Okolopardubic

O víkendu po transbrdech jsme vyrazili i na nedělní závod serie Cyklomaraton tour, tentokrát do Pardubic pod Kunětickou Horu. Počasí bylo krásné, takže se nedalo nejet. Po brdech jsem byl mírně zatuhlý, ale dalo se to rozhýbat. Vyrazili jsme společně s Otou z Radotína v 8h ráno, abychom pohodlně stihli prezentaci, parking, rozjetí.

Start byl v 11 hodin. Já jsem byl již přihlášen na dlouhou trasu, tedy na dva okruhy, kdežto Ota se rozhodl po Brdech zvolit "dětskou" trasu. Sice to vypadá jako flákárna, nicméně věřte nebo ne, i tady se závodí naplno a ze všech sil. Prostě žádný "fitness" ani pohodička. Na startu byla samozřejmě i česká elita, takže bylo o konkurenci a tempo postaráno. Z minule jsem měl vyjetou první vlnu, což se ukázalo jako výhoda, protože start byl netradičně z kopce a do zatáčky. Po startu se balík začal sunout rychle z kopce, vměstnali jsme se i do oné zatáčky, potom druhá také vpravo a krátký asfaltový kopeček. Tam byl první nástup naplno, pole se začalo trhat. Ota byl v první skupině, já jsem si připadal jako na gumě. Mírně jsem plandal na konci a nakonec jsem skupinu dotáhl. Ovšem v zápětí se najelo do terénu, fouklo proti a balík se roztrhal dle výkonnosti bez servítek. 

Otu jsem vždy zahlédl za rohem, nebo na konci rovinky, ale nepodařilo se mi ho dojet. Jel jsem většinou ve trojici nebo sám. První kolo vzalo hodně sil, jelo se terénem kde byl volný písek, nebo po "zdupané" louce, ale trasa nebyla nijak technicky náročná. Před koncem prvního kola se trasa ještě zamotala v lesíku pod Kunětickou horou, poté jsme vyjeli opět nahoru do prostor startu a hurá do druhého kola. To už byl Ota v cíli. Na mě čekalo ještě pěkných 25km. Druhý okruh byl obohacen o výjezd po louce zpět ke startu, kde mi nahoře Ota podal nový bidon s ionťákem, což mi velice pomohlo.Tempo bylo stále rychlé, nechtěl jsem aby mě někdo dostihl, a tak rovinky byly letecké. Předjel jsem ještě pár lidí co odpadli, někdo zase dojel zezadu mě, pohyboval jsem se stále kolem 30. místa. Přibližně na 40km se vyjelo na širokou asfaltku, kde Ota byl v roli týmové podpory. Dostal jsem něco k jídlu chytil tempo. Následovala znovu pasáž podél vody, dlouhé schody na most, opět rovinka pod Kunětickou horu. Konec se blížil, motanice v lese mi vzala opět zbytek sil a tak jsem již nezaznamenal žádný posun v pořadí. Dojel jsem na 31.místě celkově a 12.v kategorii, s čímž jsem poměrně spokojen. V cíli jsem dozvěděl že Ota je vítěz, takže naše "mise" byla úspěšná.

V tombole jsme sice nevyhráli, ale člověk nemůže mít všechno :-)

Související články

Extrém okolo Mostu

7.června se sešla hrstka bajkerů na náročné, ne jen na image pojmenované, trati závodu Extrém okolo Mostu. Extrém v tomto případě nebyl jen o 90km dlouhé a 3000m stoupající trati. To nejtěžší bylo asi ve složení: 80% singltracky, velice náročné sjezdy, strmé výjezdy, trialové pasáže a dokonce freeridové vložky.
Asfaltové části by se daly spočítat na metry. Široké šotolinové cesty na stovky metrů. Jinak jen singl, singl a singl.
Pořadatelé včetně stavitele tratě Tomáše Trunschky označili trať jako 90km XC.

Berounský Bikemaraton 7/6/2009

Letos prvním závodem pod taktovkou Michala Daleckého byl Berounský bikemaraton. Datum připadlo na šťastnou sedmičku 7/6 a počasí přislíbilo o něco přívětivější tvář než minulý týden na Králi. Každý maraton se snaží mít...