Šumava aneb bikování v bývalém vojenském prostoru - část 1.

Šumava je u nás největším Národním parkem a tak láká k návštěvě několika tisící turistů ročně a to jak pěších tak především cyklistů. Na Šumavu jezdím od roku 1998 skoro každý rok a letos to nebylo jinak. Tentokráte sem si ji vybral pro svoje malé bikové soustředění. O pravém bikování jako v Livignu však nemůže být řeč, povrch stezek je asfaltový nebo šotolinový se šířkou cest min 2 metry. Ale i tak mi to nezabránilo v docela kvalitní přípravě. Zkusím zde popsat pár tipů na trénink v samém srdci Národního parku.

Naším výchozím bodem se tentokráte stává penzion Mechovský dvorec nedaleko obce Srní. Zde je takřka jediná možnost startu a to podél Vchýnicko – Tetovského kanálu, lehce proti proudu na Rokytu a tak většina našich výletů začíná tímto směrem.

První tip na trénink:
Začneme středně náročným okruhem, délka je necelých 50 km a nastoupáme při tom cca 700 výškových metrů. Od Rokyty se vydáváme dále podél kanálu až na Modravu, kde bereme směr Javoří pila. Do této chvíle mírně stoupáme. Na Javoří pile bereme směr Oblík a rázem před námi stojí kopec. Není dlouhý, ale dá se na něm trochu potrápit. Nahoře si můžeme dopřát malou odbočku přímo až na vrchol Oblíku (trasa vede cca 1 km od samotného vrcholu, po levé straně kopce). Je trochu technicky náročná, ale výhled stojí za to. Po Oblíku následuje lehce zvlněná trasa až k rozcestníku, který nás navede k vrcholu Poledník. Zde uhýbáme doprava a po šotolinové cestě mírně stoupáme až na rozcestník Předěl, ten mineme a stále míříme k vrcholu. Zde se kopec již trochu utahuje, ale výsledkem po necelých dvou kilometrech je dosažení vrcholu Polední hory s jednou nejvýše položených rozhleden u nás. Z rozhledny Poledník je krásný výhled na celou Šumavu i německou část Bavorského lesa.
Po pokochání se pohledem sedáme opět na kolo a užíváme si dlouhého šotolinového sjezdu do Prášil. Jedeme opět okolo rozcestníku Předěl, ale tentokráte se držíme červené turistické značky až do Prášil. V půli kopce je možné odbočit vlevo k Prášilskému jezeru (až k jezeru se nelze na kole dostat, posledních cca 150 metrů se musí pěšky, bez kol). V Prášilech se můžeme občerstvit v cukrárně a pak lehce zvlněným terénem se vracíme zpět po silnici do Srní – Mechov, kde už je náš dnešní cíl. Na rozjetí ideální trasa.

Druhý tip na trénink:
Tentokráte nás čeká a něco náročnější okruh s délkou cca 72 km a s převýšením 1100 metrů. Start je stejný jako v předchozím tipu, tedy podél kanálu až na Rokytu. Zde však uhýbáme k červené stezce a krátkým, ale technickým sjezdem se dostáváme na silnici vedoucí k autokempu Antýgl. Do kempu však až nedojedeme, ale hned za mostem přes Vydru bereme směr vlevo, abychom hned zatočili doprava. Je zde sice umístěná značka se zákazem vjezdu pro cyklisty, ale ta platí pouze na určitou část, kde se mi pohybovat nebudeme.
Po necelých  500 metrech se dostáváme ke žluté turistické značce. Ta nás za stálého stoupání dovede až těsně k obci Filipova Huť. My však nejedeme do vesnice, ale zatáčíme doleva a míříme směr Horská Kvilda. Po příjezdu na Horskou Kvildu se dáváme doprava, napojujeme se na silnici a po ní míříme cca 2 k až k odbočce na Zlatou studnu. Zadov a Churáňov. Delším šotolinovým stoupáním se dostáváme k rozcestníku, který nás navede na modrou turistickou značku. Zde si na své konečně najdou i technicky zdatní jedinci. Cesta nás navede přímo na Zlatou studnu odkud se lesem a šotolinovou cestou dostáváme zadem na Churáňov. Churáňov rychle projedeme a asfaltovým výjezdem přijíždíme na Pláně, kde se konečně dočkáváme vytouženého dlouhého sjezdu se super kvalitním asfaltem (vhodný i pro silniční kola). Sjezd míří přes Nové Hutě, Svinnou Ladu až do Lady Borové, kde se občerstvujeme v místní samoobsluze a vydáváme se směr Knížecí Pláně (v Borové Ladě doprava lehce nahoru). Na Knížecích pláních můžeme využít restaurace a jejich nabídky v podobě pralinkových knedlíků. Restauraci objedeme z levé strany, uhneme dopravě a za stálého a prudkého stoupání se dostáváme k hraničnímu přechodu s Německem, na Bučinu.
Zde můžeme vidět nově vybudovanou venkovní expozici v podobě „drátů“ které za minulého režimu bránili útěkům za hranice do Německa a Rakouska. Z Bučiny se vydáváme opět po červené turistické značce, která nás vede na úpatí vrcholu Stráž (1308 m.n.m.), odkud se spouštíme šotolinovým sjezdem k rozcestí u Pramene Vltavy (možnost cca 250 metrové odbočky k samotnému prameni). Po příjezdu k rozcestníku se držíme stále červené a začneme stoupat delším šotolinovým výjezdem na úpatí Černé hory (1315 m.n.m.). Opět dolů po šotolině a ocitáme se u Ptačí nádrže, odbočujeme vlevo a po asfaltu míříme kolem Ztracené slatě až na rozcestí Na ztraceném. Zde můžeme udělat lehkou zajížďku na Březník, odkud je krásný výhled na Luzenské údolí s vrcholem Luzný (vrchol leží na německé části Šumavy). Cyklisté však dále nesmějí a tak se vracíme zpět na rozcestí Na ztraceném a lehkým asfaltovým klesáním podél Modravského potoka sjíždíme až na Modravu. Odtud dál můžeme pokračovat, kolem řeky Vydry a Vchýnicko – Tetovksého kanálu až do našeho dočasného domova na Mechovském dvoře.

Související články

Trek Top Fuel 2010

Po loňském představení kompletně inovované řady Trek Top Fuel nabízí značka Trek v takřka stejné podobě tyto úspěšné závodní XC celoodpružené stroje i pro sezónu 2010.
Kola jsou opět svým osazením a technologiemi připravená na závodní nasazení na tratích cross country i maratonů.
...