XC Nasavrky 13.4.2008

Po sobotním poháru jsem přespal v Pardubicích u příbuzných a na lehké vyjetí vyrazil do Nasavrk. Již potřetí se tam jelo XC jako součást ceny Nasavrk v běhu. Běh je velmi známý, dorazila obrovská konkurence. Prvních osm běžců absolutně tradičně z Afriky, vítěz pražského ½ Hervisu doběhl až 4tý. Na XC, letos byla slibovaná nová technická trať, dorazilo i několik jezdců ze soboty, kteří dali Nasavrkám přednost před Pardubickou Alpinou.

Trať měřila 2x20 km + 2 km zaváděcí okruh. Před startem jsem zjistil, že nemám žádný gel a stánky okolo startu a cíle z nepochopitelného důvodu nenabízely žádnou výživu. Tedy nabízely, ale langoše nebo pardubický perník či žužu jsem s díky odmítl. V deset se prásklo do koní a hned za to vzala Elita v čele s Eberlem a Zeleným. Tipoval jsem trasu tak na 1.35 v mém podání a jel od startu celkem hranu u horní hranice svého maximálního tepu. Trať byla rozmanitá a spravedlivá a hned stoupání na 4tém kilometru z údolí poeticky nazvaném Peklo, bylo opravdu pekelné a dokonale ukázalo všem kde bude dneska jejich místo. Po krátké asfaltové vložce se najelo na singlíky, které stály za to. Je to to nejlepší co nabízí trať Manitou Železné Hory, opravdu XC jízda, prudce nahoru, prudce dolů, ostré zatáčky, brody. I dále pak byla trať zajímavá a bajková, hákovat se moc nedalo, takže každý sám za sebe. Ke svému překvapení jsem protnul pásku do druhého kola až po hodině. Přeci jen technické singlíky s výběhy tempo výrazně zpomalí. Jel jsem odhadem okolo 12.-15. fleku a bylo to hodně roztrhané. V druhém kole jsem bohužel ztratil jednu pozici, byl jsem docela unaven ze soboty a nějak se mi nechtělo se moc kousat, protože na bednu by to stejně nebylo a tak jsem spíš držel tempo a sjezdy jezdil na 100% jistotu. Chvílemi jsem neviděl nikoho před sebou ani za sebou. Prostě taková svižnější vyjíždka. Pár minut před dvanáctou jsem projel v klídku cílem a šel dopřát wapku kolu a tělu sprchu.

Při pozávodním zevlování po prostoru cíle jsem zakousnul pořadatelský řízek s chlebem a okurkou a čekal co bude dál. Čas do vyhlášení pomáhal krátit několikanásobný mistr světa v boji se zbraněmi. Okoho půl druhé se začalo vyhlašovat, nejdříve běh a pak bajky. Vítězem celkovým se stal Filip Eberl za čas 1,42. Mě to trvalo 1,57 a stačilo to na 13. místo celkově, 8. v kategorii Elite. Celkově bych pořadatele pochválil, na to, že pořádali zároveň běh i bajky to zvládli perfektně. Možná jen výtka k jedné wapce a jedné sprše. Ale kdo pozdě chodí, ten ať čeká frontu.

Související články

Südtirol Dolomiti Superbike 2008, Salzkammergut Trophy 2008 (1. část)

Tyhle dva závody jsou na evropským kontinentu pojem. Jsou v těsném sledu za sebou a tak rozhodnutí zkusit si zazávodit na obou padlo hned jak sem o nich uslyšel. Tenhle nápad nadchl i Honzu se Šárkou a tak koncem května jsme se začali domlouvat na odjezdu. Konečné rozhodnutí padlo v půlce června a tak bylo jasné, že v červenci se vydáme na naši malou evropskou štaci. V pátek ráno 4. července se balíme a společně se Šárkou Vejvodovou (Rock machine - cyklomax Woman) vyrážím směr Beroun, kde nabíráme Honzu Sušánku (cyklotrenink.com) a plnou parou jedeme k německým hranicím. Naše Octavia combi je naložená až po střechu, ale i tak nám cesta ubíhá docela svižně. V Plzni stavíme ještě na rychlý nákup jídla, ale jelikož už v autě moc místa není, moc toho nenakupujeme, bereme jen jídlo na první dva dny.

XC Nasavrky 5/4/2009

První závody sezony bývají vždy trochu s otazníkem. Kdo přijede v jakém dresu? Kdo v jaké formě? Jaké bude počasí na začátku dubna? A hlavně jak mi to pojede? Zimní přípravu, jestli se to tak dá nazvat, nemám nijak systematickou a jaro beru spíše jako rozjíždění, než ladění formy....

Extrém Cup - MČR extrémních štafet 20.6.2009

Na začátku roku jsem v návalu nadšení kývnul Vláďovi z Jablonce, že s nimi pojedu MČR extrémních štafet v Malé Skále. Dva předchozí roky jsme spolu jeji Adrenalin cup a tak jsem přivítal možnost tyto závody porovnat. Ještě 14 dní před závodem nebylo jasné kdo nám poletí padák,...