Zbraslavská Osma XC 9.5.

Již druhým rokem se jel změněný okruh a navýšený počet kol. Technicky nenáročné XC na okruhu 1,3km každoročně přiláká pár desítek závodníků a závodí se o každý metr a sekundu. Měl jsem na výběr kategorii Masters a Elite. Zhodnotil jsem, že Masters bych na 99% vyhrál bez většího boje a zapsal se do Elite. Kde jsem na 99% věděl, že nevyhraju, ale sliboval jsem si hezký a zajímavý závod. Favoritem byl bez debaty Jiří Chyba, další místa ale nebyla zdaleka tak jistá.

Na startu se nás sešlo něco kolem 25 a šlo se to. Jako v loni jsem nazul Nobby nic 2,1, ikdyž bylo naprosté sucho. Sázel jsem na možnost brzdit na poslední chvíli do zatáček a na větší adhezi. Vzhledem k charakteru okruhu je toto klíčem k úspěchu. V prvním okruhu se na čele usadila trojice Holub, Chyba, já a s odstupem 10 metrů za námi jela další skupinka. Hned ve druhém sjezdu jsem otipoval vedoucího závodníka a věděl, že na něj dokážu najet ve sjezdech, protože tam nás brzdil. Okruh mám totiž výborně najetý a používám na dvou místech speciální stopu, která je o vteřinky rychlejší. Až do půlky třetího kola se nic zvláštního nedělo. V táhlém stoupání zaútočil Jirka Chyba a mě bylo jasné, že teď je ta chvíle Laughing. Zmáčknul jsem se na max a držel se Jirky. Urvali jsme pár metrů a ve sjezdu přidali další. Ve čtvrtém kole ujel Jirka i mě a rozjel svoje klasické tempo=peklo. Raději jsem si jel svoje, věděl jsem, že na něj nemám ani omylem. Jelo se mi výborně a kromě chyby v sedmém kole, kdy jsem točil přes nohu první sjezd a po jednom výjezdu mi ujelo zadní kolo do boku, mohu říci, že technicky jsem měl tento den okruh maximálně pod kontrolou. Určitě i díky hravější geometrii kola a plášťům. Zbytek průběhu závodu jsem si hlídal pozici, měl jsem náskok cca 40-50 metrů a to zde naprosto stačí. Cílem jsem po sedmi kolech projel v čase 24:58. Od vítěze jsem dostal 54 sekund, což se víceméně opakuje každoročně Tongue out a třetí za mnou byl o necelých 9 vteřin, čtvrtý o 10. V řeči čísel jsem to drtil 180 TF průměr, 190 max, což je slušné tempo.

Související články

Plešivecká Držka 19.4.2008

Jarní brdská klasika, dvě kolečka okolo legendárního Plešivce jsou poctivým závodem. Jedno kolo má 17,4km a převýšení 653 metrů, což je velmi výživná porce, obtížností nad drtivou většinou závodů v ČR – na 100km by vyšlo převýšení přes 3800m…

Salzkammergut Trophy 2008, 2. část

Jak sem již slíbil v minulém článku, zde je pokračování a další report ze Salzkammergut trophy 2008. Po týdením bikování v rakousko – italských dolomitech jsme se v pátek ráno zabalili, naložili kola, věci i sebe do auta a vydali jsme se směrem Salzburg, do místa našeho dalšího ubytování. Cestou jsme se ještě naposledy stavili v Lienzu, kde jsme natankovali kvalitní a opravdu lepší benzín než v ČR (o litr nižší spotřeba i s klimatizací) a pak jsme již upalovali směr Spittal a dál Taurenským tunelem po dálnici do Salzburgu. Do místa našeho ubytování jsme dorazili lehce po druhé hodině odpoledne. Po drobném nedorozumění jsme se ubytovali v pronajatém bytu v domě na kraji Salzburgu, kousíček od německých hranic. Vybalili jsme a odpoledne jsme se jeli všichni společně lehce projet před zítřejším závodem. Večer pak za námi dorazila Jana Martínková s Michalem Prokopem, a tak jsme na zítřejší závod byli komplet. Kromě Michala který jel 200 km trať, jsme všichni byli přihlášeni na krátkou variantu, tedy 56,7 km dlouhou trať.

1. závod KPŽ - Kutná Hora

Na první závod Kola pro život 2009, což je mimochodem již 10. Ročník, jsem se přihlašoval až na poslední chvíli, tedy na startu. Z toho také vycházela moje startovní pozice která nebyla moc příznivá. V minulých letech jsem KPŽ moc nejezdil, takže ani body nejsou. Smířil jsem se tedy s tím, že...