Tradiční šrot po louce na necelých 10km v osmi okruzích. Pokud by se jezdil XC sprint, vypadalo by to asi nějak podobně. V postartovní rovince vyletí tepy nad ANP a tam v podstatě zůstanou než se poblijete vedle tratě, nebo upadnete v cíli do bezvědomí.
Krátký závod na trati tvaru osmičky se dvěma krátkými sjezdy a výjezdy doznal již loni menší změny trati, kdy byl přidán úsek v poslední třetině a zároveň se přidalo jedno kolo. Čas vítěze se tak posunul o pár minut. Dříve se dalo 7 kol zajet pod 20 minut, nyní se 8 kol jezdí 24 a více. Na trati se střídají úseky kde je možné předjíždět s těmi kde není, a tak je potřeba jet jak technicky tak takticky. Letos na podzim počasí ukázalo spíše odvrácenou tvář a rozhodně se neprášilo.
Již v průběhu prvního kola jsem se dostal na druhou pozici na Jirku Chybu a díky kolizi před druhým sjezdem jsme projeli cílem prvního okruhu s již znatelným náskokem. Ve třetím okruhu se mi definitivně Jirka vzdálil , přeci jen je trochu jinde
a já pokračoval osamoceně. Od pátého okruhu jsem lehce ubral a hlídal si pozici, ale měj jsem dostatečný náskok na pohodové dokončení závodu na druhém místě. Technicky jsem jel čistě bez chyb a díky obutí nobby nic 2,1 jsem mohl i dobře klopit blátivé zatáčky. V jedné z nich to v každém kole citelně ujelo, než se plášť zachytil na podkladu, a tak byl i lehce adrenalin. Čas 28,20 byl o 4 minuty pomalješí než na jaře, což dobře ukazuje náročnost bahnitého podkladu.
....
