Red Bull Dolomiten mann - úsek MTB

Při čekání v místě předávky od kajakáře se lehce protahuji a trochu už nervózně přešlapuju na místě. Každou chvilku vyhlížím kajakáře Petra, zda-li se neobjeví v nejbližší brance. Těsně po půl druhé vidím Petra, jak bojuje s tratí, konec je hodně těžký a kdo má nejvíc sil, nejvíc získává. Petr mi předává kolík a já startuji na svůj úsek. Okamžitě řadím pilu a sprintuju městem pod kopec. Průjezd městem je snadný, pár zatáček, nějaká ta rovinka. Ideální na rozjetí. Hned za městem přichází první stoupání, nic velkého, ale se ztuhlýma nohama člověka dokáže lehce potrápit. Na nic nečekám a jedu podlahu, nahoře sice málem umírám, ale o tom to přeci je tady. Položit život za dobrý výsledek a za celý team. Lehké klesání k řece, provazová lávka a už jsem v prvním „nosícím“ úseku. Zde dojíždím, tedy docházím první závodníky. Dává mi to sílu, první kopec a hned dva „záseky“  Po 15 minutách nesení, se trať konečně dostává na šotolinu. Ze zadu mě dojíždí jeden borec a postupně začínáme stoupat na Hochsteinkreuz, nejvyšší bod naší trati a konec stoupání. Mezitím si však dáváme ještě atraktivní průjezd Moosalmem, kde padáci měli mezipřistání. Zde je spousty diváků, kteří každého povzbuzují. Poté smyčka kolem nádrže a znova na šotolinu. Nohy mi v počátku nejeli ideálně, ale postupně se dostávám do rytmu. Sklon je sice na mě trochu větší než mi sedí, ale i tak to jde vcelku dobře. Po necelých 40 minutách závodu mě dojíždí další borec a předjede mě takovým stylem, jako kdybychom vůbec nestoupali. To mě trochu sráží, v zápětí mě předjíždí další. Tady se láme chleba. Zatnout zuby a zmáčknout se. Nevzdávám to a bojuji. Postupně sice borci ujíždí a lehce se mi vzdalují, avšak jejich tempo mě posouvá startovním polem stále výš. Postupně ještě během stoupání předjíždím cca 5 jezdů a posouvám náš team stále vzhůru. 

Ke konci se sklon postupně mírní a já konečně řadím těžší převod a užívám si dobrého pocitu. Závodníci co mě předjeli už se mi nevzdalují, naopak se přibližují a to mi dává motivaci. Těsně pod vrcholem, kde následuje poslední nosící pasáž, oba dojíždím a společně sjíždíme další dva borce před námi. Na nic nečekám, dávám Redbull shock a makám na kopec. Nahoře rychle nasedám a pokouším se vzpamatovat před náročným sjezdem.

Sjezd je tady hodně těžký, začátek ujde. Sklon je sice mírný, ale zato ostré kameny člověka dokážou potrápit. V polovině se však trať dostává na červenou a poté i na černou sjezdovku a přímým směrem padá dolů. V tuhle chvíli sem čekal, že místní borci mi ujedou a já nebudu mít šanci. Opak je pravdou, borci nahoře hodně brzdí a já naopak ujíždím jim. Moje brzdy už se začínají vařit, kapalina se začíná blížit ke svému bodu varu, poněvadž sklon je tak brutální, že kolo nebrzdí, nýbrž stále zrychluje a to mám brzdy zavřené na max. Kotouče jsou rozpálené do běla a pach spánkách destiček plyne krajinou. Poslední pasáž je už lepší. Trať odbočuje ze sjezdovky a rychlým traverzem se dostáváme zpět na Moosalm, kde následuje průjedz Red Bull branou a slalom mezi brankami. Na nic nečekám, jedu hranu a doufám, že kolo vydrží, pláště podrží a brzdy nezklamou. 

Poslední zatáčka a jsem dole, konečně odpočinek pro ruce, ne však pro nohy. Poslední kilometr je ve městě, jedu totální podlahu. Nevím jak na tom jsem, ale jedu o čas a umístění teamu. Zbývají stovky metrů a já si konečně užívám atmosféru závodu. Diváci povzbuzují, hlasatel křičí naše jména. A je tu cíl, brána a úleva. Mám toho dost, nohy lehce v křečích, ale úsměv na tváři. Jsem hrdý na celý team a na svůj výkon. Dal jsem tomu maximum. Celkově se náš team, s názvem Team Praha 16 – Radotín, umisťuje na perfektním 42. místě v celkovém pořadí, v čase 5 hod 22 min a 16 vteřin. Spokojenost z úspěchu ze všech sálá naplno a my si užíváme ten krásný pocit.

Další ročník se koná opět na začátku září a náš team se těší na další účast na takto extrémním, ale přesto krásném a těžkém štafetovém závodě, jako Red Bull Dolomiten mann je. Cool

 

Na závěr bych však rád poděkoval za všechny členy teamu především městské části Praha 16 – Radotín a společnosti Kondor s.r.o. za podporu teamu v 23. ročníku Red Bull Dolomiten mann 2010.

 

Související články

Extrém okolo Mostu

7.června se sešla hrstka bajkerů na náročné, ne jen na image pojmenované, trati závodu Extrém okolo Mostu. Extrém v tomto případě nebyl jen o 90km dlouhé a 3000m stoupající trati. To nejtěžší bylo asi ve složení: 80% singltracky, velice náročné sjezdy, strmé výjezdy, trialové pasáže a dokonce freeridové vložky.
Asfaltové části by se daly spočítat na metry. Široké šotolinové cesty na stovky metrů. Jinak jen singl, singl a singl.
Pořadatelé včetně stavitele tratě Tomáše Trunschky označili trať jako 90km XC.

ABB Cup 2009

Týden po transbrdech, 23.5., se konal teprve druhý ročník závodu pod hlavičkou hlavního sponzora - ABB Cup. Místo konání bylo v Jablonci nad Nisou, tedy v Jizerských Horách. Na to, že se jednalo o druhý "díl" tohoto závodu, se sešlo poměrně početné startovní pole s cca 300 závodníky. Start byl...