Zbraslavská Osma XC 9.5.

Již druhým rokem se jel změněný okruh a navýšený počet kol. Technicky nenáročné XC na okruhu 1,3km každoročně přiláká pár desítek závodníků a závodí se o každý metr a sekundu. Měl jsem na výběr kategorii Masters a Elite. Zhodnotil jsem, že Masters bych na 99% vyhrál bez většího boje a zapsal se do Elite. Kde jsem na 99% věděl, že nevyhraju, ale sliboval jsem si hezký a zajímavý závod. Favoritem byl bez debaty Jiří Chyba, další místa ale nebyla zdaleka tak jistá.

Na startu se nás sešlo něco kolem 25 a šlo se to. Jako v loni jsem nazul Nobby nic 2,1, ikdyž bylo naprosté sucho. Sázel jsem na možnost brzdit na poslední chvíli do zatáček a na větší adhezi. Vzhledem k charakteru okruhu je toto klíčem k úspěchu. V prvním okruhu se na čele usadila trojice Holub, Chyba, já a s odstupem 10 metrů za námi jela další skupinka. Hned ve druhém sjezdu jsem otipoval vedoucího závodníka a věděl, že na něj dokážu najet ve sjezdech, protože tam nás brzdil. Okruh mám totiž výborně najetý a používám na dvou místech speciální stopu, která je o vteřinky rychlejší. Až do půlky třetího kola se nic zvláštního nedělo. V táhlém stoupání zaútočil Jirka Chyba a mě bylo jasné, že teď je ta chvíle Laughing. Zmáčknul jsem se na max a držel se Jirky. Urvali jsme pár metrů a ve sjezdu přidali další. Ve čtvrtém kole ujel Jirka i mě a rozjel svoje klasické tempo=peklo. Raději jsem si jel svoje, věděl jsem, že na něj nemám ani omylem. Jelo se mi výborně a kromě chyby v sedmém kole, kdy jsem točil přes nohu první sjezd a po jednom výjezdu mi ujelo zadní kolo do boku, mohu říci, že technicky jsem měl tento den okruh maximálně pod kontrolou. Určitě i díky hravější geometrii kola a plášťům. Zbytek průběhu závodu jsem si hlídal pozici, měl jsem náskok cca 40-50 metrů a to zde naprosto stačí. Cílem jsem po sedmi kolech projel v čase 24:58. Od vítěze jsem dostal 54 sekund, což se víceméně opakuje každoročně Tongue out a třetí za mnou byl o necelých 9 vteřin, čtvrtý o 10. V řeči čísel jsem to drtil 180 TF průměr, 190 max, což je slušné tempo.

Související články

ČP XC Pardubice

Páteční odpoledne slibovalo hezké počasí a tak jsem se na sobotní pohár moc těšil. První závod sezony, lehká nejistota a nervozita jak na tom jsou soupeři, navíc nové kolo, které jsem neprojel víc než kolem bloku.

Südtirol Dolomiti Superbike 2008, Salzkammergut Trophy 2008 (1. část)

Tyhle dva závody jsou na evropským kontinentu pojem. Jsou v těsném sledu za sebou a tak rozhodnutí zkusit si zazávodit na obou padlo hned jak sem o nich uslyšel. Tenhle nápad nadchl i Honzu se Šárkou a tak koncem května jsme se začali domlouvat na odjezdu. Konečné rozhodnutí padlo v půlce června a tak bylo jasné, že v červenci se vydáme na naši malou evropskou štaci. V pátek ráno 4. července se balíme a společně se Šárkou Vejvodovou (Rock machine - cyklomax Woman) vyrážím směr Beroun, kde nabíráme Honzu Sušánku (cyklotrenink.com) a plnou parou jedeme k německým hranicím. Naše Octavia combi je naložená až po střechu, ale i tak nám cesta ubíhá docela svižně. V Plzni stavíme ještě na rychlý nákup jídla, ale jelikož už v autě moc místa není, moc toho nenakupujeme, bereme jen jídlo na první dva dny.

XC Nasavrky 5/4/2009

První závody sezony bývají vždy trochu s otazníkem. Kdo přijede v jakém dresu? Kdo v jaké formě? Jaké bude počasí na začátku dubna? A hlavně jak mi to pojede? Zimní přípravu, jestli se to tak dá nazvat, nemám nijak systematickou a jaro beru spíše jako rozjíždění, než ladění formy....