Velká Kunratická 9/11

Po letech zase jedu na start sockou, už na Kačerově je jasné kdo je běžec a kdo jen náhodou v neděli ráno jede stejným směrem. V klídečku s předstihem dorážím na místo, prezentace proběhla bez problémů, potkávám pár kamarádů a kecáme. Neúprosně se přibližuje startovní čas, tak si jdu klusnout a  najednou stojím v lajně na startu a padá klasická otázka na spolubojovníka "za kolik to běháš". Ledabyle prohodil: pod 15, což je i můj cíl a tak se rovnám s tím, že poběžíme spolu. Píp, píp, píp START. Hned za začátku ho pouštím, co kdyby mi to po včerejším šrotu a pivkách na VIPrahlu netáhlo. Po pár metrech mi ale přijde pomalej a tak nasazuju pracovní tempo "hrana" a sekám to skrz pole běžců. Na Hrádek si mě vychutnal někdo zezadu, ale zle mu nejdou rovinky a za Václavem je můj. Klasický boj v posledním kopci a rozbíhám rovinky. Táhnu to víc hlavou než nohama a už se vidím v cíli. V seběhu jako vždy je plno blokerů. Řvu uhni, jeden to pochopil dva ne, tak na ně řvu ať to napálej, což naštěstí činí, ikdyž dalo by se víc. Spurt na rovince mi tradičně jde a v plným beru ještě tři kusy. Časomíra se zastavila na 14,13, což je můj nejlepší čas. Dalo by se i rychleji o cca 5-10 sec kdyby nikdo nevadil po cestě. Celkově 21. v kat 59 celkově ze 1762 startujících v kategorii Hrádek. Tak za rok zase Laughing

Související články

Plešivecká Držka 19.4.2008

Jarní brdská klasika, dvě kolečka okolo legendárního Plešivce jsou poctivým závodem. Jedno kolo má 17,4km a převýšení 653 metrů, což je velmi výživná porce, obtížností nad drtivou většinou závodů v ČR – na 100km by vyšlo převýšení přes 3800m…

Salzkammergut Trophy 2008, 2. část

Jak sem již slíbil v minulém článku, zde je pokračování a další report ze Salzkammergut trophy 2008. Po týdením bikování v rakousko – italských dolomitech jsme se v pátek ráno zabalili, naložili kola, věci i sebe do auta a vydali jsme se směrem Salzburg, do místa našeho dalšího ubytování. Cestou jsme se ještě naposledy stavili v Lienzu, kde jsme natankovali kvalitní a opravdu lepší benzín než v ČR (o litr nižší spotřeba i s klimatizací) a pak jsme již upalovali směr Spittal a dál Taurenským tunelem po dálnici do Salzburgu. Do místa našeho ubytování jsme dorazili lehce po druhé hodině odpoledne. Po drobném nedorozumění jsme se ubytovali v pronajatém bytu v domě na kraji Salzburgu, kousíček od německých hranic. Vybalili jsme a odpoledne jsme se jeli všichni společně lehce projet před zítřejším závodem. Večer pak za námi dorazila Jana Martínková s Michalem Prokopem, a tak jsme na zítřejší závod byli komplet. Kromě Michala který jel 200 km trať, jsme všichni byli přihlášeni na krátkou variantu, tedy 56,7 km dlouhou trať.

Viprahlý Bajkonur 18.4.2009

Rok se sešel s rokem a je tady další ročník populárního MTBO. Letos to pořadatelé řádně nafoukli a místo loňských 4 hodin nám vyměřili limit rovných 7. Kategorie solo nebyla vypsána a tak jsem se domluvil s Otou, že si to dáme spolu. Plán byl, že to bude lehké rozjetí před sezonou a o tom, že...