VIPrahlý BAJKonur

Prvního letošního MTBO jsem se nemohl dočkat. Je to moje nejoblíbenější disciplína, přeci jen šlapat umí kde kdo, ale ještě u toho myslet, to už je pro některé borce oříšek. Hned po oznámení závodního prostoru v březnu jsem si čas od času vzal mapu a promýšlel, kam bych dal já kontroly a kudy bych případně jel postupy. Dost mi pomahálo i vědomí, že se jedná o téměř můj domácí revír.

8/5 ráno se v Psárech sešlo téměř 200 bikerů a přišlo se podívat i sluníčko. Pár klasických úkonů před startem a už je 10,20 - mapy rozdány a jede se. Před závodem mi pořadatelé prozradili, že K jsou fikaně v půlkách kopců, aby bylo těžké plánovat postupy, paráda. Koukám do mapy, déle než obvykle a snažím se vymyslet jak. První rozhodnutí a správné – sever nejdříve a Horní požáry od západu.

Na rozjezd si dávám rovinku do Libeře a šlape se mi skvěle. Abych odradil případné soupeře jedu kudlu J Beru první K v kopci na Radlík, pak místo lákavého traverzu jistotka přes kopec a první problém. Druhou K hledám snad 8 minut, ach jo. Ale pak už to sviští 4 další postupy jedu naprosto čistě a bez problémů. Top secret zkratkou ze záhořanského údolí do Petrova smazávám kufr z Radlíku a přes K lihovar to rvu na Třeštibok. V dálce vidím někoho z Jehlanky, docela si dává, tak si dávám víc a v terénu ho dotahuju. Za K na vyhlídce mě pouští a ve sjezdu mu ujíždím.

Kontrola nad Luka pod Medníkem bez problémů, stejně jako na žluté TZ nad Jílovým. Plná palba do Vlčí rokle po modré a cyklostezce, tady se rozhoduji, že si tedy romanticky rokli vytlačím, než se vracet na cyklostezku. Časově asi na stejno, ale za víc sil. Vlčí rokle je krásná a to nejde vynechat. Na Horních požárech asi minutku hledám, nakonec je K skrytá tak, že ve směru mého příjezdu ji nebylo vidět. Pokračuji před Panskou skálu /K/ a pak po zelené na Markvartský rybník /K/. Všechno jde jak má, síla je a nekufruju. Od rybníka jedu po silnici a po zelená na K Jezírkův lom. Na odjezdu riskuji, že trefím pešinkou lesem po ani ne 100metrech cestu, ale jedu asi po nesprávné pěšině a nakonec si pár stovek metrů zajíždím, ale vzhledem k tomu, že další směr je dolů, není to časově až tak hrozné.

Pokračuji skvělou modrou na rozcestí Drnka /K/, červenou přes K u Chotouně a dál až na žlutou a K v Pohoří. Do cíle zbývají dvě K a více jak hodina do limitu. Jsem už docela utahanej, přeci jen kopců bylo dost, ale jede se mi pořád dobře. Beru K u Nechánic a na velkou pilu to smažím k René. Ve sjezdu po červené do Psár beru poslední K a frčím plnej kotel do cíle. Přijíždím, v cíli ještě nikdo, ani dvojice MM, který startovali 20minut přede mnou. Pořadatelé jsou trošku zaskočený tím, že mám tak rychle všechno. No já překvapenej nejsem, když se jede kudla bez chyb tak to pak MTBO frčí. Nebýt toho začátku bylo by to pod 3 hodiny. Tachometr jsem měl nějak rozladěnej, takže údaje přesně nemám, ale podle mapy jsem to nacvakal na 52km. Na bednu si pro první místo jdu v dresu Ski and Bike a mám velkou radost, že se mi povedlo skvěle zajet krásný závod a dokonce i vytyčit traťový rekord, pro případné zájemce o objetí trasy někdy v budoucnu.

Související články

Trek Night XC 2013 - Hostivař

Druhý ročník noční série XC závodů pořádaný Petrem Polívkou si nemohl přát lepší zahájení. Relativně teplý večer, dokonale suchá trať a velmi solidní účast dávaly tušit, že opět půjde o pohodovou, byť pro čelo závodu ostrou akcičku.


Již loni se Petrovi podařilo...

Enduro série 2014 #3: Zadov - aneb taková menší letní bouřka

Na svůj třetí závod se Endurosérie přesunula do šumavského Zadova. V sobotu ještě stíhám pozdravit jontiho, který dojíždí KPŽ maraton a vydávám se na prohlídku rychlostních zkoušek nedělního závodu. Jak už jsem pochytil z informací z loňska, čekal nás závod patřící mezi ty lehčí a kratší, což...

Bike Prague 2015

Bike Prague už loni po Pražské 50 převzal titul největšího bikového závodu v Praze, tedy nemohli jsme chybět. Podruhé letos v plné sestavě chrtí sekce Ski a Bike Radotín teamu: Šárka, Blacky, Jonti a Hofi. Všichni v první lajně, jak jinak.

Jonti: Na startu se...