Podkrkonošský maraton 2016

Na Podkrkonošský maraton jsme vyrazili ve dvojici Blacky a Jonti, oba jsme zvolili kratší 50 km trasu. Závod už známe, důležité bude po startu nezůstat příliš vzadu a v rozhodujících stoupáních ani jediném těžkém sjezdu příliš neztratit. 

Jonti:

Na startu se zařazuju dopředu, ale stejně před startem stojím až někde ve třetí řadě. Blacky je na tom podobně. Po odstartování se jede po rovině rozumně a docela bezpečně, postupně se oba dostáváme víc dopředu na přibližně desáté místo. V prvním menším kopečku se už jede docela tempo, tepy vysoko přes ANP, stejně se ale v první skupině drží okolo 20 jezdců. Držím se taky, ale cítím, že rozhodně nejsem nejsilnější. 

Po prvním výjezdu špatně odbočuje vedoucí motorka a čelo pole, asi deset lidí, tím trochu ztrácím a znovu se to míchá a předjíždí. V prvním delším kopci se trhá menší skupina, ve které se drží i Blacky, ztrácím na vrcholu asi dvacet metrů. S maximálním úsilím si to ještě s jedním jezdcem z Bakako dojíždím, skupina ale dál moc nejede, tak nás znovu dojíždí dalších asi pět lidí. 

Následující technický sjezd skupinu trochu rozředí a co neudělá sjezd, dokončí dlouhé stoupání. Znovu ztrácím, ale ve třech si ve sjezdu a po rovině znovu vedoucí skupinu dojíždíme. Je nás ještě 7. Je za mnou o něco víc něž hodina, ale už několikrát jsem jel úplné maximum a doufám, že budu brzo v cílí. 

V dalším, posledním dlouhém stoupání se koušu co to jde, dlouhou dobu se držím na pátém místě s Blackym a Zdeňkem Hendrychem, trochu nám ujíždějí Vojtěch Sedláček a Tomáš Ševců. V prudkém úseku mi na kořenu podkluzuje kolo, ztrácím asi pět metrů, ale už je nedokážu stahnout a z metrů se stávají desítky a později stovky metrů. Pořád se snažím jet, kde o každé místo. Současně přede mnou Blacky ztrácí v rychlém sjezdu a jede solo na 4. místě. Ještě několik minut jedu v dlouhém mírném sjezdu co to jde, dlouho nevidím žádné značení, doufám, že jsem neodbočil blbě, trochu zpomaluji, naštěstí se ale pár fáborků za chvíli objeví. Na konci sjezdu nestihám odbočit u rybníčku doprava na silnici, zajíždím si asi 10 metrů mimo, díky čemu mě má na dohled dvojice jezdců z Bakako Nová Paka. Po krátké chvíli se nechám dojet a dál jedeme ve třech. V posledním kopci se ještě snažím ujet, na vrcholu mám náskok asi 20 metrů, ten držím většinu sjezdu, nakonec mě přece jen sjíždějí. Ke konci se trochu taktizuje, ale když za to asi kilometr před cílem vezmou, dostávám křeče do stehen a nedokážu víc než jim viset za zadním kolem. Takhle vjíždíme do parku před cílem, kde první z nich nezvládá štěrkovou zatáčku, padá a blokuje i druhého. Objíždím je a dojíždím do cíle. 

Nakonec je z toho 3. místo v kategorii 30-39 let a 5. místo celkově. Blacky dojel o místo líp, 2. v kategorii a celkově 4. 

 

Související články

Plešivecká Držka 19.4.2008

Jarní brdská klasika, dvě kolečka okolo legendárního Plešivce jsou poctivým závodem. Jedno kolo má 17,4km a převýšení 653 metrů, což je velmi výživná porce, obtížností nad drtivou většinou závodů v ČR – na 100km by vyšlo převýšení přes 3800m…

Salzkammergut Trophy 2008, 2. část

Jak sem již slíbil v minulém článku, zde je pokračování a další report ze Salzkammergut trophy 2008. Po týdením bikování v rakousko – italských dolomitech jsme se v pátek ráno zabalili, naložili kola, věci i sebe do auta a vydali jsme se směrem Salzburg, do místa našeho dalšího ubytování. Cestou jsme se ještě naposledy stavili v Lienzu, kde jsme natankovali kvalitní a opravdu lepší benzín než v ČR (o litr nižší spotřeba i s klimatizací) a pak jsme již upalovali směr Spittal a dál Taurenským tunelem po dálnici do Salzburgu. Do místa našeho ubytování jsme dorazili lehce po druhé hodině odpoledne. Po drobném nedorozumění jsme se ubytovali v pronajatém bytu v domě na kraji Salzburgu, kousíček od německých hranic. Vybalili jsme a odpoledne jsme se jeli všichni společně lehce projet před zítřejším závodem. Večer pak za námi dorazila Jana Martínková s Michalem Prokopem, a tak jsme na zítřejší závod byli komplet. Kromě Michala který jel 200 km trať, jsme všichni byli přihlášeni na krátkou variantu, tedy 56,7 km dlouhou trať.

1. závod KPŽ - Kutná Hora

Na první závod Kola pro život 2009, což je mimochodem již 10. Ročník, jsem se přihlašoval až na poslední chvíli, tedy na startu. Z toho také vycházela moje startovní pozice která nebyla moc příznivá. V minulých letech jsem KPŽ moc nejezdil, takže ani body nejsou. Smířil jsem se tedy s tím, že...