměnou. Tím je dána další strategie. Depo, převléct, vzít další duši, dofouknout kolo, nahradit zimní tretry letními... Touto neplánovanou zastávkou přicházím o dalších pár minut a tak lehce přikládám pod kotel, abych dohonil ztrátu. Mezitím Šárka v pohodě krouží na okruhu a dává si i hodně chlapů, na nových UST ralfem s NoTubes tmelem nervozňuje i borce na fulech ve sjezdech.

Asi tak v osmém okruhu cítím, že to dneska nebude úplně v pohodě, protože mě už docela dost bolí za krkem. Věděl jsem, že si na nové kolo budu muset zvyknout, zejména na závodní posed, ale že to bude takhle hrozné to jsem netušil. Trať už mám najetou i poslepu, nohy jedou bez problémů, jídlo i pití mám, a tak bojuju jen s bolestí. V 13 kole konečně potkávám na trati Šárku, má o dvě kola méně než já a chtěla by jich dát 20. To teda čumím. Navzájem se povzbudíme a já frčím dál. Můj původní cíl 24 kol redukuju na 20, ale bohužel v 17 kole po 8,30 hodinách jedu do depa na neplánovanou pauzu. Bolest na krkem už se nedá vydržet, tma před očima, prostě totál. Ležím na trávě, pak si sedám do auta, ale po hodině utrpení to vzdávám. Vracím číslo a snažím se najít v sedě pozici kterou bych vydržel. Šárka mezitím krouží na trati a má můj hluboký obdiv. Po 10,30 hodinách to ale taky balí. Stopku vystavuje koleno a když už o nic nejde, není potřeba si ničit tělo. I tak si dojela v pohodě pro první flek. Já beru 12., oba za 159km a necelé 4tisíce metrů převýšení.

Na vyhlášení už jsme v klidu umytí a převlečení, bolest trochu ustoupila a nakonec z toho mám i celkem dobrý pocit. Šárka si jde pro cenu a celkově to hodnotíme jako podařené. Kola jsme dostali pěkně do ruky a to se nám bude při prvních závodech určitě hodit. Já plánuji, že vyzkouším program BF fit od Specialized, aby mi pomohli nastavit optimální závodní posed na Stupmjumpera. Nerad bych už odstupoval ze závodů pro komplikace, kterým se lze vyhnout.

Související články

Zbraslavská Osma Jaro 2008

Podle všech pravidel tréninku by po těžkém závodu měla následovat kompenzace a klid. Ovšem pravidla jsou tady většinou k tomu, aby se porušovala a tak jsem se hned následující den po Malevilu vydal na Zbraslav na malý XC závod Zbraslavská Osma. Jezdí se zde již tradičně na jaře a na podzim a na startovních pozicích se míchají opravdoví hobíci s ostřílenými borci, kterým nedělá problémy jezdit bednu na velkém závodě.

Zahořanská Klika 14/9

O nultém ročníku tohoto závodu jsem se dozvěděl jen den před jeho konáním. Jediná informace byla: v 10:00 v Libři na fotbalovém stadionu, 45km. Co víc vlastně je potřeba vědět? I tak jsem ještě stačil myšlenkou na účast nakazit Jitku s Petrem. Osobně jsem účasti moc šancí...

Zbraslavská Osma XC 9.5.

Již druhým rokem se jel změněný okruh a navýšený počet kol. Technicky nenáročné XC na okruhu 1,3km každoročně přiláká pár desítek závodníků a závodí se o každý metr a sekundu. Měl jsem na výběr kategorii Masters a Elite. Zhodnotil jsem, že Masters bych na 99% vyhrál bez většího boje a zapsal se...