XC Úvaly

V sobotu se v Úvalech jelo tradiční XC. Okruh měří 4,7km a naše kategorie do 35 let ho jela 5x. Po startu a přejezdu lávky je jediný delší výjezd, následuje silová rovinka, několik zatáček a rovinek, přejezd přes několik kořenů, který byl jednoduchý a nešlo tam moc získat ani ztratit, rovinka, delší sjezd s menšími skoky s klád, technická pěšina, další dva sjezdy, rovinka až k cíli, přejezd lávky a malej kopeček. A těsně před cílem trať vylepšili dvě klády.

 

Z teamu jsme startovali Lukáš, Jakub a já (Jano). 

Jano: 

Necítil jsem se před startem úplně nejlíp, proto jsem se ani příliš netlačil víc dopředu než do druhé řady. Po startu jsem chtěl jet zprava, tam se to zasekalo a skončil jsem dost vzadu, okolo 20. místa. První výšlap mi nevyšel, místo předjíždění soupeřů nějak nejely nohy a byl jsem rád, že jedu. Postupně se trochu rozjíždím a dostávám na úroveň skupinek, které jedou podobně jako já. V druhém kole předjíždím Lukáše, jedu v docela nestabilní skupině s Martinem Adamem z Dexteru a Ondřejem Hulačem z Rotoru. Ve skupině spíš visím, trochu ztrácím ve výjezdech, dojíždím si to ve sjezdech a na rovinách. Na této trati je výhoda skupiny hlavně psychická. Překvapuje mě, jaký problém některým lidem dělají klády. Já párkrát zavadím zadním kolem, ale skáču je bez zpomalení a každá sekunda se počítá. Postupně předjíždíme několik dalších jezdců, ale první desítka je pořád daleko. 

V předposledním kole se rozhoduju jet co to dá, výšlap jedu celý ze sedla a docela získávám. Skupinka mě dojíždí, ale mám z toho dobrý pocit. Během kola dojedeme pár lidí, kterým to už moc nejede a taky docela složitě předjíždíme lidi o kolo zpátky. Na takhle úzké trati je docela nesmyslné je nestahovat po předjetí vedoucím jezdcem. V posledním kole si zopakuji nástup ve výšlapu a drží se mě jen Ondřej Hulač, který mi následně trochu odjíždí. Vím, že jsem lepší v technice, tam ho taky dojíždím.  Před cílovou rovinkou dojíždíme taky Miroslava Kobese. Kousek před námi vidím i Jakuba, ale dojet ho už asi nejde a dotáhnout k němu celou skupinku taky není rozumné. 

Do sprintu jdu z poslední pozice. Jedu co to dá, klády skáču v plné rychlosti a do cíle dojíždím ze skupiny první, celkově 11. a 10. v kategorii. Jakub je 10./9., Lukáš 19./16..

 

Jakub:

Jako už víceméně tradičně jsem se i letos rozhodl přijet se podívat na XC v Úvalech. Tratí patří mezi technicky méně náročné, ale stále nabízí zábavnou trať, kde si zajezdí i méně zkušení jezdci, zároveň ale každoročně přitahuje i závodníky patřící do širší české špičky.

Taktika byla celkem jasná, dobře odstartovat a potom jet podlahu až do cíle. Závod tomu překvapivě odpovídal, po startu jsem se držel okolo šestého místa a nijak se nešetřil. Trochu jsem znejistěl z pohledu na sporttester, protože jsem většinu doby jel okolo 5 tepů více, než bych měl. Nabízelo by se zvolnit, ale pocitově se mi jelo dobře, tak jsem to neřešil. V pořadí docházelo jen k drobným změnám a většinu doby jsem jel sám. Ve třetím kole už jsem začal dojíždět větší skupinky jezdců o kolo zpět, což kromě nepříjemných změn v tempu a rizika defektu při předjíždění horší stopou, přineslo i velmi nebezpečnou situaci. V jediném techničtějším sjezdu jeden z pomalejších účastníků uhnul do lehčí stopy, takže jsem myslel, že mě pouští. Za překážkou se ale vrátil těsně přede mě a měl jsem hodně práce zabránit kolizi. V půlce posledního kola jsem za sebou zahlédl jontiho, ale měl jsem dost sil, abych poslední kopec vyjel dostatečně rychle, náskok si udržel a poté už nebyl problém si pozici pohlídat.

I přestože ztráta na vítěze 3 a půl minuty není velká, 9. místo v kategorii bylo zklamání, zvlášť když jsem nedělal chyby a celý závod se mi jelo dobře.

Související články

XC Nasavrky 13.4.2008

Po sobotním poháru jsem přespal v Pardubicích u příbuzných a na lehké vyjetí vyrazil do Nasavrk. Již potřetí se tam jelo XC jako součást ceny Nasavrk v běhu. Běh je velmi známý, dorazila obrovská konkurence. Prvních osm běžců absolutně tradičně z Afriky, vítěz pražského ½ Hervisu doběhl až 4tý. Na XC, letos byla slibovaná nová technická trať, dorazilo i několik jezdců ze soboty, kteří dali Nasavrkám přednost před Pardubickou Alpinou.

24 Hodin MTB Bystřička 12-13/7 2008

Kudla ve vedru, kudla v dešti, kudla v blátě, asi tak bych na úvod charakterizoval druhý podnik seriálu 24 hodinovek MTB. Přijel jsem osvěžen 4 hodinami spánku po dovolené v Itálii a jediné na co jsem myslel při příjezdu do Bystřičky bylo, kde si v klídku tak 8 hodin schrupnout. Po týdnu nad 2000mnm mě bolela hlava a byl jsem ve vlažnějším rozpoložení. Ale nálada zbytku teamu mě rychle vtáhla do dění. První info o trati /7,3km 171m převýšení/ bylo, že je silová a není kde odpočívat, tak to není až tak dobrá zpráva. Ale podmínky jsou pro všechny stejný, takže nemá cenu to řešit. První rundu jede Tomáš a tak všichni vyhlížíme, kdo přijede první do cíle. Trochu nás zarazí, že to je závodník konkurenční 4ky. A to znamená jediné, bude boj! Já jsem ale přijel dneska vyhrát, takže druhej flek nepřipadá v úvahu.

První závod Českého poháru v půlmaratonu

Minulý týden jsem zahájil závodní sezónu na silnici, a to „Prvním šlápnutím“, které pořádají Vinohradské šlapky. Výsledky tohoto závodu byly dosti zmatečné, takže v podstatě ještě ani teď nevím, jak jsem to vlastně zajel. Holt bez čipů měřit okruhový závod se...