MTB Trilogy 2013

Prolog – nultá etapa

Trasa prologu o délce asi 8km začínala mírným delším stoupáním, následovali technické pasáže, těžký, strmý a krátký sjezd ‚Pískoviště‘, technické rovinky, strmý a dlouhý výšlap, velmi těžký kamenitý sjezd a závěrečné kratší rovinky, kopečky a zajímavý sjezdík s klopenkou v protisvahu. Během prohlídky tratě potkávám Pavlu Novákovou a vidím, že mám ještě dost mezer v technice jízdy.

Startuje se intervalově po 30 vteřinách, podle obráceného pořadí z imnulého ročníku. Minutu přede mnou startuje Robert Vrkoč z Bikeranche a půl minuty Jarda Stadtherr. Po mě startuje několik rychlích jezdců.           

Po startu se rozjíždí pomaleji, snažím se nedělat chyby v technice a nepřepálit začátek. Za pískovištěm, které rychle sbíhám, dojíždím Jardu a Roberta, který oba ve sjezdu lehli. Oba za chvili předjíždím a snažím se jim do kopce ujet. To mi nejde, nejvíc získávám na technických rovinách. Do dlouhého stoupání nechávám střední pilu a ke konci mám velký problém, převod je moc těžký a skoro vůbec nejedu. Dojíždějí mě oba. V následujícím těžkém sjezdu se v půlce zasekávám v špatné stopě a několik sekund ztrácím, nemůžu ani zesednout ani jet. Robert to celé sjiždí, asi 20 m na něj ztrácím. Dojíždím ho a po drncavé rovině ho nemůžu předjet. A už jsme v cíly. Nakonec 26. místo, spokojenost.

 

První etapa:

Měla být krátká, asi 65km, s velkým převýšením, přes 3000m. Navíc těžká. Podle profilu je nejtěžší kopec od 20. km, předtím a potom je spíš zvlněný terén. Teda zvlněný terén kde vlnky mají někdy 200m převýšení a musí se tlačit nahoru, jak jsou prudké.

Po startu jedeme docela svižně, až moc rychle na to, že je to teprve první etapa. Jedu okolo 30. místa a postupně se dostávám dopředu. Jake jede podobně, něco přede mnou. Ve velkém kopci na Ruprechtický Špičák tlačíme nebo neseme kola, tady spíš získávám, na rozdíl od některých cyklistů nemám psychický problém s nesjízdným terénem, snažím se jet co nejefektivněji a neztrácet síly tam, kde je jednodušší kolo nést. Následující těžký a sypký sjezd nejdřív jedu, potom to vzdávám a kolo stejně jako většina jezdců nesu. V dalších sjezdech a výjezdech se držím pořád stejných lidí, každý jede chvíli rychleji a jinde zpomalí. Mám ze sebe velmi dobrý pocit, věřím si i na první dvacítku.

Tato naděje končí ve chvíli, když po posledním delším sjezdu zastavuji s prázdným kolem. Racing Ralph a 2cm díra z boku. Na stejném místě nás opravuje víc. Nasazuji duši a ztrácím asi deset minut. Jak se snažím co nejrychleji rozjet, místo původního super tempa mě chytá krize a jsem rád že jedu. Cpu do sebe gel a výborný perník na občerstvovačce. Za chvíli se to zrovná. Posledních 10km po loukách mi to jede, dojíždím několik lidí a tahám skupinu.  V pohodě dojíždím do cíle na 36. pozici. Nic moc umístnění, ale ztráta není velká a z formy mám dobrý pocit.

 

Druhá etapa - Sudety

Etapa se jede z velké části po trati maratonu Rally Sudety, je velmi jezdivá a měří 65km. Plánuji ji jako šest kopců, kde od začátku chci jet v klidu, a rozjet se až od čtvrtého kopce na Ostaš, po kterém následuje už jen znovu Ostaš a Bišík. Zásadní chybu dělám už na první občerstvovačce, kde si neberu vodu. Ta mi brzo dochází. Nasucho do sebe cpát tyčinky ani gel moc nejde. Jede se mi přesto docela dobře, ve výjezdu na Hvězdu se necítím nejlíp a pro jistotu zvolňuji tempo. Necítím se nejlíp, sjezd z Hvězdy nejedu. Na následující občerstvovačce pod Ostašem se pořádně napiju i najím, ale do správného tempa se mám problém dostat. Nějak to jede, ale turbo nefunguje. Bez energie vyjíždím i sjíždím první Ostaš. Potom tom mě dojíždí jezdec z IVM, který jel v první etapě ke konci za mnou. Teď se role obrací, on jede pekelné tempo a mám co dělat ho uviset. Přesto jedu co můžu a držím se ho celý výjezd na Ostaš i na Bišík. Tam už jeho tempo nedávám, v klidu dojíždím do cíle sám na 32. pozici. V celkovém pořadí se posouvám na 30. místo, každou etapu to někomu vyloženě nejede a ztrácí hodně.

