Rychlebské Stezky XC/AM pohledem

Nevíte co s víkendem a kola dupou nedočkavě v koutě? Preferujete spíše zábavu a výzvy, než tupé polykání kilometrů po snadných cyklostezkách? Rádi očekáváte hodně a dostáváte hodně? Třikrát Ano = čas vyrazit na Rychlebské stezky. Váháte? Čtěte dál...

 

 

Všechno začalo nenápadně v roce 2008 a za pouhé tři roky se z doslova zakopané prdele, vesničky Černá Voda, stal bod zájmu na mapách české bikerské komunity. Kdo tam ještě nebyl, ten se tam chystá a pojem Rychlebské stezky zná skoro každý kdo pozná horské kolo od silničky.  Pro ty z vás, kteří ještě neměli tu čest, jsou určeny následující řádky.

 

 

Cestování

Hned ze začátku bych přidal praktický tip pro cestovatele ze západní a severní části republiky, nejezděte v pátek odpoledne. Úsek Hradec Králové-Náchod bývá dost ucpaný nákladní dopravou. Navíc pro návštěvu Stezek je ideální si rezervovat spíše prodloužený víkend, v lokalitě je hodně pěkného ježdění.

 

 

Ubytování

Díky zájmu o Stezky bych se nespoléhal na last minute rezervaci a zamluvil si raději ubytování dostatečně dopředu. Pro dobrodružnější povahy přidám tip na divoké stanování u krásného lomu Rampa (možnost deep water soloing). Kdo by radši stanoval s určitým zázemím, je možnost u ubytovny Nová Radost v Černé Vodě. S nabídkou ubytování vám pomůže i info centrum RS a samozřejmě jejich web.

 

 

Traily

A jdeme na to, proč vlastně do Rychlebek vyrazit. Koncem roku 2011 bylo možné vyrazit na tyto traily:

 

 

Trail kolem černého potoka. Převýšením i povrchem nenáročná trasa podél potoka do Malé Kraše. Ideální trail na rozjetí a seznámení se specifickou úpravou stezek. Díky nasypané vrchní vrstvě bílých kamínků vidíte trasu dostatečně dopředu a nemělo by se tedy stát, že vás překvapí zatáčka. Potenciálně problematické kameny a kořeny jsou označeny sprejem a obtížnost si dávkujete jen rychlostí průjezdu a hraním si s adhezí v zatáčkách. Ideální kolo na tento trail bych viděl HT střelu s AM plášti rozměru kolem 2,2“ s nižším tlakem. Majitelé vyšších enduro zdvihů tenhle trail budou vinit z přílišné šlapavosti, čistě sjezdová pasáž na něm není žádná. Secret tip pro fajnšmekry, cestou zpět u rybníka Plavný je veřejný altánek s grilem a teráskou na břehu rybníka. Dokázal bych si tam představit fajn večerní grilovačku.

 

 

Přiložíme na obtížnosti a přesuneme se na druhou stranu Černé Vody, do kopců.

 

 

Vzhledem k jednosměrnosti trailů je logickou volbou Trail Dr. Wiessnera. Pod tímto vědeckým názvem se ve skutečnosti skrývá přísně nevědecká dřina. Po úvodním vymotání z vesnice nastoupáte kombinací pěšinek, asfaltu a šotoliny k začátku trailu a přichází čas zařadit malou pilu. Ano čtete správně, malou pilu. Wiessner je až na pár pasážích mírnějšího sklonu poměrně poctivá stojka a vyjet ho čistě je stejnou měrou o technice jako o fyzičce. Slabší kusy a jezdci s EN/FR koly budou skřípat zuby a možná i podrážkami o zem. Provedením  a kompozicí mi trail přišel s náskokem nejhezčí. V opačném směru (zakázáno!) by to byla jasná pecka, nahoru si to užije spíše ten, kdo má dost výkonu. Po cestě je pár jasných foto spotů s dostatkem světla i zajímavými kulisami.

 

 

Přijíždíme na horní rozcestí a přichází dobrovolná volba. Chci na Mordor – jedu doprava. Pro dnešek piánko – jedu doleva. Čtenáři jsou jistě krvežízniví, tedy směr pravá.

