Trek Krkonošák 2015

Po lonské účasti, která byla okořeněna pádem a následné mumifikaci za pomocí Urgo náplastí, se tento maraton zařadil mezi mé nejoblíbenější závody. Táhlá stoupání střídají rychlé sjezdy, a když už se přece jen jede po rovině, tak většinou v technických singlech, která prověří zručnost každého jezdce. Letošní ročník byl dokonce na trase 85km zařazen do Českého poháru v maratonu, což jen značí náročnost těchto tratí, kdy na této trase jezdec nastoupá 2650 výškových metrů a právě tuto trasu jsem zvolil.

Jelikož se jednalo o můj první Český pohár v maratonu, taktika byla jasná, nepřepálit to! Po startu v 9:30 se celé startovní pole vydalo z Lyžařského areálu v Popelkách za zaváděcím autem do Lomnice nad Popelkou, kde byl pod sjezdovkou naplánován ostrý start do 3km dlouhého stoupání. První věc, která mě překvapila, byla ohleduplnost v balíku, který byl v kontrastu s jinými masovými závody. Nikdo si zde nedovolil podjíždět, kličkovat či házet vlny, zkrátka kvalitní startovní pole bez "závodníků do prvního kopce bylo znát". Po ostrém startu se celé startovní pole začalo v dlouhém kopci rychle selektovat, já si držím mírný odstup za první skupinou, jede se mi dobře a tepově se držím v rozumných hodnotách do 180 tepů. Po mírném narovnání profilu si dojíždím první odpadlíky ze skupiny přede mnou a v následném sjezdu se dostávám do první skupiny, kde se o tempo stará Šilar, Kaněra, Bogár, Jobánek a další, takže společnost více jak solidní. Ovšem díky náročnému profilu se v dalším stoupání skupina trhá a já zůstávám ve skupině s klukama z Pítrsbikes, kde jedeme krásné tempo bez nastupování.

Občas se je snažím na špici vystřídat, ale jakoby jim to spíš vadilo a nechávají si mě za radši zády, no upřímně, mně to nevadí. smiley Tímto tempem brzdy dojíždíme lidi ze skupiny před náma, jedním z nich je i Kutnohorský dřevorubec, Kuba Kavalír, který se hned zabuduje do naší skupinky. Na 30.km za Bradleckou Lhotou dojíždíme další početnější skupinu, na nic nečekáme a hned jim „nastupujem“, tou dobou se pohybuju na 8mém místě celkově, no celkem dobrý. Následující stoupání na Chlum je pro mě nekonečné, držím se za zadním kole Kavase, ale jedu hranu, stoupání se stále utahuje až k 18%. Naštěstí držím kontakt a v dalším sjezdu jsme zas kompaktní skupina.

Následují těžké sjezdy, kde se takticky pohybuji v popředí skupiny za Kavasem a vypracováváme si menší náskok, ale zde si vybírám svůj díl smůly a chytám pomalý defekt na zadek. V půlce sjezdu musím již zastavit a dofukovat, tím mi ujíždí celá skupiny a sám je nemám šanci dohnat. Jedu tedy dalších 10km sólo jízdu a v hlavě mám myšlenku to zabalit, protože plášť není schopen udržet tlak nad 1 bar. Ve Rváčově na 50. km stojí tatík s občerstvením, takže po výměně lahve opět foukám a následně se připojuji do skupinky s Honzou Černým a Petrem Sulbacherem. V následném stoupání na Žlábek necháváme v dáli Petra a s Honzou pokračujem ve dvou vstříc Kozákovu. Zde již začínám trpět, plášť se mi opět žvýká, takže další povinná zastávka a foukání. Honza mi ujíždí a já zas jedu sám, na morálku peklo. Následných 20km do cíle je již nekonečných, bolí mě záda, nohám už chybí tah a zadní plášt zas měkne. Poslední kilometry již odpočítávám a o to víc sráží mojí psychiku, když na 82. km je mi sděleno, že ještě 8 km do cíle! Možná se zdá 5km navíc málo, ale když už člověk bojuje sám se sebou, tak každý metr bolí. Nemusím ani naznačovat, že tyto poslední kilometry nejsou po žádném asfaltu, těžký singly střídájí průdké výjezdy, kde uvažuji i nad chůzí. Náladu mi zvedá nápis Lomnice nad Popelkou a v hlavě začínám myslet na gulášek v cíli, jenže další zrada! Místo přímého směru do cíle, objíždka, jak jinak do kopce. Posledních 120 výškových metrů už odpočítávám po centimetrech a v čase 4:23:57 se dostávám do cíle na 12. celkově a 3. v kat. Expert! 

Související články

Sázavský Blizák 2008

Další závod konající se v údolí tekoucí řeky Sázavy se jel tuto sobotu. Zázemí závodu bylo situováno do města Sázavy pár kilometrů od Prahy. Ve stejném termínu konající se MČR v XC a maratón v Polské Gluszyci se nedalo očekávát účast liťáků, ovšem na startu se alespoň představili naši cyklokrosaři Radek Šimůnek a Martin Bína. I náš team měl své zastoupení v podobě Oty.

Winter Trans Brdy 15/11

„Přijeďte si do Let zazávodit a udělat tak pohodovou tečku za závodní sezonou“. Kdo na to Michalovi skočil, ten si pěkně protáhl nohy. Obec Lety, ač malá počtem obyvatel, je z bikového hlediska jednou z nejdůležitějších na mapě ČR. Startuje se zde každoročně serie tří brdských závodů s různým...

Berounský Bikemaraton 7/6/2009

Letos prvním závodem pod taktovkou Michala Daleckého byl Berounský bikemaraton. Datum připadlo na šťastnou sedmičku 7/6 a počasí přislíbilo o něco přívětivější tvář než minulý týden na Králi. Každý maraton se snaží mít...