 

Třetí etapa - Vraní hory

Poslední etapa je nejdelší s největším převýšením, ale taky nejhezčí.  Už od začátku jedeme rozumně, chvílí jedu spolu s Jakem a Robertem, potom trochu zrychluji a ujíždím jim. Je nepochopitelné, kolik lidí drtí první kopec a už na desátém km ztrácí. Krásnou Kozí stezkou po česko – polských hranicích si užívám, jedu co nejrychleji a plynule. Na borůvku všude okolo teď není čas. V následujícím sjezdu jedu i to, co bych dřív nejel. Rovinky a další menší kopečky jedu velmi rychle, podobně jako další sjezd, kde jednou jedu velmi na hraně a překvapuje mě, co ještě lze ustát. Následuje nejtěžší výjezd na Ruprechtický špičák. Jedu rychle, na 90%, všechno dobré. Sjezd taky dobrý, ale už toho mám docela dost, jedu se zamčenou vidlicí a zjišťuji to až dole. Podobně v pohodě jedu i další kopce a sjezdy. Na občerstovačkých si užívám výborné taštičky z listového těsta s pudinkem. Předposlední kopec to rozjíždím, jedu na těžký převod a tempo jako na krátkém závodě. To se mi následně vrací v posledním kopci, kde mi docela seká a do cíle dojíždím kvalitně vyždímaný těsně za první třicítkou. Nakonec z toho je celkově 28. pozice. Jake dojíždí něco víc za mnou, etapa přes pět hodin je na něj moc dlouhá.

 

Znovu se ukázalo, že než maximální výkon je na etapáku důležitější nedělat chyby, nepíchat, nerozbíjet kolo a nemít velké krize. Velmi důležitá je regenerace, po etapě jsem prakticky jen jedl, spal a nepil alkohol. Kolo je taky lepší mít odolnější, a je nutné počítat s odpisem materiálu. Já jsem zničil jeden zadní plášť, Jake zničil přední i zadní kolo. Zničených plášťů a kol bylo opravdu hodně, ale ani zlomený rám nebyl výjiměčný.

Super závod.

Související články

Brdman Cross - MTBO

Druhý červnový víkend byl opravdu na závody bohatý. Příznivci KPZ vyrazili do Jistenice, drsňáci do Mostu na pohár 1/2XM, na severu se jela Jizerka50 a komu tohle všechno nestačilo, mohl se jet dorazit v neděli do Berouna. V kalendáři se ovšem vyskytoval i další závod. Pro příznivce MTBO poměrně významný a to Brdman Cross, součást serie Brdman Adventure, která kombinuje, běhy, kola a triatlony. Letos navíc o to zajímavější, že ve stejné lokalitě se pojede i Bike-Adventure 08, nejpopulárnější MTBO v zemi. V sobotu v 11:00 se na start 5 hodinového scorelaufu postavilo 102 dospělých dvojic v kategoriích DD, MD, MM. Snad poprvé jsem na větším závodě startoval v kategorii MD a měl jsem trochu strach jak odhadnu tempo a náročnost tratě. Přeci jen 5 hodin je dlouhá doba, ale zase jsem Lucce věřil, že pojede kudlu, protože je to velká bojovnice.

VIPrahlé Duše MTBO 8/11

Sezona je za námi, poslední listí pomalu opadává ze stromu. Noc ukusuje cenné denní světlo každý den o minutku dříve a bikerský národ se pomalu ukládá k zimní hibernaci. Tedy kromě několika šílenců, kteří přezbrojí na zimní speciály a oblečeni ve výdobytcích moderní doby stále vyzývají...

Author 50 Český ráj

Je začátek dubna a s Blackym se domlouváme na Bajkonuru, a na dalších závodech. Jeden ze závodů na úvod sezony je rychlá klasika v Českým ráji. 50 km po asfalto – štěrkových cestách, kdy vítěz dojede s časem okolo 1,5 hodiny. V sobotu v den závodu nabírám Blackyho na Vinohradech a valíme směr...