Trans Brody

Přes nepříznivé počasí, které spíše vybízelo zůstat v posteli, jsem se vydal na již 6. ročník závodu Trans Brody v Libři u Prahy. Jak již název napovídá, občas na trati potkáte nějaký ten brod, což s ohledem na současné počasí, kdy většina brodů dosahovala 1. stupně povodňové aktivity, zaručovalo kopec srandy.

Na startu potkávám Roberta (Kellys Bike Ranch) a jedem se spolu rozjet do prvního stoupání, kde teče místama regulerní potok z hřebene, takže již před startem vypadám tak trochu zmáchaně. Pět minut do startu a já se řadím do první lajny, na startu vedle mě stojí Honza Šťastný (Bikeclinic Cannondale), báchorky, že jede krátkou jsou mylné. Přesně v 11:00 výstřel a vydáváme se na trať, první stoupání se jede pro mě příjemné tempo, držím se za zadním kolem Honzy, tzn. na druhém místě. Ve ¾ prvního stoupání se otačím, jak to vypadá za náma, překvapivě vidím jedině Roberta, který už také ztrácí kontakt. Na horizontu jsme už jen ve dvou, následuje sjezd, podmačený podklad a mé pláště si moc nerozumějí a chytám zde díru na Honzu. V rychlém sledu je tu další výjezd, kde se opět přibližuji, ale následný další sjezd znamená pro mě ztrátu očního kontatku na Honzu. Jsem na necelém 8mém km a jedu sám, za mnou díra, čekat nemá smysl, časovka na 42km začíná a s tím i taktické plány od blackyho berou za své, dneska to bude o hlavě. Na 16tém km tu máme první brody, ehm, řeky. Voda dosahuje 80ti cm a je dost ledová, nečekaně. Na druhou stranu jsem za ně rád, protože se aspon opláchne kazeta a převodníky od bláta. Za půlkou závodu je mi hlášena sekera na první místo kolem minuty. To mě dcl motivuje a zkouším s tím ještě něco udělat, jenže hned další sjezd jedu na hraně a nečekaná zatáčka mě málem katapultuje, no nic, radši se vrátim k jízdě na jistotku. Následuje stoupání na Zvole, kde se mi prvně v závodě jede zle, hodně bláta a podmáčený povrch, který je koloritem každého stoupání, mé počínání neulehčuje. Ve Zvoli je také poslední občerstvovačka, ztráta na prvního je zde už ke dvěma minutám, žádná sláva holt jedem max o druhé místo a smířuji se s tím. Na následující dlouhé rovině a na větru trpím, snažim se jet co to dá, diváci při trati fandí a hlásí mi odstup, za to jim moc děkuju! Nicméně na 40tém km přehlížím odbočku a sjíždím z tratě, po pár set metrech sem na hlavní a nevím kudy, naštěstí pán v autě mě nasměruje a po 50ti metrech sem zpět na trati. 43. km za vesnicí Okrouhlo a další chyba, přehlížím obočku k brodům a jedu rovně, tady je zásek větší, odhadem 2-3 minuty (podle garmina si zajíždim necelé 2km) a pomalu se loučím s bednou. O to větší překvapení, když po návratu na trat je mi stále hlášeno 2. místo. Následuje brod, bláto, víc bláta, o hodně víc bláta, singl v lese a už sjíždím do cíle. Zásek na Honzu je v cíli 7 minut, který narostl hlavně díky mým chybám ve druhé části závodu.

Závod to byl krásný, ale náročný, čas 2:19 v cíli na 50km mluví za vše a jsem rád, že jsem dal přednost závodu, který vede opravdu terénem před sobotním závodem z dílu CMT v Krči.

foto: Ema Pellarová

Související články

VIPrahlý BAJKonur

Prvního letošního MTBO jsem se nemohl dočkat. Je to moje nejoblíbenější disciplína, přeci jen šlapat umí kde kdo, ale ještě u toho myslet, to už je pro některé borce oříšek. Hned po oznámení závodního prostoru v březnu jsem si čas od času vzal mapu a promýšlel, kam bych dal já kontroly a kudy bych případně jel postupy. Dost mi pomahálo i vědomí, že se jedná o téměř můj domácí revír.

Silniční Král Šumavy

V sobotu 13. září v 9,00 startoval v Klatovech na náměstí již 15. ročník tradičního silničního maratonu Král Šumavy na 150km. O dvě a půl hodiny předtím tratě na 200 a 250km.
Já se samozřejmě účastnil závodu na 150km ať už z důvodu prvního silničního závodu, pozdějšímu startu oproti...

CKKV časovka dvojic

Odpočinkový tréninkový cyklus a krásné slunečné počasí zvaly k sobotnímu popojíždění na kole po cukrárnách a kavárnách. Ne však naše závodnice Jitka.  V kalendáři CKKV po časovce jednotlivců z minulého týdne byla na řadě tentokrát časovka dvojic.

Jitka tak přišla s návrhem na účast v...