 

 

Pár desítek metrů pohodového trailu vystřídá lesní šotka a tu záhy střídá solidní uphill k začátku nejtěžší sekce Wales. Vyjet k začátku Walesu v kuse je už cenný skalp. Nahoře nádech, výdech, kontrola životní pojistky a jde se na to. Zatáček je poměrně laškovný a až k dřevěné vyhlídce to vypadá jako brnkačka. Pak to ovšem razantně přitvrdí a následuje pár stovek metrů kamenolomu v nízkém smrkovém hustníku. Na tuhle sekci si musí najít každý recept. Majitelé nižších zdvihů volí pomalejší trialový průjezd, kdo má víc centimetrů zdvihu, dost překážek pošle a nechá kolo nažrat. Obtížné kamenné schody střídají krátké technické výjezdy a celé se to motá na velmi úzké „pěšince“.  Okousané kameny od pil, rokáčů, pedálů, rámů, kolíků bot a kdo ví čeho ještě jsou důkazem, že ne každý dává překážky čistě. Po přejezdu do vyššího lesa se zvýší flow trailu a celá druhá polovina je už celkem let, zde jednoznačně je rychlost přítelem cyklisty, dokonce mizí ostré šlapavé výšvihy. Po prvním absolvování Walesu budete určitě rádi, že jste přežili a nic na kole neurvali. Ideální kolo na Wales je cokoli co vás nemrzí zahodit, a zdvihy maximální na kterých jste schopni ještě něco vyšlapat, gumy z měkčí směsi v rozměru kolem 2,4 a nižším tlakem dost pomohou.

 

 

Po Walesu přijde rozhodnutí, zdali to pustit dolů trailem Prokletý, nebo si prodloužit zážitek a jet Biskupský. Zatáčíme vlevo a je tady Biskupský.

 

 

Váhám kde se vzal název trailu Biskupský.  Po projetí se kloním k tomu, že je to proto, že by to dal i šéf místní diecéze  v rámci dojezdu za svými ovečkami. Na trailu je občas kamínek, ale nic co by zasluhovalo větší pozornost HT jezdců, fullisté řeší jen co za převod pro maximální průlet. Trail poměrně rychle uteče a shodli jsme se, že na něj extra vzpomínka nezůstane. Ne, že by byl špatný, nebo nudný, ale v konkurenci ostatních mu podle mě patří chvost a to zejména proto, že na něj navazuje místný lahůdka Tajemný.

 

 

Po projetí Biskupského nás čeká kousek spojovací šotoliny a jsme opět na vrchním konci trailu Dr. Wissnera.

 

 

Před námi je nejdelší a nejhravější trail Tajemný. Obtížnost ale není radno podcenit. Zejména napoprvé to svádí k rychlé jízdě a přestože obecně je lepší ho jet rychleji, umí přichystat pár překvapení jako hodně zúžené pasáže mezi kameny, nebo náhlé zalomení ostrou zatáčkou, které přes terén nebylo vidět apod. Aniž bychom nějak riskovali, byl to jediný trail, kde si více lidí z naší party neplánovaně vystoupilo z kokpitu. Kamenů je zde hodně a nejsou rozhodně z molitanu. Specialitou trailu jsou vyšší příčně uložené kameny, kde není vidět za hranu. Neúspěšné pokusy o překonání těchto překážek dokumentují pilami okousané hrany. Jasným řešením je to skákat, nebo alespoň přehazovat přední kolo co nejdále za kámen. Na pár místech se trail zúží mezi kameny na rozměr „lovec šaltrů“ a když se k tomu přidá i nutnost zatáček, je lepší mít kolo pevně v ruce. Perfektní zážitek z tohoto trailu si odvezou jezdci většiny kol, nicméně hodí se mít pár centimetrů zdvihu pod zadkem a bezdušové řešení obutí.

 


Alternativou výše zmíněných dvou trailů je Prokletý. Konečně něco kde se tolik nešlape. Hezky udělané zatáčky a dobrý povrch s gripem umožní zkušenějším jet poměrně svižně. Trail si vychutnají i technicky slabší jezdci bez rizika pádu. Jen škoda, že poměrně rychle uteče a není pak snadné se vrátit opět nahoru na Tajemný. Nepochybuji, že místní ví kudy všechny trailu propojit do jedné vyjížďky, ale v mapce z info centra to zakresleno není.

 

 

Ať už jedeme Tajemný nebo Prokletý dostaneme se do místa kde začíná trail Mramorový.

 

 

Mramorový je obtížností o trochu lehčí než Tajemný,  je ale mnohem více šlapavý. Technicky obtížnějších míst najdeme jen pár, nejvíce dovedností vyžaduje krátký úsek do kopce, který následuje po malém brodu. Jinak není moc co technicky řešit . Jelikož to nebude první trail co pojedete, budete už mít grip místní žuly v krvi a hned tak vás něco nepřekvapí. Jezdivý AM full je pro Tajemného určitě nejlepší volba, ale i jezdci na HT nebudou mít problém, jen budou muset častěji zvednout zadek ze sedla.

 

 

Blížíme se ke konci a stále máme solidní nadmořskou výšku.

