Viprahlý Bajkonur 18.4.2009

Rok se sešel s rokem a je tady další ročník populárního MTBO. Letos to pořadatelé řádně nafoukli a místo loňských 4 hodin nám vyměřili limit rovných 7. Kategorie solo nebyla vypsána a tak jsem se domluvil s Otou, že si to dáme spolu. Plán byl, že to bude lehké rozjetí před sezonou a o tom, že by se nejelo na bednu nebyla řeč. Ještě na startu jsme byli plni optimismu a zcela nad věcí.

Krátký střih o pár hodin později. Ležím v kufru auta, mám na sobě úplně všechno oblečení, je mi hrozná zima a jsem úplně prošitej. Koho zajímá co se událo v mezičase, ať čte dál.

Předstartovní přípravy jsou už rutina a bez nějakého zádrhele již čekáme na startu na rozdání map. Závodní prostor částečně znám - což se ovšem neukázala jako výhoda -, tak jsem přibližně věděl, kde jsou kopce a kde ne. Pro upřesnění, byly všude Laughing. Nafasovali jsme tedy mapu a chvíli do ní koukám, no nic mě nenapadá, tak navrhuju jako cíl Medník a pak pár postupů, co vypadají celkem zajímavě. Vzhledem k délce závodu asi nemá smysl popisovat  detailní trasu, při pohledu na záznam to vypadalo jako nejnovější model od Narexu. Hned z počátku jsme netrefili jednu cestu a dali si běh svahem po kamenech a šutrech. Pak více než hodinu vše probíhalo téměř ideálně. Kontroly jsme nacházeli a jezdili dobré a krátcé spojnice.

Kritický okamžik číslo jedna přinesl závěr druhé hodiny závodu, kdy Ota dřevorubeckým stylem rozštípnul strom a svoje Giro Ionos. Moc k smíchu to nebylo, naštěstí kromě materiálních škod se nestalo nic většího. Druhá krizovka nám došla na Rabyni, kdy jsem zjistil, že proti předběžné mapě na webu se rozšířil závodní prostor a posledním místem na překonání řeky není Rabyň, ale Živohošť. Tak to byla velká rána a velká mapová chyba. Jak jsme se blížili k půlce limitu, už jsme to začínali cítit o nejelo se nám tak jako na začátku. Postupovali jsme dále už bez navigačních problémů a cesta v klídku ubývala, kartička kontrol se plnila a vypadalo to na reálný plán, že stihneme vše, bez jedné kontroly.

Ve stoupání ze Štěchovic na Hvozdnici, což bylo po více než pěti hodinách závodu, nás dojela dvojka mlaďasů. Nedalo se nic dělat a začali jsme závodit v dost XC stylu. A to už bolelo. Na další kontrole jsme nasadili z kopce hranu s cílem narazit K jako první a pak zmizet. Zadařilo se a totální podlahou jsme pokračovali do Davle a pak přes kopec na Petrov. Do cíle zbývala hodinka a něco a nám dvě kontroly. Na mě i Otovi bylo vidět, že nejradši bychom už to měli z krku, ale bojovali jsme dál. Po kontrole na kopci Pepř jsme ale zhodnotili situaci a otočili to do cíle. Plánovaná trasa přes Dolní Studené a Žampach by nemusela vyjít. Byli jsme na tom tak,že nám mohlo kdykoli seknout totálně.

V cíli jsme měli více jak půlhodiny do limitu, tak alespoň mezi těmi co měli stejně kontrol /všechny bez dvou/ jsme byly na tom dobře. Ovšem potvrdilo se, že kdo se specializuje na orienťáky, má výhodu a nakonec nás porazilo pět dvojic. Výherci měli všechny kontroly a ještě byli v cíli dříve než my. Respekt, najeli o 15km více než my. Závod potvrdil, že i MTBO závodníci mají fyzičku jako prase a navíc k tomu umí dobře a rychle mapovat. Tentokrát uznávám, že v mapě jsem měl velkou rezervu a i náročnost trasy byla v závěru nad naše síly.Sezóna teprve začíná a plánuji ještě pár dalších MTBO, tak uvidíme jak to půjde.

Související články

Author Král Šumavy 2008

Tento víkend se jel v Klatovech další, již 15. ročník legendárního závodu s největší cyklistickou účastí, Author Král Šumavy. Letos se i přes kolizní termín s jinými závody, postavilo na start více jak 2200 závodnic a závodníků milující horská kola. S roční odmlkou i náš team měl své zastoupení a to jak na dlouhé trase, kde závodil Jirka, tak na krátké, kde jsme měli dvě želízka v ohni Jitku a Otu. Start dlouhé byl již v 7:30 sobotního rána a to znamenalo se do Klatov vydat o den dříve. Start závodu proběhl v klidu. S vidinou 105 km v šumavských kopcích by se dalo čekat relativně pomalé tempo, ale to by na startu nesměli být závodníci, kteří si brousili zuby na dobré umístění.

Pražská padesátka 2008

Jednou z priorit pro letošní sezonu byl teamový závod v rámci pražské 50ky. Ohledně složení naší pětice nebylo jasno do poslední chvíle a nakonec jsme se v mrazivém ránu postavili na start pouze ve čtyřech. Skisáky mě a Otu doplnili hostující kralupský netopýr Marry a...

Okolopardubic

O víkendu po transbrdech jsme vyrazili i na nedělní závod serie Cyklomaraton tour, tentokrát do Pardubic pod Kunětickou Horu. Počasí bylo krásné, takže se nedalo nejet. Po brdech jsem byl mírně zatuhlý, ale dalo se to rozhýbat. Vyrazili jsme společně s Otou z Radotína v 8h ráno, abychom...