 

 

O tu nás v mžiku připraví trail Sjezdy. Vlažný začátek v lese přes kořínky vystřídá lesní průsek s boulemi, občas proloženými kameny a kořeny. Tady se to dá pustit hodně svižně a je to konečně místo, kde se hodí teleskopická sedlovka. Na první průjezd doporučuji spíš obezřetnější přístup, některé díry u boulí nejsou kompatibilní s vysokou rychlostí je dobré si je „načíst“ do paměti. Tento úsek trailu se bude určitě měnit v čase. Vybrzdí se stopy a kořeny i kameny více vystoupí. Trail pokračuje hravou širokou cestou na jejímž okraji jsou postaveny menší skoky akorát velikosti pro XC/AM kola. Pokud nemáte zrovna gramařské výplety od ZTR nebo FRM nemusíte se bát skoky zkusit. Dojezd trailu je vlnovka podle potoka až k rozcestí pod hradem. Pro maximální rychlost a zážitek ze sjezdů je určitě ideální EN/FR kolo, projet se to bez problémů dá na čemkoli. Vždy se dá vybrat hladká a pohodlná stopa.

 

 

Na plácku pod hradem se můžeme ještě nechat zlákat trailem Kolem hradu, což je záležitost na deset minut s jedním krátkým výjezdem, sjezdíkem a rovinkou. Ideální na hecovačku na čas, ale pozor na pěšáky. Terénem je to těžší než trail podél černého potoka, ale po příjezdu z vrchních trailů vám to přijde jako pohodička. Jet se to dá téměř na čemkoli.

 

 

Cestou zpět do Černé vody budete míjet hotel Černá Voda se zahrádkou. Ideální místo na doplnění energie a nějaké to vychlazené pivko z produkce pivovaru Černá Hora.

 

 

Tipy na výlety v okolí

Po zážitku ze stezek bude určitě těžké absolvovat stejně výživnou vyjížďku. Nicméně v okolí se najdou skutečné perly MTB. Rozhodně lze doporučit trasu Žulová (červená TZ)-Smrk (asfalt z Nýznerova, vrch po modré a žluté)-Kladské sedlo (neznačeho po státní hranici)-Smrk (po červené)-Nýznerov (zelená)-Žulová-Černá Voda.

Vyhlášená je i trasa Rejvíz-Zlatý Chlum-Jeseník. Jak si to pospojujete do trasy nechám na vás, všechno záleží jak moc si chcete naložit. Dalším tipem je poslat to ze Smrku po hranici na druhou stranu směr Špičák, Černý Kout, ale to už není celé bez přenášení jetelné na rozdíl od varianty výše. Mimo sezonu nebo ve všední dny je možnost zkusit i turistické značky z hřebene Jeseníků, například žlutá a červená ze Šeráku. Ale pozor na ochranáře, oficiálně zde MTB není povoleno.

 

 

Užitečné info

V info centru šikovná mapa stezek stojí 40kč a je tam i možnost menšího servisu, nákupu velomateriálu a najde se i pár kusů oblečení. Vedle info centra je malá samoobsluha, otvíračku netuším, ale mají i v sobotu. 

Závěrem

 

 

Zbývá už jen poděkovat stavitelům stezek. Klobouk dolů před vaší prací. Ve srovnání se Singlem pod Smrkem je tohle o tři galaxie jinde a takhle nějak si představuju „umělou“ bajkovou lokalitu. Do budoucna přeji mnoho sil při budování dalších trailů.


Štítky: 

Související články

Author Král Šumavy 2008

Tento víkend se jel v Klatovech další, již 15. ročník legendárního závodu s největší cyklistickou účastí, Author Král Šumavy. Letos se i přes kolizní termín s jinými závody, postavilo na start více jak 2200 závodnic a závodníků milující horská kola. S roční odmlkou i náš team měl své zastoupení a to jak na dlouhé trase, kde závodil Jirka, tak na krátké, kde jsme měli dvě želízka v ohni Jitku a Otu. Start dlouhé byl již v 7:30 sobotního rána a to znamenalo se do Klatov vydat o den dříve. Start závodu proběhl v klidu. S vidinou 105 km v šumavských kopcích by se dalo čekat relativně pomalé tempo, ale to by na startu nesměli být závodníci, kteří si brousili zuby na dobré umístění.

Prokopský Chrt - neoficiální MTBO - 4.6.2008

Je půlka týdne a zatímco moji kolegové v práci se už hroutí vyčerpáním a nemůžou se dočkat víkendu, já i přes nepřízeň počasí chci dnes zjistit co to obnáší stát se Prokopským Chrtem. Klasicky si mě ve tři stáhne generál na neohlášený meeting, nervozně koukám na hodinky, ale v 16,45 konec, hurá, profrčím kancelář, zaklapnu notes a mydlím to domů.

Viprahlý Bajkonur 18.4.2009

Rok se sešel s rokem a je tady další ročník populárního MTBO. Letos to pořadatelé řádně nafoukli a místo loňských 4 hodin nám vyměřili limit rovných 7. Kategorie solo nebyla vypsána a tak jsem se domluvil s Otou, že si to dáme spolu. Plán byl, že to bude lehké rozjetí před sezonou a o tom, že...